Éra hippies oslavovala krásu lidského těla Foto: Profimedia

Éra hippies oslavovala krásu lidského těla Foto: Profimedia

Volná láska byla mezi hippies zcela běžnou věcí Foto: Profimedia
Hippies často vyhedávali různá náboženská hnutí a kulty Foto: Profimedia
Ani drogám se květinové děti nevyhýbaly Foto: Profimedia
Nejuvolněnější atmosféra vládla v roce 1969 na hudebním festivalu Woodstock Foto: Profimedia
49
Fotogalerie

Volná láska, provokace a LSD: Jaká byla éra hippies ukončená krvavou tečkou?

Zajímá vás, odkud se vzalo hnutí květinových dětí neboli hippies? Kultovní hnutí mladých lidí hlásalo v 60. letech minulého století všeobecnou lásku a mír, nejen jeho konec byl však spíše ve znamení smrti, vražd a násilí. Jak vypadala doba vlasáčů, nechráněného sexu, drog a nenucené přirozenosti?

Odkud se vzaly květinové děti?

Odkud se vlastně vzali originální bytosti se specifickými účesy, zvonáči a se spoustou květin a korálků na oblečení i ve vlasech? Hnutí hippies je zvláštní nejen tím, jak jeho příslušníci vypadali, ale také jak se chovali. Květinové děti zažívaly největší „rozkvět“ v polovině šedesátých let v USA a svými názory vycházeli z generace beatniků. Hippies se týkalo především Západu, ale určitým způsobem se dotklo téměř celého světa.

Samotný název je zdrobnělinou slova hipster. Beatnici výraz používali k popisu hlavních hrdinů svých děl jako nepohodlných pro společnost a rebelů. Přesně tak se chovali i samotní „hipísáci“. Přestože neměli ujasněné cíle, mezi jejich nejdůležitější hesla patřily mír, láska, přátelství a svoboda. Jednalo se tedy o jakousi formu vzpoury proti konvenční společnosti. Jedním z ideálních míst pro rozmach hippies bylo tehdejší San Francisco ve Spojených státech. Vliv celého hnutí měl i zaoceánský přesah, takže hipíci ovlivnili mladou generaci po celém světě.

John Lennon byl ikonou éry hippies. Jaký byl frontman legendárních Beatles? Podívejte se na video:

Pokračování 2 / 7

Volná láska, drogy a mystické rituály

Příslušníci vlasáčů se vzájemně sdružovali do různých komunit. Nebyl jim cizí pojem „volná láska“, spočívající v nechráněném sexu, orgiích a polyamorii, ani lehké drogy. Hipíky oblíbené bylo zejména psychedelické LSD. Cílem hippies bylo pasivní vyjádření protestu proti konvenční společnosti. Drželi se názoru, že si člověk má užívat života a neřešit ambice, kariéru a nehnat se za penězi. Jednoduchý vzhled hippies, založený zejména na přirozenosti, bavlněných tričkách, volném oblečení, bujné kštici a vousech, byl také jedním ze způsobů, jak vlasáči upozorňovali na přehnanou většinovou metrosexualitu mužů ve třicátých, čtyřicátých a padesátých letech dvacátého století.

Kromě toho byli hipíci známí jako příslušníci různých kultur, filozofií a náboženství, včetně těch východních. Neměli daleko k mysticismu a praktikovali, často pod značným vlivem omamných látek, mystické rituály. Na Západě se snažili objevovat doposud neznámé kultury a zvyky. Zaváděli nové tradice a rebelský styl chování, který propojovali se soudobou kulturou, především tou hudební, a způsobem uvažování.

Pokračování 3 / 7

Legendární VW Transporter, stroj lásky a rozkoše

Typický pro hipíky byl oblíbený VW Transporter neboli „dodávka“ německé automobilky Volkswagen, která vzhledem a tvarem vycházela z původního modelu brouka. Auta hipísákům sloužila jako umělecký prostor k vyjádření svých myšlenek a názorů. Tehdejší model T1 byl exportován ve velkém počtu do dalších zemí včetně USA a získal množství přezdívek. Květinové děti v USA mu říkaly hippie mobile, combie nebo love machine of delikt čili stroj lásky a rozkoše.

Jeho výhoda spočívala ve velkém obytném prostoru, kde mohli květinové děti páchat všechny své neřesti. Kromě toho bylo auto poměrně nenáročné na údržbu, což bylo pro hippies ideální. Vývoj tohoto typu auta inicioval nizozemský dovozce volkswagenů Ben Pon, když zahlédl v roce 1946 ve Wolfsburgu primitivní dodávku, která stála na podvozku legendárního brouka. V roce 1947 vznikly první návrhy. Po jejich schválení v roce 1949 mohla automobilka začít s výrobou prvních prototypů. Pod značkou Volkswagen se Transporter s moderní obměnou vyrábí dodnes.

Pokračování 4 / 7

Hippies u nás versus komunismus

I když se o to tehdejší režim usilovně snažil, hnutí „mániček“, jak se mužům s dlouhými vlasy tehdy nelichotivě přezdívalo, se zdaleka netýkalo jen západního světa. Zejména v našich končinách měli lidé podstatný důvod k protestům a revoltě. Nošením dlouhých vlasů vzdorovali totalitnímu režimu. Pokud si ale někdo troufl na účes „máničky“, mohl být za to přísně potrestán. Ve školách dostávali takoví odvážlivci přísné tresty v podobě zhoršené známky z chování, o poznámkách v žákovské nemluvě, často hrozil i vyhazov ze školy. Kromě toho hrozilo, že se muži nosící dlouhou kštici ocitnou na seznamu tzv. závadové mládeže s negativním společenským chováním. Komunisté považovali takzvané vlasatce za škodlivé pro společnost, takže organizovali různé kampaně pro jejich „vymýcení“ ze společnosti.

Českoslovenští hippies vyznávali převážně underground, vyjadřovali odpor vůči Sovětskému svazu a soudobé společnosti. Hipíci u nás si kladli především za cíl vyhnout se povinné základní vojenské službě, navíc si dovolili poslouchat zakázané zahraniční zpěváky a umělce. K jejich hlavním představitelům patřili Karel Kryl nebo kapela The Plastic People of the Universe. Symbolem českého hippie stylu je i dodnes proslulá Lennonova zeď v Praze, kde lidé projevovali nesouhlas s totalitním režimem. Písně kapely The Beatles a zpěváka Johna Lennona patřily mezi pomyslné beatové hymny tehdejších vlasáčů.

Pokračování 5 / 7

Legendární muzikál Hair

Hipíci jsou pomyslně spojeni s naší kotlinou mimo jiné díky filmu Hair. Úspěšný muzikálový snímek navazoval na stejnojmenný broadwayský muzikál z roku 1968. Režie se ujal český rodák Miloš Forman a film se právem zařadil mezi režisérovy nejúspěšnější kousky. Celý film přibližuje nelehkou dobu, problémy tehdejší společnosti a ukazuje, jak vypadaly anarchistické projevy hippies.

Zajímavostí je, že Treat Williams se kvůli roli Bergera skutečně obětoval. Než získal obsazení, absolvoval množství konkurzů, až se jednoho dne protestně svlékl donaha. Chtěl tím říct, že už ze sebe ukázal všechno a nemá, co dalšího by ukázal, aby tvůrce přesvědčil, že se na postavu hodí. Kupodivu mu právě tento kontroverzní akt pomohl vytouženou roli získat. 

Pokračování 6 / 7

Tři dny rabování a násilí alias výroční Woodstock '99 

Legendární a památný hudební festival Woodstock se poprvé konal od pátku 15. srpna do pondělí 18. srpna 1969, jihozápadně od stejnojmenného města. Dodnes je považován za jeden z klíčových okamžiků v dějinách rock'n'rollu a populární hudby. Na prvním ročníku vystupovala řada legendárních umělců a kapel jako Jimi Hendrix, Janis Joplin nebo The Who. Festival je dodnes spojen nejen s érou hippies a jejich životním stylem, ale je také kolébkou kultovní hudby, která ovlivnila několik generací. Zúčastnilo se ho na půl milionu diváků, převážně hipíků. Do historie se zapsal i jako protest proti konzervativním hodnotám.

Velkolepá oslava třicátého výročí kultovního Woodstocku v roce 1999 se poněkud zvrtla. Do povědomí většiny účastníků se Woodstock ‘99 zapsal spíš jako akce s tragickými důsledky. Událost, přesunutá na bývalé vojenské letiště u městečka Rome ve státě New York, přinesla namísto tří dnů „lásky a míru“ masové rabování, násilí, požáry a smrt několika účastníků. Renomé zmíněné události moc nepřidaly ani všudypřítomné bahno, moře odpadků nebo výkaly vytékající z přeplněných záchodků. Celá akce byla ve znamení deště, bouřky a naprostého chaosu. Došlo k četnému vandalství a plenění všeho kolem. Protizákonná aktivita vyústila v několik požárů.

Pokračování 7 / 7

Krvavá tečka za hnutím hippies

Pomyslná krvavá tečka za obdobím míru a lásky se odehrála v roce 1969 v domě režiséra Romana Polanského. Na svědomí ji mělo vražedné řádění takzvané Mansonovy Rodiny. Nejednalo se o rodinu v pravém slova smyslu, ale o sektu založenou masovým vrahem Charlesem Mansonem. Původní myšlenkou Mansonova seskupení mělo být poskytnutí pomoci v životní nouzi každému, kdo ji „potřeboval“. Manson ale zešílel a začal toužit po vraždění. Jedním z výsledků jeho pomateného myšlení byl takzvaný koncept Helter Skelter (hlava nehlava, volný překlad) alias apokalyptická rasová válka. Ten si Manson původně převzal z tvorby kapely The Beatles, i když jeho chápání oné myšlenky bylo zcela choré. Za pomoci nejloajálnějších členů sekty realizoval nejhrůznější zločiny v podobě vražd, krádeží a loupeží. Měl dokonce přichystaný seznam jmen lidí, kteří měli zemřít ve jménu rasové války. Vše mělo vypadat jako vyhlášení černošské války bělochům.

Nejznámějším ze zločinů Mansonovy Rodiny, ačkoliv ne jediným, byla v roce 1969 vražda herečky Sharon Tate, těhotné manželky filmového režiséra Romana Polanského. Tragický zločin, při němž zemřela nejen Sharon, ale i její přátelé, kteří u ní byli na návštěvě, dodnes nemá obdoby a rychle se o něm dozvěděl celý svět. Neštěstí se zároveň spojuje s koncem celé éry hippies. V roce 2019 byl o tragickém osudu Tate natočen životopisný dokument s názvem The Haunting of Sharon Tate, role Sharon se ujala Hilary Duff. O vraždě pojednává také film Tenkrát v Hollywoodu ze stejného roku, kde se zmiňuje pouze Mansonovo křestní jméno Charles, přesto je jasné, o koho jde.

 

Doporučujeme

Články odjinud