Fabergé, Tiffany, Cartier, Bvlgari – jména, jež není potřeba dlouze představovat a která znají ženy od New Yorku přes Paříž, Moskvu až po Tokio. Dnes se může z podmanivé krásy šperků, od těch za pár stovek korun až „pár“ milionů, radovat každý a domácí šperkovnice mnohých dam se často vyrovnají dobře zásobenému klenotnictví.
V minulosti tomu ale bývalo jinak. Šperky patřily do určité doby k výsadám šlechty a vysokých církevních hodnostářů a jejich vlastnictví a užívání bylo dokonce omezováno zákonem.
Potěšit se pohledem na starožitné skvosty všeho druhu i rozšířit svůj osobní arzenál budou moci muži i ženy, senioři i mladé dívky od 13. do 16. května v Novoměstské radnici na Karlově náměstí v Praze, kde se uskuteční tradiční Veletrh starožitností ANTIQUE. Hlavním motivem jubilejní 25. jarní přehlídky starožitností bude právě „Proměna šperku“. Nicméně přes šest desítek vystavovatelů z řad předních starožitnických firem, mezi nimiž se letos poprvé objeví i renomovaná aukční síň Sotheby´s, ve svých expozicích představí i rozmanité kolekce skla a porcelánu, obrazy, sošky či starožitný nábytek. Více informací na www.asociace.com.
Touha zdobit se je stará jako lidstvo samo a za uplynulá staletí prošly šperky obrovským vývojem. Zpočátku se pro výrobu šperků používaly především jelení zuby, rybí kosti či kamenné perly, později se začalo pracovat s kovy a kameny. Každá velká kultura v historii přinesla do šperkařství něco nového: staří Řekové začali do zlata osazovat kameny, granáty, smaragdy, ametysty a rýt do kamenů gemy, Keltové přinesli ornamentalistiku, Etruskové vynikali drobnou granulací, kterou se podařilo po staletích pokusů napodobit až v roce 1930, a dále jemným filigránem, Egypťané přinesli typické a stále populární motivy okřídleného skarabea, kobru, sokolí hlavu, sluneční disk a z materiálů tyrkys, lapis lazuli, chalcedon a korál, Římané zavedli techniku prolamování zlata. Římanům také vděčíme za dodnes používaný symbol svazku muže a ženy - snubní prsteny.
I Češi se mohou pochlubit svým trumfem ve světě šperků. Jen málokterý národ disponuje drahým kamenem, který by byl tak úzce spojován s jeho identitou, jako v našem případě český granát. V 19. století dosáhla jeho obliba vrcholu a kameny „barvy holubičí krve“ byly používány od klasických prstenů, náušnic, broží a závěsů, přes rozličné přívěsky, koliéry či brože až po krabičky, rámečky či medaile. Granátové šperky zdobily například ruskou carevnu, manželku Alexandra I. Hojně zastoupeny budou i na nadcházejícím veletrhu ANTIQUE.
KDE? Novoměstská radnice, Karlovo náměstí 1/23, Praha 2
KDY? 13. - 16. května 2010, od 10 do 19 hodin