Vítězslava Kaprálová byla okouzlující žena. Dokázala poplést hlavu nejednomu muži. Foto: Profimedia

Vítězslava Kaprálová byla okouzlující žena. Dokázala poplést hlavu nejednomu muži. Foto: Profimedia

Už jako malá hrála bravurně na klavír, v devíti letech složila první skladbu. Foto: Profimedia
O hudební pozůstalost V. Kaprálové pečuje kanadská společnost The Kapralova Society. Foto: Profimedia
Dirigováním velkých orchestrů se Kaprálové splnil dětský sen. Foto: Profimedia
Pamětní deska Bohuslava Martinů, přítele a milence o čtvrt století mladší skladatelky. Foto: Profimedia
8
Fotogalerie

Hudba, láska a skandály: Životní příběh geniální skladatelky a dirigentky Vitky Kaprálové

Někomu je dáno do vínku tolik talentu, že by se o něj několik dalších podělilo a ještě by zbylo na druhé. Je pozoruhodné, co stihne vytvořit jedinec, kterému je dán jen krátký čas na tvorbu i na život. A to je případ naší mimořádně nadané dirigentky a skladatelky Vítězslavy Kaprálové.

Vitka vyrůstala v hudební rodině

Slavná brněnská rodačka se narodila v roce 1915 do rodiny, kde vládla hudba. Matka byla učitelka zpěvu, otec byl skladatel (Janáčkův žák) a vlastnil hudební školu. Svoji dceru oslovoval „Vitka“ a důsledně dohlížel, aby svůj hudební talent nepromarnila.  

Poznejte významné ženy českých dějin

V našem seriálu vás zveme k seznámení s významnými ženami našich dějin. Některé se zasloužily o pokrok už ve středověku, třebaže v době, kdy žily, neměly moc možností se prosadit. Několik století nemohly ženy ukázat svoje schopnosti a nadání, a přesto některé vystoupily z řady i v té době a posunuly běh světa kupředu. Každá z těchto žen má zásluhy na tom, že dnešní svět je ženám otevřený a respektuje jejich cit i rozum. 

Vitka byla mimořádně hudebně nadaná, v pěti letech hrála s otcem čtyřručně na klavír, sama se pokoušela o jednoduché skladbičky. V devíti letech složila první větší skladbu V říši bájí. Otec na ni byl patřičně hrdý, k tomu také dost přísný. Býval ale často mimo domov, protože měl vedlejší známost, o níž matka věděla. Mezi rodiči z toho plynuly hádky a vztah se nakonec rozpadl: Když bylo Vitce osm let, rodiče se rozvedli.

Po rozvodu žili všichni ve společné domácnosti, což připadalo děvčátku jako normální vzor soužití. Sama pak měla v dospělosti sklon k vícečetným známostem.

V té době už bylo jasné, že se Vítězslava bude hudbě věnovat i po základní škole. Přestože bývala často nemocná, byla po přípravě přijata v patnácti letech na konzervatoř.

Překvapivé rozhodnutí

Na konzervatoři se věnovala studiu skladby a překvapením bylo, když oznámila své rozhodnutí stát se dirigentkou. Studia na konzervatoři zakončila v roce 1935 koncertem vlastní skladby v podání symfonického orchestru, který dirigovala. Absolvovala ještě Mistrovskou školu konzervatoře se zaměřením na dirigování (jen 8 žáků bylo u Václava Talicha), ukončila roku 1937 vlastní skladbou Vojenská symfonieta v provedení České filharmonie pod svou taktovkou. Ohlas veřejnosti i odborných kruhů byl nevídaně kladný.

Cesta do světa za slávou a láskou

Vítězslava získala s podporou Bohuslava Martinů stipendium pro chudší studenty na Ecole Normal de Musique v Paříži. Pro Bohuslava Martinů dirigovala jeho cembalový koncert s BBC Orchestra. Vztah s Bohuslavem Martinů, zprvu vztah učitele a žačky, přerostl ve vztah milenecký. Bohuslav byl o dvacet pět let starší a ženatý, nikdy o rozvodu a novém sňatku nemluvil, teprve o hodně později přiznal, že by byl ochoten se rozvést.

V Paříži se Kaprálová seznámila s Jiřím Muchou, blízkým přítelem Bohuslava Martinů, a začala nový románek s ním. Na krátký čas, s ukončením stipendia, odjela v létě 1938 na návštěvu Brna. Seznámila se tu s bohatým a šviháckým inženýrem Rudolfem Kopcem, s kterým se zasnoubila. Mezitím Bohuslav Martinů zajistil Vitce další stipendium a ta se rozhodla vrátit do Paříže.

Vztahy s milenci se zamotávaly

Brněnský snoubenec nelenil a se zasnoubením se pochlubil i Jiřímu Muchovi. To už byla Vítězslava zpět ve Francii (1939) a na krátký čas obnovila svůj vztah s Bohuslavem Martinů. Mezitím se její brněnský snoubenec Ing. Kopec přidal k fašistické straně, proto s ním Vitka zasnoubení zrušila.

Jiří Mucha se rozhodl s Vítězslavou oženit, v prosinci 1939 ji požádal o ruku a odpovědí mu bylo ANO. Byl ale odvelen do výcvikového tábora v Montpellier a osamělou Vítězslavu rozptyloval jeho kamarád Ivo, který by se s ní taky rád oženil. Když se svěřil Muchovi, ten okamžitě poslal telegram Kaprálové s tím, že se s ní přijede oženit on: Svatba se opravdu konala v dubnu 1940. Tři dny po svatbě musel jako francouzský voják zpět narukovat do výcvikového tábora v Montpellier.

V hudbě byla nekompromisní a pracovitá

Vítězslava složila za svůj krátký život víc než padesát skladeb, vyhrávala soutěže doma i v zahraničí. Smetanovu cenu obdržela v roce 1938, rok nato Cenu Svatoboru, obě ceny s finančním ohodnocením. Dirigovala jako první žena velké symfonické orchestry, vždy s velkým úspěchem.

Klidné manželství se nekonalo

Dva měsíce po svatbě Vítězslava těžce onemocněla a Jiří ji nechal převézt do nemocnice v Montpellier, aby jí byl nablízku. Léčba se bohužel nedařila – bylo podezření na tyfovou horečku, další variantou byl střevní nádor, obojí zůstalo vlastně nepotvrzeno. Nemoci podlehla 16. června 1940 v nemocnici v Montpellier, ve věku pouhých dvaceti pěti let.

Posmrtné ocenění

V roce 1946 jí Česká akademie věd udělila čestné členství in memoriam. Z takového ocenění se z 648 členů akademie těší jen 10 žen. Její skladby se hrály a hrají nejen doma, ale i v zahraničí, vycházejí také tiskem. V roce 1998 založila v Kanadě paní Karla Hart, absolventka Karlovy univerzity a University of Toronto, hudební společnost The Kapralova Society. Společnost vydala celé dílo tiskem a na hudebních nosičích, předvádí také díla Kaprálové na světových premiérách, natočila rozhlasové a filmové dokumenty. U nás se se skladbami Vítězslavy Kaprálové často setkáte na stanici Českého rozhlasu Vltava.

V roce 2015 vysílala BBC k 100. výročí narození Kaprálové pětihodinový pořad.

Vítězslava Kaprálová má v Brně-Černovicích ulici svého jména, pojmenována je po ní i Základní umělecká škola v Brně – Králově Poli. Od roku 2001 hraje smyčcové kvarteto pod jejím jménem a v roce 2015 vydala Česká pošta známku s jejím portrétem.

Krátký čas vyměřený na tomto světě Vitka opravdu nepromarnila a zanechala po sobě dílo obdivuhodné rozsahem i hudební kvalitou.

Doporučujeme

Články odjinud