Hlava občas bolí každého třetího člověka. Jen desetina s bolestí dokáže bojovat. Lékaři přitom ve většině případů nedokáží zjistit příčinu. Bolest hlavy zůstává jednou z největších medicínských záhad. Vědci se především nemohou dohodnout, co ji vlastně způsobuje. Odhalit mechanizmus jejího vzniku se snaží odborné týmy na celém světě. Zatím marně. Dokonce ani není jasné, je-li klasická bolest hlavy projevem jediné nemoci, či celé řady!
Vědci nevědí, proč nás bolí hlava
Hlava občas bolí každého třetího člověka. Jen desetina s bolestí dokáže
bojovat. Lékaři přitom ve většině případů nedokáží zjistit příčinu.
Bolest hlavy zůstává jednou z největších medicínských záhad. Vědci se
především nemohou dohodnout, co ji vlastně způsobuje. Odhalit mechanizmus
jejího vzniku se snaží odborné týmy na celém světě. Zatím marně.
Dokonce ani není jasné, je-li klasická bolest hlavy projevem jediné nemoci,
či celé řady!
Proto lékaři raději zůstávají u starého členění podle
charakteristických příznaků.
Nejčastější typ, jenž čas od času postihuje devadesát procent populace
vyspělých zemí, je tak zvaná tenzní bolest - tupá bolest za krkem a
v oblasti čela. Obvykle není natolik silná, aby dotyčného "vyřadila z
provozu". Dokáže však pořádně znepříjemnit život. Trvá nejčastěji
řádově desítky minut a většinou na ni zabere obyčejný aspirin nebo běžná
analgetika.
Mnohem horší je neuralgie, které se také přezdívá clusterová
bolest. Cluster znamená anglicky hnízdo a tento typ bolesti je opravdu
"hnízdovitý" - většinou se ložisko, hnízdo bolesti nachází za
oční bulvou. Záchvaty se opakují vždy ve stejnou dobu každý den po týdny
a měsíce, někdy i celý život.
Značné části pacientů prostě nakonec nezbývá nic jiného než se naučit
s neuralgií žít. Vyléčit bolest hlavy klasická medicína neumí, protože
podobně jako u ostatních typů bolestí hlavy nezná příčinu. Nezbývá
tedy než pouze tlumit projevy. Způsobů existuje spousta, na každého však
zabírá jiný. Jde o to zjistit který.
Nejhorší bolest hlavy se nazývá migréna, označovaná odborníky za
"nejbolestivější nezhoubnou chorobu na světě". Pulzující bolest
vždy na jedné straně hlavy trvá i několik dní a provází ji často i žaludeční
nevolnost, zvracení a další zažívací potíže. U postižených se objevuje
"ledový pot", jenž se střídá s návaly horka. Když záchvat konečně
ustoupí, dostavuje se naprosté vyčerpání provázené depresemi.
Výzkum migrény postoupil nejdále, a tak známe alespoň nejčastější spouštěcí
mechanismy: jsou jimi některé druhy potravin, zvláště mléčné výrobky,
čokoláda, ale i cibule či fazole, ostré nebo pravidelně přerušované světlo
(světelná reklama umístěná přímo proti oknu do bytu), ale i nadměrný
stres a kouření. "Problém s migrénou je jako u ostatních bolestí
hlavy," tvrdí Jack Neil z Neurologického výzkumného střediska v New
Yorku. "V hledání konkrétního spouštěče u každého pacienta prostě
tápeme. A když se nám ho podaří nalézt, což může trvat měsíce i roky,
začneme hledat, přesněji experimentovat nanovo - tentokrát s látkou či
psychoterapeutickou metodou, která by bolest alespoň utišila, když ne zcela
odstranila..."
zdroj: Plus
include("info/nazor.php");=""?>