V našem organismu neustále probíhají metabolické procesy, přičemž naše zdraví je vystaveno neustálému útoku volných radikálů, které vznikají v důsledku oxidačního stresu. Pokud v těle nemáme dostatek potřebných živin (vitaminů, minerálů, antioxidantů a dalších důležitých látek pro život), organismus nemá patřičnou sílu, razanci ani odolnost se bránit – postrádáme tolik potřebnou ‚policii‘, která dbá na pořádek, hlídá ‚zločince‘ zvenčí a v případě potřeby proti nim rázně zakročí.
Buňky bez dostatečné výživy jsou náchylné k napadení a posléze k ‚podivnému‘ chování, které může vyústit až v nádorové bujení,“ vysvětluje poradkyně pro výživu Eliška Astlová z Institutu prevence, zdraví a vyváženého životního stylu Clinic 21, s. r. o.
Za normálních okolností tělu zajišťuje všechny potřebné živiny strava, dostatečně pestrá, vyvážená a sestavená podle pravidel racionální výživy. U lidí nadmíru zaměstnaných, přetěžovaných, ve stresu (zvláště dlouhodobého charakteru), u osob chronicky nemocných a seniorů však příjem živin pouze ze stravy nemusí být vždy dostačující.
Automaticky očekáváme, že naše tělo bude stále zdravé, plné síly, bude nám „sloužit“ co nejlépe a pokud možno co nejdéle. V případě, že tomu tak není, nastoupí dlouhodobá únava, necítíme se ve své kůži a naše psychická i fyzická odolnost klesá, je třeba se v první řadě dobře podívat, jakým způsobem žijeme, co jíme a odkud čerpáme živiny, zda jich máme ve svém jídelníčku dostatek, nebo je třeba akutně tělu dodat podporu v podobě mikroživin (tedy vitaminů a minerálů) v koncentrované podobě. Jsou totiž skutečně nezbytné pro život, pro obranyschopnost našeho organismu a jeho správné fungování…
Jsme více než auto!
O tělo bychom se měli starat minimálně tak jako o své auto… Všimněte si však, že mnozí lidé věnují svému plechovému miláčkovi mnohem více času, jezdí s ním na pravidelnou údržbu a mnohdy nákladné opravy, ale ani je nenapadne něco takového provádět sami se sebou…
Pokud však naše kontrolky začnou blikat a my jim nevěnujeme pozornost (únava, dlouhodobé vyčerpání, nespavost apod.), mohou se – a zpravidla se tak stane – změnit na signály silnější v podobě více či méně závažné nemoci. Proto je dobré, pokud se necítíme ve své kůži, nechat si kupříkladu vyšetřit stav organismu (hladiny důležitých látek) pomocí krevních testů, které napovědí, kde by mohl vězet kámen úrazu…
Pokud skutečně hrozí akutní nedostatek nějaké látky, pak je samozřejmě zapotřebí rychle organismus podpořit v jeho boji za zdraví pomocí koncentrované formy suplementů. Z dlouhodobého hlediska je však nezbytný pravidelný vyvážený přísun všech látek v našem jídelníčku, tedy právě pomocí přirozené stravy, kde se nalézají v synergickém působení (jednotlivé vitaminy a minerály se vzájemně podporují a potencují).
Odlehčete v ledničce i životě
„Pokud máte doma v ledničce nezdravé potraviny, pak je téměř se stoprocentní jistotou sníte. Co je doma, to se počítá… Není však jednodušší si pořizovat jen to, o čem víte, že vám prospěje?“ říká rázně výživová poradkyně. „Bohužel smutnou pravdou je, že jsme navyklí nakupovat především lahůdky v podobě salámů, šunek, polotovarů, slaných krekrů a podobně, a pak se divíme, že nám tělo neslouží, jak má.“
Proto odlehčete. V jídle se přeorientujte na zeleninu, ovoce, mořské ryby, ořechy, rostlinné oleje (kupříkladu olivový, slunečnicový). Odlehčete též v životním tempu, pokuste se vypořádat se stresem, naučte se relaxovat a uspořádejte si osobní život. Vyvarujte se extrémů jak ve výživě, tak v životě jako takovém. Oscilování kolem „středu“ v mírných výkyvech vám přinese více harmonie do života a zlepší vaši obranyschopnost.
Je třeba nalézt, co ztrácíme
„Rozpoznání deficitu určité látky v organismu je pro některé skupiny vitaminů obtížné, u některých minerálů snadnější, ale někdy se o daném deficitu dozvíme až v okamžiku, kdy se projeví změny na orgánech, které můžeme považovat za chorobné, v mnoha případech nevratné,“ objasňuje přednosta ORL kliniky Ústřední vojenské nemocnice v PrazeStřešovicích prof. MUDr. Jaromír Astl, CSc., specializující se na endokrinochirurgii včetně onkologické problematiky v ORL oblasti a dodává:
„Nedostatek vitaminu C se projevuje pálením a krvácením ze sliznic, naopak nedostatek vápníku a hořčíku ve stravě daný člověk nezpozoruje, dokud se neobjeví vyšší křehkost, lámavost kostí, osteoporóza („řídnutí kostí“) a kazivost zubů. Nedostatek jodu se může projevit zvětšováním štítné žlázy a větším výskytem jejích nádorů.“
- Předpokládejme, že daný deficit je možné zjistit pomocí vyšetření z krve. V jakých případech je toto indikováno lékařem?
U některých látek to samozřejmě zjistit lze, nicméně nebývá to součástí běžných vyšetření. Například u některých nemocných lze stanovit okamžité hladiny některých minerálů: železo u pacientů s nedostatkem krevního barviva či chudokrevností, hladiny Mg a Ca u lidí trpících křečemi, hladiny tyreoidálních hormonů a tyreoglobulinu při podezření na nemoci štítné žlázy. Stanovení hladiny vitaminu D je sice možné, ale je otázkou, jak moc účelné je z medicínského hlediska provádět jej, používá se spíše u onemocnění, kde existuje podezření například na poruchy vstřebávání.
- Kdy si můžeme nadměrným příjmem určitých mikroživin spíše ublížit?
Obecně se nedoporučuje extrémně vysoký příjem vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K), jejichž vysoká hladina může mít až toxické účinky. Lze se (za určitých podmínek) předávkovat některými minerály, jako je například vápník, hořčík, ale i draslík. Je tedy nezbytné dodržovat dávkování dané výrobcem!
- Existují kontraindikace k užívání (interakce s léky a podobně)?
Ano, v některých případech mohou nastat interakce s léky. Proto se například u takzvaných doplňků stravy obsahy některých látek minimalizují (například vitaminu K). Stejně tak může dojít k interakci s potravou (listová zelenina se omezuje nemocným s užíváním léků na snížení srážení krve). Nemocní jsou lékaři o těchto interakcích vždy poučováni. V některých případech kupříkladu nesmějí jíst grepy a zejména semena (léčba některými léky u srdečních chorob), je omezen příjem pečiva u nemocných s cukrovkou, příjem potravy bohaté na jod u některých typů onemocnění štítné žlázy a podobně.
- Dá se krátce shrnout určité ponaučení, rada, jak zůstat zdravý (nebo relativně co nejzdravější), aktivní a plný síly v jakémkoli věku?
Žít vyváženým životním stylem. Tedy čerstvá strava s balancovaným příjmem škrobů (bez řepného cukru), bílkovin (kvalitních) a tuků správného složení. Omezit stres v rodinném, pracovním a osobním životě. Mít dostatečný pohyb a dostatek čerstvé nekontaminované vody s obsahem minerálů.
VŠEHO S MÍROU
Pakliže přemýšlíme nad vyváženým jídelníčkem, nesmíme zapomínat na fakt, že ve stravě obecně ubývá přirozených výživných látek, ať již v důsledku nedostatku živin v půdě či na základě dalších aspektů (kvůli velkovýrobě se zničí spoustu vitaminů i minerálů). Proto bohužel s potravou přijímáme čím dál tím méně mikroživin a bývá zapotřebí je doplňovat i pomocí kvalitních suplementů. Nicméně je dobré mít na paměti, že nesmíme doplňovat bezhlavě (teď, nebo nikdy!) a vše, ale naopak s rozvahou to, co skutečně potřebujeme…
Denní doporučený příjem – DDD
Zkratka DDD (RDA, RDI) označuje minimální doporučený denní příjem mikroživin pro zdravou osobu. Toto množství by mělo být dlouhodobě dodrženo, aby nedošlo k projevům nedostatku těchto látek. De facto se takto označuje dolní limit, pod který by neměl příjem mikroživin klesnout. Individuální potřeba však může být vyšší, a to dokonce i násobně v závislosti na zátěži, stresu, věku a celkovém stavu organismu.
Doporučené denní dávky stanovuje vyhláškou státem pověřená instituce. V Česku se na tvorbě vyhlášky MZ ČR podílí SZÚ, hygienická služba, odborné lékařské společnosti, Společnost pro výživu, ale i další odborné instituce z oblasti potravinářství, tedy VŠCHT, Výzkumný ústav potravinářský aj. Aktuálně platná je Vyhláška č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin. Tato vyhláška respektuje doporučení WHO a musí plně odpovídat směrnici EU.
VITAMINY
Byly objeveny zhruba před 100 lety. Dnes známe tyto vitaminy: A (retinol, axeroftol), B (vitaminy skupiny B), C (kyselina askorbová), D (kalciferol, ergosterol), E (tokoferol), F (esenciální mastné kyseliny), H (biotin), K (menadion), P (biofl avonoidy), PP (niacin, nikotinamid, niacinamid), P4 (troxerutin), T (tzv. růstový faktor) a U (výtažek zelí).
Dostatečné množství vitaminů v organismu je nezbytné pro naši existenci – regulují úroveň metabolických pochodů, nedostatek jediného může ohrozit fungování celého organismu. Jejich spotřeba stoupá v případě zvýšené námahy, v průběhu nemoci, při tělesné a duševní zátěži apod. Rozpustné ve vodě: C, vitaminy skupiny B Rozpustné v tucích: A, E, D a K
* Co nám nejčastěji chybí?
Vitamin C: DDD 60 mg (navýšení při nachlazení, infekcích); přirozený zdroj: šípky, citrusové plody, papriky, jahody, brokolice, brambory, zelí, petržel, rakytník.
Vitamin B9 (kyselina listová): DDD 0,2 mg; přirozený zdroj: játra, tmavě zelená listová zelenina, obiloviny, fazole.
Vitamin D: DDD 300–600 IU; přirozený zdroj: játra, mořské ryby (rybí tuk), vejce, máslo.
Víte, že…
- vykouření jediné cigarety zničí 100 mg vitaminu C?
- antikoncepce snižuje hladinu vitaminu B6, B kyseliny listové a vitaminu C?
- jestliže máte vysoký příjem bílkovin, potřebujete mnohem vyšší příjem vitaminu B6?
MINERÁLY
Dodávají sílu a pevnost tělesným tkáním (kostem, zubům…) a přispívají k řadě vitálních funkcí. Dělí se do tří skupin: + makrominerály (sodík, draslík, chlor, hořčík, vápník) + mikrominerály (jod, železo, selen, zinek, chrom, měď, mangan) + stopové prvky (kobalt, molybden, síra, vanad, bor, nikl, křemík, fl uor)
Co nám nejčastěji chybí?
Vápník: DDD 1000 mg denně (přisvojitelnost vázána na dostatek hořčíku v poměru 2:1); přirozený zdroj: šproty, sardinky, mák, ořechy, sýry, mléčné výrobky.
Hořčík: DDD 280–350 mg denně; přirozený zdroj: kakao, sója, hořká čokoláda, banány.
Jod: DDD 100–200 mikrogramů (µg); přirozený zdroj: višně, třešně, mořské ryby, mořské řasy.
Železo: DDD 10–30 mg (přisvojování je podmíněno dostatkem vitaminu C a mědi); přirozený zdroj: melasa, šťáva ze švestek, meruňky, ořechy, rozinky, játra, žloutky.
Selen: DDD 50–70 mikrogramů (µg); přirozený zdroj: mořské ryby, ledvinky, játra, žloutky, para ořechy, pšeničné otruby, droždí.
Zinek: DDD 7–20 mg; přirozený zdroj: dýňová semínka, pšeničné klíčky, hovězí játra. „Dané téma bych uzavřela konstatováním, že potřebné živiny je třeba doplňovat včas, tedy průběžně a dlouhodobě, pomocí stravy a nejpozději v momentě, kdy nám začnou blikat již zmíněné kontrolky, kdy je ještě možné organismus poměrně rychle zregenerovat. Stále mě překvapuje, jakou rychlostí se tělo dokáže vzpamatovat, když mu jen trochu pomůžeme a podpoříme ho!“ připomíná na závěr Eliška Astlová.
Základem přísunu všech živin je vyvážená, racionální strava! Z hlediska přínosu pro organismus je značný rozdíl, pokud sníme pouze samotný vitamin C… pomeranč, nebo si vezmeme
Synteticky vyrobené vitaminy a minerály mají menší biologickou dostupnost (vstřebání) i využitelnost oproti přírodním látkám, nicméně v akutních případech jsou přínosnější. Při dietách s vynecháváním některých segmentů výživy (např. vegetariáni, vegani) je vhodné se poradit s poradcem na výživu. Je-li člověk zároveň chronicky nemocen, pak je vhodné úmysl doplňovat mikroživiny pomocí suplementů konzultovat s lékařem nebo nutričním terapeutem – zejména tehdy, jde-li o metabolická onemocnění nebo onemocnění ledvin či jater.
Pozor na předávkování vitaminy rozpustnými v tucích – kumulují se v organismu, na rozdíl od vitaminů rozpustných ve vodě, které se při nadbytku z organismu automaticky vyloučí… !
Článek vyšel v časopise Moje Zdraví