Tak proč se za to stydět, podstatné je, že si rozumíte a nejste první ani poslední. Jen spousta žen si to ani nedokáže přiznat, takže před vámi klobouk dolů. Já takhle měla jednou přítele s kterým už tedy nejsem a popravdě mi imponovaly především jeho peníze. Byli jsme spolu 4 roky a za tu dobu jsem procestovala skoro celý svět, zlepšila se v jazycích, jsem sebevědomější, úplně jinak se oblékám a stal se ze mě jiný člověk. ale i tak jsem tehdy zůstala v práci a popravdě díky tomu jsem si udělala slušnou finanční zásobu. Tehdejší přítel se v investicích hodně pohyboval a radil mi, takže i já se pustila do investování (měla jsem tedy ještě finančního poradce z Garant Trading Investment) a teď, 3 roky po rozchodu s ním jsem nezávislá a mám vlastní byt, auto, našetřené peníze,aniž bych musela mít dluhy.Ale i když to nebyla žádná velká láska, tak mi s ním bylo dobře a rozuměli jsme si. Pokud by mi byl protivný, tak by to ani sebevětší peníze nezachránili a já s ním nebyla.

Co by za takový vztah dala polovina manželských dvojic, které se berou z bláznivé lásky. Pokud jste uzavřeli "obchod", který oběma stranám přináší to, co si od něj slibovaly, nevidím v tom problém. Sama si to nedovedu představit, protože bych nesnesla být na někom závislá a taky bych se dříve nebo později nejspíš zamilovala do někoho jiného a byl by problém na světě Hodně štěstí!

Důvod jsem měla stejný. Jenže krátce na to onemočněl, je plně invalidní, chodí o berlích a přesto jsem s ním 24 let. Stejně starého máme syna, ale naše oba důchody mu na VŠ nestačí - jsme pozdní rodiče - nedoporučuji rodit ve 40 letech. Ať se ti daří!

kazdy je strujcem svyho stesti...a ten vekovy rozdil mi pripada celkem normalni...hodne stesti...

Taky bych bral nějakou prachatou

Neodsuzuji, ale chybí mi vyjádření druhé strany.

Taky v tom nevidím problém. Lidi se berou z bláznivějších důvodů. Pokud to oba ví a oba jsou s tím srozuměni, je to naprosto v pořádku.

Asi je to s podivem, ale ani já pisatelku neodsoudím, ba dokonce ještě ocením její upřímnost.
Svazek manželský může být uzavřen přes "srdce", ale také přes "hlavu", což je jen o nastavených hodnotách.
V prvém - krásném a ideálním případě - může vzniknout opravdové a v dobrém smyslu záviděníhodné kouzlo rodinné s pevným partnerským svazkem. Ale také nemusí, pokud rodina není schopna plnit své další, zásadní, funkce. Období zamilovanosti netrvá věčně.
Druhý případ je rizikovější, protože vztah založený pouze(!) "na penězích" pravděpodobně fungovat dlouho nebude a jeden z manželů začne "mít roupy". Vstupují-li do svazku partneři s plným vědomím, co jeden od druhého očekává - a ekonomické zabezpečení, opora ve stáří či výchova potomka (klidně i jen "vlastního") jsou silnými motivy - nemusí být ani rozum žádnou překážkou k vytvoření plného harmonického a spokojeného vztahu.

Super ,hlavně ,že jste spokojení,tak ať Vám to vydrží!!!!!!!!!

Myslím, že je to v pohodě, domluvili se, oběma to vyhovuje, dohodu dodržují, všeobecná spokojenost, tak není co řešit.

Fajn, žádné odsouzení! Kdo by se nechtěl mít dobře? Jestli fo funguje, všichni spokojení, proč ne???

Nic proti, pokud to oběma vyhovuje, ale já bych tak žít nechtěla. Je fakt, že když jsem byla mladá tak jsem nebyla žádná sexy modelka a taky ty rozdíly v platech nebyly tak veliké. Přesto takový příběh mě evokuje červenou knihovnu z první republiky. Tam to mělo tu výhodu , že rozvody prakticky nebyly a výměna za mladší model příliš nehrozila. A to nemluvím o situaci, kdy manžel zkrachuje nebo ho ze skvělého místa vyhodí nebo půjde do důchodu . Rizika takového svazku vidím na obou stranách, ale na straně ženy v domácnosti , která v podstatě nic neumí a kromě udržovaného těla nic nemá (nemluvím o modních šmotkách a pár zlatých cajkách) tam rizika s věkem stoupají. Ale je to každého věc, jaký si to uděláš takový to máš.
Je fajn mít k dispozici manželovi peníze, ale rozhodně je lepší , když vím, že jsem schopná si je vydělat sama.

Dost možná to bude pevnější svazek, než takový, který vznikne z bláznivého zamilování.

možná by to chtělo test odloučení, nemyslím 14dní, pak by se třeba ukázalo, že už ho milujete a chcete být s ním, ne pro peníze, ale proto že vám chybí on

Velká zamilovanost v každém vztahu jednou opadne a pak si člověk může těžce hledat důvod, proč s tím duhým zůstat (děti v tomto případě neberu). U každého je to něco jiného, u Vás peníze, a ruku na srdce, kdo by se dneska nechtěl mít dobře. A pokud je vám spolu fajn i jinak, tak je to jedině dobře.

Vy i váš manžel jste si stanovili pravidla hry = soužití = předmanželskou smlouvu. Je to ,myslím si , čestné jednání...