VLASTA (51): Žena se se mnou kvůli alkoholu rozvedla, teď o ni bojuju | Foto: iStock

Foto: iStock

VLASTA (51): Žena se se mnou kvůli alkoholu rozvedla, teď o ni bojuju

Vlastimil přišel ze dne na den o svoji svobodu a rodinu. Opilý způsobil autonehodu a vážně zranil dva lidi. Výčitky, nejistota a ztráta manželky doprovázely jeho život v cele. O svoji ženu Libušku však přijít nechtěl. Neustále řešil, jak má poznat, že o něj Libuška stojí a chce ho zpátky.

Mladá láska

Se svojí manželkou Libuškou jsme se seznámili, když nám bylo dvacet. Já jsem tehdy začínal pracovat u stavební firmy jako řidič a bagrista. Libuška v té době ještě studovala na vysoké škole. Padli jsme si do oka v létě na koupališti, kde byla se svými kamarádkami a já jsem si přišel po práci trochu zaplavat. Byla to láska na první pohled. Moc nám to spolu klapalo, a tak jsme se ani ne po dvou letech vzali.

Dva roky po svatbě se nám narodil náš jediný syn Marek. Byli jsme šťastná a spokojená rodina. Libuška po rodičovské dovolené nastoupila do jedné firmy jako hlavní účetní. Byla to vždy její vysněná práce. Já jsem měl stále stejné zaměstnání u stavební firmy.

Jediné, co kazilo náš harmonický vztah, bylo moje zalíbení v alkoholu. Tehdy jsem si to ještě nedokázal připustit. V práci na stavbách se vždy hodně pilo. Když jsme měli zakázku někde mimo město, tak jsme každý večer s kolegy skončili v hospodě.

Zpočátku to Libuška brala s nadhledem a snad to nebylo ani tak zlé. Později už nebyl jediný den, kdy jsem se alespoň trochu něčeho nenapil. Dokonce to tak bylo i ve dnech, kdy jsem v práci nebyl. Libušku to začalo hodně trápit a často jsme se kvůli tomu doma hádali. Já jsem měl ale alkoholem zatemněný mozek a vše jsem pouze bagatelizoval.

Kdy si chlap uvědomí, co ztratil

Jednou se stalo to, že jsem při cestě z práce způsobil těžkou dopravní nehodu. Mě se nic nestalo. Bohužel z druhého auta byli řidič i spolujezdec těžce zranění s trvalými následky. Já jsem samozřejmě nadýchal a tím to vše začalo. Kolotoč soudů, výslechů a Libuščiných i mých výčitek. Zkazil jsem život druhým lidem a také vlastní rodině. Věděl jsem, že si to nikdy neodpustím.

Odsoudili mě na tři a půl roku vězení. Již před soudem jsem cítil, že manželka při mě nestojí a nemá sílu mě podpořit. Hodně jsem ji zklamal a vše jsem si uvědomil až ve chvíli, kdy mi přišel do vězení dopis se žádostí o rozvod.

Můj syn to naštěstí viděl trochu jinak a já jsem věděl, že mě podporuje. Pravidelně za mnou chodil na návštěvy a nosil mi moje oblíbené časopisy. Vyprávěl mi o studiích a své přítelkyni, se kterou plánují svatbu. Vždy jsem tak měl alespoň na chvíli pocit, že žiju svůj normální obyčejný život.

V cele bylo spoustu času o všem přemýšlet. Jediným mým cílem bylo dát vše do pořádku a vrátit se ke své již bývalé ženě. Pravidelně jsem jí psal dopisy, kde jsem se jí snažil omluvit a vše vysvětlit. Po několikátém odeslaném dopisu konečně přišla i její odpověď. Nějakou dobu jsme si jenom psali.

Jak poznám, že mě stále miluje?

Pak se stalo, že jsem měl jedno odpoledne nahlášenou návštěvu. Byl jsem nesmírně šťastný a překvapený, když jsem za sklem uviděl Libušku. Vzplála ve mě jiskřička naděje a já se snažil ze všech sil rozeznat, jestli se ke mě chce vrátit zpátky. Byl jsem zmatený a nemohl jsem poznat, zdali je to jen nějaká lítost.

Teď jsem již přes rok na svobodě a s Libuškou se vídáme skoro každý den. Chodíme na procházky a do kavárny. Mám v plánu ji pozvat na dovolenou do Adršpachu. Na místa, kde jsme si užívali líbánky. Vím, že já už se alkoholu ani nedotknu a z jejího úsměvu a chování mám pocit, že tomu věří a chce se ke mně vrátit. Jestli tomu tak opravdu je, ukáže až čas a třeba zase budeme spokojený a šťastný pár. Věřím v to.

VIDEO: Jak moc je ve vztahu důležitá tolerance? Kde jsou její hranice?

Doporučujeme

Články odjinud