VLASTA (59): Hlídat vnuka je pro mne očistec

Profesor Matějíček byl velká kapacita a jednou k němu přišla maminka s kojencem a ptala se ho, kdy má začít vychovávat své dítě.
Profesor se zeptal, jak je staré to dítě? Matka řekla že tři měsíce a profesor jí řekl, že je už pozdě, že měla začít hned po narození. Pravda milí rodičové je totiž taková, že aniž si to uvědomujete, vychováváte své dítě každý den svým příkladem, protože dítě má za to, že když to dělají, nebo říkají máma s tátou, tak je to pravda. A protože děti jsou v podstatě malé opičky, které nás napodobují, máme doma jen to, co jsme my.

Dítě potřebuje nejen autoritu, ale i pevný řád. Pokud ho nemá je zmatené. Může se domnívat že nikoho nezajímá a tak na sebe upozornuje nestandardním chováním, je to v podstatě volání o pomoc ve smyslu, nechci být takový, pomozte mi. Zvláště apeluje na flegmatického otce. Moc nevěřím, že matka je psycholožka, má jen nějaký rychlokurs, vystudovaná psycholožka s doktorátem, by se tak závažné výchovné chyby nemohla dopustit. To by pak měla vrátit diplom, že ji tam nic nenaučili.

Naprostou pravdu má Elynor - dítě má být vychované z domova. Školka není na to, aby se tam děti vychovávaly. Tam se učí různé dovednosti, hrajou si, sportují, zpívají a hrají hry. Výchova je základ, který dítě musí dostat doma, ne ve školce.
: Já jen dodám, že to samé je škola, učitel musí především učit, od toho je škola a aby ještě k tomu vychovával cca 20 - 30 dětí je utopie, to si jen hloupě myslí rodiče, co nezvládají ani to jedno svoje. Dítě je zrcadlem rodiny. Otec je pro mnoho dětí významnou autoritou. Pokud je pasivní a syn nemá možnost se naučit své budoucí roli muže, napodobuje svou hysterickou matku. Ano, to dítě je hysterické. A bude takové celý život. A autoritu u něj nemá nikdo, protože ji především nemá jeho otec. Takto si počínají i některé matky, které neuváženě shazují autoritu otce slovy, ten blbec, atd a říkají to před dětmi. Velká výchovná chyba. Rodiče musí mít v tomto věku vždy jednotnou pravdu! A dítě o tom nemá co polemizovat, pokud jde o běžné, normální věci.

helza: ty fronty a stížnosti jsme jednou probíraly s kolegyní v práci a ona říkala, že na třídní schůzce řekla učiteli, aby jí nepsal do žákovské takové kraviny, jako že nechce její syn mazat tabuli, protože ona mu tam taky nepíše, že doma nechce jíst zelí :-D takže asi je to oboustranné. osobně si myslím, že dítě mají v první řadě vychovávat rodiče a až potom instituce. a ty fronty ve škole jsem zažila taky i jako učitelka a musím říct, že rodiče, kteří mi říkali: "jestli bude zlobit, klidně mu jednu vražte" měli hodné děti a naopak ti stěžovatelé, co tvrdili, že doma je to zlatíčko, měli nevychované, takže evidentně svoje nedostatky přehrávali na mě.

Elynor: to máš pravdu, souhlas, že by to měli řešit, ale rodiče, ne babička. jen jsem říkala, že neznáme názor druhé strany. že ho vylili ze dvou školek víme také jen od babičky. ale je to určitě možné. rozhodně bych si s ním věděla rady líp, než ona - jak tu někdo psal - nechceš se namazat, tak nevylezeš ven (i když v tomhle případě zrovna já bych ho nechala klidně jít nenamazaného, to je věc názoru, sama se mažu jen když se vysloveně opaluju). rozhodně bych si od něj nenechala řídit život a terorizovat se. můj "úžasňák" syn měl taky své špatné dny (ba i týdny). a přežili jsme to i s liberální výchovou. ono možná spíš jde o to, že toho chlapečka nevychovává nikdo. a jestli ještě babička má kydy na jeho rodiče před ním, tak se to nezlepší.

Elynor: I když jak to má být je jedna věc, jak to skutečně chodí je druhá. V praxi se nemohou školky, ani školy spoléhat na výchovu v rodině.Mimo to, každá činnost, i učení, ba i pouhý pobyt v určitém kolektivu, je současně i výchovou. Navíc je dost rodin, které se zcela spoléhají na to, že jim nezvladatelné dítě vychová škola, že jim nejedlíka naučí školka vzorně jíst a podobně. S tím nic nenaděláš. To ani nemluvím o tom, že naopak, nejenom ve školce, či ZŠ, ale i na střední škole dokáže slabý a pedagogicky neobratný kantor "zvlčit" celé třídy, včetně dětí vzorně vychovaných. Já kdysi učila ve škole, kde třídní schůzky vypadaly tak, že rodiče stáli ve frontě, známky a chování ve škole je naprosto nezajímaly, zato hlásili kantorce: "ten můj Pepa nechce pomáhat na poli, domluvte mu, soudružko učitelko", a podobně. Byla tehdy taková doba a bylo to vpodstatě fajn, neboť kantor byl brán i rodiči jako autorita a tím pádem měl práci i to vychovávání jednodušší. I když už tehdy byl seznam zakázaných trestů.

Elynor: Souhlasím s tebou. Já jsem to myslela tak, že rodiče vnuka (tedy matka, otec se dle p. Vlasty nepře) byli, tak jak to říkáš, právě ti neústupní a proto hledali, hledali, až našli co jim vyhovovalo a dali syna jinam. Ono je, jak to čtu na netu (a viděla jsem, pokud jsme bydleli v Olomouci a koneckonců i u svých dětí), dnes zcela běžné hledat pro potomky školku a vyzkoušet jich několik, než dítě někde zakotví. Různé alternativní školství - Waldorfské, Montessori, Daltonské - má své MŠ, a navazující ZŠ. Vzhledem k tomu, že matka je kinezioložka (což je rovněž metoda alternativní), myslím, že by po některé z těchto školek nakonec sáhla. Vzhledem k tomu, jak "potenciál" syna popisuje a jak ho vychovává, typuji Waldorfskou, nebo Montessori. Navíc existují školky křesťanské, lesní a kdovíjaké ještě. Kromě toho i Menza má školky a školy pro nadané děti. Prostě chci říct, že změna školky nebyla nutně způsobená tím, že by vnuka ze školky vyhodili, ale tím, že rodiče hledali něco vyjímečného pro (dle nich) vyjímečné dítě.,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,Víš, nerada bych se dotkla někoho s diskutujících, víš, že já jsem například věřící, což je pro mnohé naprosto směšné, ale mám pocit, že za některými lidmi (nelze generalisovat) opojenými alternativou, je vždycky něco divného, něco v nepořádku. Především v tom, že mnozí kategoricky odmítají všechno, co je většinovou společností vnímáno jako "normální".

helza: dítě má být vychované z domova. Školka není na to, aby se tam děti vychovávaly. Tam se učí různé dovednosti, hrajou si, sportují, zpívají a hrají hry. Výchova je základ, který dítě musí dostat doma, ne ve školce. Chtěla bych vidět tu školku, kde akceptují nějaké "příkazy ohledně výchovy" :-)) - nebo radši ne. Když jsem vedla dívčí oddíl skautek, shodně s ostatními vedoucími jsme jako nejhorší postrach a katastrofu viděli takové rodiče, kteří se snažili dávat příkazy ohledně výchovy. Takovým jsme říkali - buď bude vaše dítě chodit do oddílu a bude dělat všechno jako ostatní, nebo tam prostě chodit nebude. Tečka. Většina rodičů překvapivě ustoupila - a časem sami uznali, že to tak bylo lepší.

Mně nejvíc zaratilo tohle. Paní Vlasta si vytvořila nějakou ideální představu o soužití s vnoučaty na chalupě a ono jí to nevyšlo. (Navíc, nikde jsem nečetla, že rodiče vnoučat ji prosili o jejich hlídání, možná ona sama chtěla svou rajskou představu naplnit a nabídla se.) A teď je zoufalá, nad tím, jak to nejde, viní syna a snachu ze špatné výchovy a vnuka z chování. Jako dospělá by ovšem měla vědět a přijmout, že věci se jenom málokdy vyvíjí tak, jak bychom chtěli. Její vnuk se totiž chová vpodstatě přesně tak a v situacích, kdy se věci vyvíjí jinak, než by chtěl on sám, to řeší, jak to řeší, je jenom dítě, které nemá prostředky dospělého. A kde najde příklad, že když to nejde, tak je třeba se s tím smířit? Já vpodstatě neznám babičku, která by si troufla mít najednou v péči více vnoučat než jedno, navíc ne sourozence. (Odpoledne s přítomností rodičů nepočítám.) Je potřeba si přiznat, že něco nejde a nestydět se za to. Krom toho, pokud snacha tvrdí, že v synovi je skrytý velký potenciál a případný bratr by žil v jejím stínu, není v pětileté dítě kladeno příliš mnoho nadějí, které ho dusí a vpodstatě ho nutí k podvědomému příkazu "musíš vítězit, nesmíš prohrávat, musíš být nejlepší, musíš být první, jsi víc, než jiní"!!!? A tím pádem i k chování spratka? "Prohraje" alespoň babička svou představu a ukáže dítěti, že nemusí být vždy nejlepším, aby ho okolí mělo rádo? Ono i to, že Vlastin syn je nic neřešící flegmatik vypadá na Vlastu, jako na silně autoritativní maminku. A jelikož muži si často berou ženy, podobné matkám, je zřejmě i Vlastina snacha podobně autoritativní a za svými pocity, svou pýchou nad úžasností syna a svým způsobem výchovy si stojí. A školky klidně mohla měnit ne proto, že jejího synáčka "vylili", ale jenom proto, že nebyli ochotni přijmout její příkazy ohledně výchovy.

Je hodně těžké okomentovat tento článek, těch myšlenek se mi nad ním v hlavě motá až příliš. Především, do výchovy vnuků, ať už je jakákoliv, nemohou prarodiče zasahovat, ani mluvit, nemohou ji ani posuzovat, ani hodnotit, i když se jim nelíbí - vnoučata jsou děti svých rodičů a ti jsou dospělí. My jsme rovněž vychovávaly své děti po svém. Prý nejvíce rozvodů je mezi dětskými psychology, neboť se nikdy nedokáží dohodnout na stylu výchovy - dohodnou se na něm máma s tchýní už vůbec nemůže. Je to hodně těžké, ale prarodiče si tímto projdou, až na výjimky všichni. Jsem ve věku babiček a vím, o čem mluvím, Je to jedna s velkých bolestí babičkovství. / Souhlasím s tím, že není nutná obava, co z vnuka vyroste. To potvrdí každá vícedětná rodina, to potvrdí i různé srazy spolužáků. Z mnoha sígrů vyrostou fajnoví chlapi a z mnoha slušňáků nakonec dacani. / Souhlasím, že nelze mít ke všem dětem a vnukům stejný vztah, mohu je milovat stejně silně, ale každého jinak, pro něco jiného a ke každému se jinak chovat – podle jejich potřeb. / Květa999: "ohýbaj ma mamko, pokjal som já Janko“ se sice traduje, ale je fakt rozdíl, mezi člověkem poctivým, dobrým a slušným, a člověkem z dětství ohnutým. /

No, mě naše potěšení taky předvedlo, co umí v plné parádě, dostal takový vikec, že některé by jste volali sociálku, jak jsem mu srovnala zadek. Zajímavé je, že od té doby, zakoulím očima, a dítě je v lati. A navíc, zlou babičku má moc rád. Takže on pořádný výprask těm dárečkům neuškodí a ani nenaruší vztahy s prarodiči. Jen si uvědomí, že ne každý si z nich sedna na zadek.

Dasa52: mno, vzhledem k tomu, že se v článku píše, že milánka vysypali ze dvou školek, a dalo práci najít nějakou, kde by byli ochotní se s ním mazat, tak to asi fakt bude pěkný dáreček. Netvrdím, že by ho měli mlátit, ale ony jsou i jiné tresty a výchovné metody, než nechat ho na piedestalu a posluhovat mu. Liberální výchova je něco úplně jiného než rozmazlování sebestředného a sobeckého fakana.

Ať babičku irituje výchova dětí jejími dětmi jak chce, nemá právo do toho zasahovat. Pokud nechce, nemusí ho hlídat. Klidně může hlídat jen ty hodné holčičky :-) A pozor na to, že neznáme názor druhé strany - holčičky mohou být pěkné poťouchlé mrchy, které za zády babičky terorizují vnuka. Jsem také zastáncem liberální výchovy, která vede k samostatnosti a zodpovědnosti a syna mám dospělého a úžasného. Nikdy jsem ho fyzicky netrestala. Bití dítěte je pouze odventilování vzteku rodičů a neschopnost řešit situaci jinak. Nejvíc děti bijí rodiče s nízkým IQ. Samozřejmě to má své meze - jednak jsou povinni zabránit nebezpečným situacím, které ohrožují jeho zdraví (viz přecházení silnice, mazání opalovacím krémem atd.), jednak jeho svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhých a nesmí tudíž nikomu ubližovat. A samozřejmě pokud se poruchy jeho chování vymykají průměru, měli by navštívit odborníka, který stanoví, jestli je jeho chování způsobeno jen "španou" výchovou nebo zda má nějakou vývojovou poruchu, kterou jsou rodiče povinni řešit.

Taky si myslím, že řeči, kterak v pubertě okrade a zmlátí otce i matku a roste pro kriminál, jsou trochu mimo. Kolikrát se "nepovede" ani normálně vychovávaný dítě... a klidně třeba jen jeden z několika sourozenců... Většinou když se ptají lidí z okolí nějakýho delikventa, tak říkají... to byl takovej, milej, hodnej, tichej kluk, to by do něho nikdo neřekl...
Ale zas neříkám, že mi ty dnešní "moderně" (ne)vychovávaný děti nelezou na nervy, to je kolikrát fakt zvěř :-)

janka174: Janko, máte dobrý postřeh! Synovec byl hrozný fakan, všichni jsme si napůl ve srandě šuškali, že z něj vyroste minimálně "vrahounek" a na prdel by potřebovala i jeho matka a otec, nakonec je to teď v jeho 20ti strašně fajn kluk.

Když jsem viděla, jak moje dcera vychovává svého syna, dost jsem se rozčilovala, ale jak čas jde, klukovi je dnes už 17, nestačím se divit. Myslím, že každá výchova má něco do sebe a nikde není psáno, že z toho malého tyrana vyroste grázl. Můj vnuk, nad kterým jsem kdysi téměř lámala hůl, mne dnes příjemně překvapuje.

Dobrý den Vlasto, jsem stejného věku ....vychovala jsem 3 děti a ne nadarmo se traduje "ohýbaj ma mamko, pokjal som já Janko"... vystihuje to celou podstatu toho, že děti je potřeba vychovávat dokud jsou malé a láme se to v období kolem 4 let věku. Mám ve své podstatě stejný problém, jen s tím rozdílem, že dcera má dvojčata...chovají se na základě "výchovy-nevýchovy" k sobě a k okolí hrozným způsobem, s kterým já vnitřně nemohu souhlasit. Stejně jako píšete, jsou to děti velmi chytré a nadané a velmi dobře toho umí zneužívat. Sice žijí v zahraničí 2,5 tisíce kilometrů ode mne, ale mám obavy o dceru...dnes jim jsou 4 roky, ale co až dospějí ? přijde puberta...každopádně vím, že pokud by žily zde a já je měla hlídat, od začátku by musely dodržovat moje pravidla...a pokud ne, tak nejsem babička na hlídání. Možná by jste se divila, jak rychle to děti dokáží pochopit a snacha by si musela vybrat...buďto budu mít babičku na hlídání a nebo si budu prosazovat svou a v tom případě nemohu očekávat, že mi s dítětem někdo pomůže. Možná to chtělo vzít z vaší strany nekompromisně už v počátku...píšete, že vnukovi je 5 let...to znamená, že už byl z vaší strany nějaký čas na to, vzít to do vlastních rukou. Ne, není potřeba mluvit do výchovy rodičů, ale určit pravidla za kterých je možné, aby jste ho hlídala. Největší chyby v životě děláme, když máme z čehokoliv strach...jste určitě skvělá žena a babička, tak se držte svého vnitřního hlasu a neřešte, co si o vás kdo bude myslet.

Fuj, co je o za spratka...až dá jednou mámě facku, tak se jí snad rozsvítí...takoví rodiče mě nevýslovně iritují a babička si u sebe doma nebo na chatě má nastavit vlastní pravidla!!

lebahu: Paní píše, že toho kamarádění s grázly si všimla, když vnuka hlídala v jeho bydlišti, venku, na pískovišti... Jinak to ale nic nemění na tom, že bych ho být jí společně s holčičkama odmítla hlídat, pokud jim ubližuje, bije je, ničí jim věci, tak ty děti jsou chudáci a za chvíli se může stát, že k babičce kvůli tomu spratkovi odmítnou jezdit... To si musí paní rozmyslet... Pokud je tedy příběh pravdivý...

Paní plně chápu, nechce přijít o vnučky ale kluka na hrbu mít taky nechce. Ale podle mne jí nezbude než rázně ukončit hlídání. Smutní je že paní byla na kurzu a pochopila mnohem lépe než rodiče o čem je výchova respektovat a být respektován. Což je podle mne právě problém většiny rodičů že si to někde načtou blbě to pochopí a výásledkem je že ditěti dovolí aby si dělalo co chce. Vůbec nepochopili tu částo tom že mají být respektováni i ostatní ne jen dítě. No ale k babičce. Má dost nelehkou pozici..podle mne klukovi rodiče touhle výchovou jednoznačně škodí ale jsou hluší k jakýmkoli připomínkám. Tak že babička na tom asi nic moc nezmění. Podle mne by si to paní měla nadtavit tak aby jí to vyhovovalo. Hlídání vnoučat není její povinost. Pokud z vnuka šílí nemusí si ho brát. Holt asi neexistuje řešení při kterém bdou všichni 100% spokojený tak by si to měla nastavit podle sebe co by jí nejvíce za dané situace vyhovovalo.

tak tohle bych nehlídala ani hodinu, aby byl svý sestřenice bych nestrpěla, mám taky 5letýho vnuka a od mala plně respektuje mne a chová se u nás tak, jak požaduju já s dědou, jak to dělají doma mně je jedno, ale prostě u nás se poslouchá a vnuk sem jezdí rád, teď ho tu zrovná máme na celý měsíc

Až drzý a nevychovaný spratek postaví jednoho dne své rodiče do latě,případně jim rozbije ústa,sebere peníze atd.,pak si můžou začít rvát vlasy a fňukat,kde udělali chybu! Já osobně bych řekla rodičům,když by chtěli takovýto poklad ode mne hlídat,že žádný mobil a volání o každém prdu! Tvrdá výchova jedině by pomohla.Je to jako se psem: buď je pes vychován,aby věděl,kde je jeho místo,nebo si dělá co chce,neboť vycítí,že "smečka" je měkká,a stane se sám vůdcem rodiny.Totéž je v tomto případě.Přitom stačilo jen důsledně vychovávat,režim dne,pravidla chování,aby si hošík uvědomil,kde je jeho místo! V tomto případě,kdy jsou u toho ještě další děti,měl kluk dostat na zadek,projevit na něm autoritu dospělého,ne se nechat vláčet rozmazleným klukem.Takže tady je buď-anebo,jiná možnost není.

Včetně té poznámky, jak se těšila na další vnoučata a oni druhý nechtějí... no to je snad jejich věc, ne?

Buď bude vnuk respektovat moje pravidla a moje výchovné metody (a jeho rodiče taktéž) a nebo ho holt nebudu hlídat. Jednoduchý jako facka. Přijdu ho navštívit (nebo on s rodiči mně), pohrajem si, ale sama s ním být nechci, v případě problému ho chci mít možnost ihned odkázat na rodiče a jejich výchovu a zodpovědnost. Tečka. Tady není co řešit. Kluk je dost velkej na to, aby pochopil, že když neposlouchá, prostě na chalupu atd. nepojede, není to batole. Co ale nepobírám je zmínka, že má kamarády ze sociálně slabších rodin, grázly... to se s nima jako kamarádí kde? V té nóbl drahé školce? Asi těžko. A pětletý dítě snad nelítá (v dnešní době, my jsme lítali) nikde po venku samo... Tady je popis babičky dost divnej... ono možná by stálo za to poslechnout si i snachu... kluk je možná nezvladatelnej, ale mně z toho smrdí i nějaký rozkol snacha x tchýně, kterej řeší přes děcko.

Tak zde jsou hlavně na vině rodiče ,že s dítětem nic nedělají až jim přeroste přes hlavu tak pak už s ním těžko něco udělají a bude z něj pěknej grázl .Snažila bych se rodičům vysvětli ,že takhle se dítě chovat nemůže musí mít respekt z dospělých a ne si nařizovat co chce a co nechce ,ale tady asi stejně u rodičů neuspěje tak bych pak odmítla vnuka hlídat přece si pani z něj nezničí svý nervy věnovala bych se dvojčátkům a hotovo .

Velký příklad, jak to dopadne, mám ve své kamarádce. Má vlice inteligentního syna, ale naprosto nevychovatelného a nezpracovaného. V dětství se sice pokoušela zasáhnout, ale doplatila na tvrzení odborníů že se to věkem srovná. Nesrovnalo se nic. Chlapec bral babičce důchod, přivedl rodinu několikrát k exekuci, prošustroval chalupu i byt. Je mu pětatřicet a doposud nezačal pracovat, patrně už nikdy nezačne. Navíc si opatřil "zdravotní problémy", kvůli kterým pracovat doslova nesmí. Klidně vyhrožuje, že někoho zabije, že mu na tom nezáleží. A ta kravka ubohá (kamarádka) dře do úmoru, aby ho uživila. Mimochodem, jsem na seznamu potenciálních obětí vraždy, protože jsem mu řekla, co si o něm myslím. A prý se to týká i mé širší rodiny.

A ještě k tomu, jak paní píše, že si má dítě uvědomit důsledky svých činů, ale jak to udělat, když se nechce namazat krémem, že ho nemůže nechat spálit. Tam by řešení bylo ne, že se spálí, ale že zkrátka nepůjde ven - venku svítí slunce, bez krému a kloboučku by ses spálil a měl úžeh, takže můžeš ven, když se namažeš a vezmeš si klobouček. Pokud nechceš, musíš zůstat doma. Jenže to jde dělat, pokud hlídá jen jeho. Když tam má ještě dvě další děti, který nedělají potíže a chtějí jít k vodě, tak jak to má jedna babička udělat, aby hlídala dvě děti u vody a jedno doma... To je neřešitelné. Takže by to mohla případně takto vysvětlit synovi - že si ho díky tomu nemůže brát dohromady s vnučkami, protože musí mít čas věnovat se jen vnukovi. Buď by pak syn pochopil, že to takto s dítětem nemůžou vést, nebo by aspoň byla paní "z obliga", že to nedělá proto, že by neměla vnuka ráda (jak má obavy, aby to tak nevypadalo), ale že vnuk vyžaduje speciální zacházení, tak u ní může být jen tehdy, když na to má čas.

Jedna kamarádka mé maminky byla v podobné situaci - chtěla hlídat vnoučka, byla v důchodu a těšila se, že bude synovi a snaše pomáhat, vyzvedávat chlapečka ze školky a tak a užije si ho, jenže to dopadlo podobně špatně. Chlapec byl taky velmi těžko zvladatelný a ona nevěděla, co s tím. Snacha také razila heslo "hlavně nedělat nic a nechat ho". Jenže časem už babička nemohla, nezvládala ho ani uhlídat před nebezpečnými situacemi (utíkal třeba do silnice a ona ho ani nesměla proti jeho vůli držet pevně za ruku, než přešli, už to bylo pro snachu "týrání"), takže to skončilo tak, že přestala hlídat. Neměla na to nervy. Později se ukázalo, že vnuk nebyl jen rozmazlený, ale že měl opravdu těžkou formu hyperaktivity. Díky tomu, že jeho rodiče nic neřešili, tak pak měli všichni neuvěřitelné potíže celou jeho školní docházku. V tomto případě to myslím dopadne stejně - babička nezmůže nic, museli by se k tomu problému postavit čelem jeho rodiče a když nechtějí... I když z toho bude paní smutná, asi bude muset další hlídání vnuka oželet - nebo ho aspoň nebrát k sobě společně s dalšími vnučkami a zkusit, jestli by s ním nebylo lepší pořízení, když bude jen s babičkou. A pokud ani to nebude fungovat, tak prostě hlídání vnuka nekonat vůbec. Měla svou ideální představu, ale nefunguje to, tak bude muset své plány přehodnotit.

Může to být výsledek výchovy, ale také může mít poruchu chování. Nebo i obojí. Problém je v tom, že s tím rodiče nic nedělají. Časem ovšem budou muset. Kluk jim přeroste přes hlavu. Ono se dobře radí když nejsem v její kůži, ale asi by opravdu měla rodičům říct, že ho hlídat nebude. Ochrání tím dvojčata, i své zdraví. Stranit se jich nemusí, jen by s klukem nebyla sama.

Vlasto, je mi Vás upřímně líto, je znát, že Vám na klukovi záleží, že Vás trápí, jak to s ním bude dál, že nechcete dělat rozbroje v rodině, není to lehké. Pokusila bych se ještě jednou promluvit se snachou a sinem a vysvětlit jim narovinu, jak se to ve Vás pere, o co máte strach, že je pro Vás velmi těžké nedělat mezi dětmi rozdíly, když se vnuk chová tak zle. Jinak sama nevím, co bych dělala, když bych vnuka měla ráda a chtěla ho vídat.