VENDY (60): Mé děti mě opustily, štěstí jsem znovu našla v dětském domově

21. 7. 2022
Foto: iStock
VENDY (60): Mé děti mě opustily, štěstí jsem znovu našla v dětském domově | Foto: iStock
Přijde čas a vylétnou z hnízda, osamostatní se. Smutné je, když se potomci rozhodnou pro život na druhé straně zeměkoule a příležitostí k potkávání se je minimum. Co by ale za tuhle možnost dala naše čtenářka Vendula…

Vdaná jsem byla pětadvacet let. Porodila jsem tři děti a pro rodinu bych dýchala. Vzdala jsem se i svojí lékařské kariéry. Vracet se po dlouhých letech mateřské na kliniku, kde jsem si do pětatřiceti budovala kariéru, už možné nebylo. Já ale nelitovala, prostě jsem se rozhodla, že budu v domácnosti.

Práce kolem domu, zahrady a stárnoucích rodičů bylo víc než dost. Navíc manželovi se začalo dařit v práci. Pracoval dlouhá léta v přepravní společnosti a po revoluci si s kamarádem založil vlastní firmu. Jenže podnikání si žádalo značné oběti. Vídali jsme se sporadicky a všechno zbylo na mě – veškerá organizace týkající se rodiny, dětí.

S nimi jsem měla a snad stále mám skvělý vztah, i když je to dnes tak komplikované. A důvod je prozaický, žijí ode mě tisíce kilometrů daleko, všechny tři! A já to těžce nesu. Vždyť kdysi jsem o nich všechno věděla, všechno se dozvídala jako první – kdo se jim líbí, kdo je štve, radili se se mnou skoro o všem…

Začalo to nenápadně – nejstarší dcera Lucie odjela studovat do Anglie, kde byla ze všeho tak nadšená, že brzy začala žadonit i mladší dcera a chtěla v Británii rovněž studovat. O finance jsme nouzi neměli, takže do roka a do dne odjela za La Manche i ona. Zprvu jsme si všechny volaly třikrát v týdnu, postupně ale byly holky stále zaneprázdněnější.

Snažila jsem se to brát s nadhledem, měla jsem ještě benjamínka Karla. Tomu bylo třináct a já věřila, že se ode mě nehne nejbližších deset let. Jenže jsem se spletla, vynikal v basketbalu, a když dokončil střední školu, dostal příležitost hrát italskou ligu. Když přišel den jeho stěhování, musela jsem se nadopovat prášky.

S mým mužem jsme se za ta léta vzdálili. On byl stále ponořený do práce, ve které byl úspěšný, a mnohokrát do měsíce cestoval po světě. Ani jsem neměla moc kamarádek, děti a jejich potřeby byly pro mě prioritou. Musela jsem se objednat k psychologovi, jak to se mnou bylo zlé. Nejedla jsem a nespala několik dní. Pak jsem si jednou řekla dost, vždyť mám před sebou ještě třeba dvě desítky let života, tak je neproskuhrám.

A protože jsem milovala děti, začala jsem pracovat jako dobrovolnice v dětském domově. A bylo to přesně to, co jsem potřebovala. Za dětmi jezdím a létám, jak jen je to možné, a ony se v poslední době taky snaží mě co nejčastěji navštěvovat.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Katalog zboží na Dámě Další zajímavé věci

Horoskopy

Jeden člen rodiny je k vám nespravedlivý a je docela dost možné, že vám jen závidí. Nemusíte být smutné, protože stojí příbuzní na vaší straně a rozhodně se vás zastanou. Nedělejte si z…

Nejčtenější články

Doporučujeme