Věra (40): Dcera je vegetariánka. Mám strach, chci aby jedla pořádně | Foto: iStock

Foto: iStock

Věra (40): Dcera je vegetariánka. Mám strach, chci aby jedla pořádně

Věra řeší problémy se svojí pubertální dcerou Klárkou. Stala se z ní zarputilá vegetariánka a fanatička do ekologie. Její odmítavý postoj k masu, ale i k vejcím a mléčným výrobkům ji trápí. Bojí se, aby její dcera měla všechny vitamíny a živiny pro správný růst a vývoj.

Vůbec nevím, kdy se stala z mojí třináctileté dcery Klárky vegetariánka. Klárka nikdy s masem neměla problémy a vždy jedla stejně jako my. Asi před rokem se začala hodně zajímat o ekologii, zdravý životní styl a podobné věci. Navedla jí na to kamarádka ze třídy, která ekologií žije. Vlastně nejenom ona, ale celá její rodina. Klárka se od té doby hodně změnila. Začala prosazovat ekologické zájmy i u nás doma a přestala jíst maso.

Už jsme to spolu několikrát řešili. Celá naše rodina maso jí a žijeme normální život. Dodržujeme pouze základní věci jako je třeba třídění odpadu. Klárka domů chodí s názory, že bychom měli také více šetřit vodou, lépe recyklovat a hlavně nám pořád předhazuje své názory ohledně skladby jídelníčku. Maso nechce jíst, protože všechna ta zvířata jsou nehumánně zabita a celý jejich život v zajetí je pro ně hodně traumatizující. Začíná mít také odmítavý postoj k vejcím a mléčným výrobkům.

Musím přiznat, že mi Klárka začíná dělat starosti. Snažím se její názory respektovat a pochopit, ale stále mám obavy o její zdraví. Bojím se, aby měla dostatek živin v těch potravinách, které uznává a jako jediné chce jíst. Tím, že odmítá maso, mléčné výrobky a vejce, tak přichází o důležité zdroje energie, vitamínů a živin. Už jsem si začala hledat informace o vegetariánství, abych mohla všechno lépe pochopit. A především proto, abych jí do jídelníčku mohla zařadit i jiné potraviny, které jí do těla dodají všechno, co potřebuje. Klárka je v pubertálním věku, kdy se její tělo vyvíjí a dle mého potřebuje mít v jídelníčku obsaženo vše.

Zašly jsme spolu také k její obvodní lékařce a všechno jsme to s ní probraly. Dostaly jsme nějaké brožurky a doporučení. Vše se snažíme dodržovat. S Klárkou to ale není vždy jednoduché. Musím pro ni zvlášť vařit a chystat jí speciální svačiny do školy. Problém je také s obědy. Ve školní jídelně není vždy na výběr vegetariánská varianta obědu. Musíme tak vždy vymyslet s sebou náhradní variantu a peníze za oběd někdy propadnou. Upřímně mi to přijde celé jako velká hloupost. Nechala se strhnout svojí kamarádkou a snaží se být jako ona. Nemyslím si, že by v sobě měla vegetariánství hluboko zakořeněné. Spíš se mi to zdá, jako sounáležitost s její kamarádkou. Snaha být něčím odlišná a výjimečná od ostatních. V tak útlém věku přece nemůže být natolik chápavá, uvědomělá a zarputilá.

Na jednu stranu se mi její vegetariánství nechce podporovat. Na druhé straně se bojím, abych jí tlakem k normální stravě spíše neublížila. Co když mi přestane jíst úplně a stane se z ní anorektička? Nechci ani domýšlet, co by se všechno mohlo stát. Snažíme se tedy najít nějaký společný kompromis. Domluvily jsme se, že maso jí nutit nebudu, ale na mléčných výrobcích trvám. Stejně tak na vejcích. Nechce tedy toto vše každý den, ale párkrát za týden si něco z toho dá.

Věřím, že se brzy umoudří a její jídelníček bude zase takový, jako je ten náš. Nebudu se muset bát o její zdraví a správný vývoj. A nebudu muset neustále přemýšlet nad tím, co jí dát na svačinu nebo večeři, aby do sebe dostala všechny vitamíny, které potřebuje. Pomoct by mohl snad přechod na střední školu. Dostane se do nového kolektivu, bude mít nové přátele a odtrhne se od své eko kamarádky, která jí jenom motá hlavu.    

Doporučujeme

Články odjinud