Velikonoce a pašijový týden: Připomeňte si tradice a zvyky

Velikonoce a pašijový týden: Připomeňte si tradice a zvyky

Květná neděle zahajuje tzv. pašijový (Svatý či Velký) týden, kdy si připomínáme poslední dny Ježíše Krista před jeho ukřižováním. Následují Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční (neděle vzkříšení). Jaký symbolický význam jednotlivé dny mají a které tradice se s nimi pojí? Nezapomeneme ani na Velikonoční pondělí.

Co je pašijový týden, kdy začíná a kdy končí

Pašijové dny, tzv. Svatý týden, jsou tradiční křesťanské svátky, které navazují na 40denní půst a předcházejí Velikonocům. Připomínáme si během nich poslední dny Ježíše Krista před jeho ukřižováním. Začínají Květnou nedělí, která odkazuje na Ježíšův vjezd do Jeruzaléma, a končí velikonoční vigilií, což je noc z Bílé soboty na neděli, kdy vstal Kristus z mrtvých.

Pašijové dny mají hluboký náboženský význam a pro mnoho křesťanů představují čas k zamyšlení, pokání a modlitbě. V mnoha církvích se během nich konají speciální bohoslužby, jako jsou procesí, kázání, modlitby a zpěvy

Kde se vzala tradice pletení pomlázky? Podívejte se na video:

Květná neděle

Někdy bývá zvaná také Palmová. Připomíná Ježíšův vjezd do Jeruzaléma, kdy ho obyvatelé vítali jako krále a oslavovali palmovými ratolestmi. V tento den se konají procesí, při kterých věřící nesou palmové ratolesti nebo jiné větve jako symbol vítězství a slávy. Tyto ratolesti kněz vysvětí a poté se ukládají na svatostánky a udržují se v domácnostech jako symbol požehnání a ochrany. 

Modré pondělí

Tento den se nesmělo pracovat, býval chápan spíše jako odpočinkový, kdy hospodyně mohly nabrat síly na následující dny pečlivého gruntování. Opravovaly se rozbité věci a vyklízelo vše nepotřebné. Právě v tento den by se domácnost měla ozdobit osením, které symbolizuje jarní přírodu. A proč Modré pondělí? Název je přejatý z německého označení tohoto dne blauer Montag, kdy blau neznamená jen modrý, ale též podnapilý. A jelikož o nedělích to lidé občas přehnali s pitím alkoholu, mohli v pondělí vypadat poněkud „modře“. S tím souvisí i další možné vysvětlení, kdy označení modré připomíná modřiny coby pozůstatek po opileckém řádění.   

Šedivé úterý

Bývá nazýváno také Žluté, přičemž obě barvy odkazují na proměnlivé jarní počasí. Žlutá symbolizuje svítící slunce, šedá zataženo. Šedá rovněž symbolizuje prach, neboť se v souvislosti s úklidem zametalo a vymetaly se pavučiny. Tento zvyk vznikl z tradice, podle níž se vyklízely kostely a kláštery od všech věcí, které by mohly připomínat Velikonoce a radostné období, které přichází po pašijovém týdnu. Domy a byty se gruntují, aby byly připraveny na příchod Velikonoc.

Škaredá středa

Je připomínkou dne, kdy Jidáš zradil Ježíše. V tento den by se neměl nikdo mračit, aby se pak nemračil celý rok. Škaredá středa bývá někdy označována jako Sazometná, protože se vymetaly komíny. I k jídlu se podával nevzhledný (ale chutný) pokrm, například sladký trhanec, bramboráky roztrhané na kusy, kroupy s fazolemi nebo halušky se zelím.

Zelený čtvrtek

Staví se poslední večeře Ježíše s jeho učedníky. Přestávají zvonit zvony (odlétají do Říma) a nahradí je klapačky. Typickým obyčejem bylo honění Jidáše, dbalo se na to, aby honěný chlapec, který Jidáše představoval, byl zrzavý. Hospodyně vstávaly v tento den velmi brzy, aby zametly dům před východem slunce, ostatní členové domácnosti vstávali rovněž před východem slunce a společně se modlili. Po modlitbě se omyli rosou, aby nebyli nemocní. Kdo toho dne posnídal chléb s medem, byl chráněn před uštknutím hadů a bodnutím sršní a vos. Odpoledne bylo zakázáno pracovat.

Zelený je odvozeno od roucha, které se tento den oblékalo. Na Zelený čtvrtek se pro zdraví mají jíst zelené pokrmy (z kopřiv, špenátu atd.), v moderní době pivovary vaří zelené pivo. Pečou se jidášky, pečivo z kynutého těsta, které je vytvarováno do různých podob provazu, na němž se oběsil Jidáš, když neunesl tíhu zrady.

Velký pátek

Je dnem hlubokého smutku, kdy se nekonají mše, pouze se čtou texty a zpívá se. Současně se odhaluje a uctívá kříž. V tento den lidé vstávali rovněž velmi brzy a omývali se v potoce studenou vodou, aby se chránili před nemocemi. S tímto dnem byla také spojena víra v magickou sílu země a v zázraky. Podle lidové pověry se otvírala země, aby vydala své poklady. V tento den se podle tradice nesmí hýbat se zemí (zapomeňte na okopávání, přesazování, rytí), prát prádlo, protože by se pralo v Kristově krvi, a nesmí se ani nic půjčovat, neboť půjčená věc by mohla být očarovaná.

Bílá sobota

Představuje den smutku u Ježíšova hrobu. Nekonají se mše, až po západu slunce začíná noční bohoslužba coby oslava vzkříšení. Končí Svatý týden. Bílá sobota je dnem svěcení ohně. Zapaluje se paškál (velikonoční svíce) a s ním se přenáší oheň do kostela. V dřívějších dobách si odtud posvěcený oheň odnášely do svých domovů hospodyně, aby zapálily ohniště. Ohořelá  dřívka se strkala doma za trámy, aby se domu vyhnul oheň, popelem se sypaly louky.

Večer se také opět rozeznívají zvony, které se podle tradice vrátily z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Na Bílou sobotu vrcholily přípravy na sváteční Boží hod velikonoční. Nejenže se uklízelo a peklo, ale dokonce i bílilo. Večer si lidé, coby první masité jídlo po půstu, který končil právě v sobotu, dopřáli nádivku s uzeným masem. V tento den se také pletly pomlázky a zdobila vajíčka.

Boží hod velikonoční (vzkříšení, Neděle velikonoční)

V tento den vrcholily velikonoční svátky. V kostele se světily pokrmy, hospodyně prostíraly slavnostní stůl. Pekly se vdolky, koblížky, koláče i buchty, nechyběl masový vývar, mazanec ani beránek. Ve východních Čechách se z jídel obětovalo zvěři, sadu a vodě podobně jako o Vánocích.

Pondělí velikonoční

Zvané též Červené. Do Svatého týdne nepatří, nemá náboženský význam a symbolizuje spíše oslavu jara. Je dnem spojeným s pomlázkou a velikonočním hodováním. Chlapec, který přišel jako první do domu, byl obdarován nejvíce. Jeho pomlázkou potom hospodyně vyšlehala domácí zvířectvo, aby se „pomladilo“. Známá je i babská pomlázka, která probíhala v úterý, kdy vdané ženy oplácely šlehání mužům.

Doporučujeme

Články odjinud