Všichni ostatní smějí, jen já ne!

20. 3. 2002
Všichni ostatní smějí, jen já ne!
Děti mají své strategie, jak rozšiřovat nebo zkoušet, kam až mohou zajít. Čím jsou děti starší, tím důsledněji, diferencovaněji a důrazněji se pokoušejí uhájit své pozice a zájmy.

Všichni ostatní smějí, jen já ne!

Děti mají své strategie, jak rozšiřovat nebo zkoušet, kam až mohou zajít. Čím jsou děti starší, tím důsledněji, diferencovaněji a důrazněji se pokoušejí uhájit své pozice a zájmy.

Osvědčený kouzelnický trik je zpodobnění sebe jako outsidera spojené s - mnohdy roztomilým - nátlakem.
Sedmiletý František přichází ze školy domů, jde k matce a ptá se: "Mohu se dnes večer podívat na krimi?"
"Máme přece spolu úmluvu: žádné krimi po 19. hodině!" Hlas paní Krycnerové zní nekompromisně.
František zmizí ve svém pokoji. U oběda nakousne téma znovu: "Smím se dnes večer dívat?"
"Františku, prosím tě!", trochu rozzlobeně a nevrle pokračuje matka v jídle.
František mlčí.
"Co je s tebou? Proč jsi tak zticha?"
František, trochu nesměle, plačtivě: "Ale všichni ostatní se smějí dívat." Krátká odmlka. "A o přestávce si s nimi už nesmím hrát." Vzlykne: "Říkají mi mimino, protože jsem to ještě neviděl."
Paní Krycnerová pohladí synovi ruku: "A kdo se může dívat?"
"Všichni!"
"Kdo jsou to všichni?"
František krčí rameny.
"Dobrá, zavolám Martinovi, Robertovi, Heleně a Anně! Nevěřím, že by se mohli všichni dívat!"
Františkův hlas náhle zní trucovitě, nasazuje panovačný tón: "Ty mi tedy nevěříš? To je sprosňárna! Nevolej tam!"
"Je to jasné. Myslím, že se ve třídě před sebou navzájem vytahujete. Krimi v žádném případě neuvidíš."

  1. František krimi neviděl, nicméně ve vzduchu visel spor a matčina otázka,

zda nereagovala příliš "tvrdě" a málo uznale.
Je naprosto normální, když se děti pokoušejí - na základě zkušeností z mateřské školy, družiny či školy - zpochybňovat hranice v rodině a překračovat je. Ovšem tyto hranice se dají stanovit novým způsobem jen při společné snaze všech zúčastněných. Jsou-li stanoveny pod nátlakem
"všichni ostatní smějí...", je výsledek právě tak problematický jako tvrdošíjné setrvávání na jednou dohodnutých pravidlech: "Vždycky jsme to dělali takhle. Při tom zůstane, a basta!"
"Všichni ostatní smějí..." Aň už se jedná o večerní krimi, módní svetřík, delší vycházky, nejnovější typ hračky nebo vyšší kapesné, děti se vždycky pokoušejí prozkoumat nové hranice, zpochybňovat dohodnutá pravidla. Kdo okamžitě ustoupí, postará se dětem o dvojnásobný úspěch s pochybnými důsledky. Děti se naučí, jak prostřednictvím určitých formulací a příslušných způsobů chování rodiče "přesvědčit", nebo lépe "dostat". Budou tento model - z jejich pohledu úspěšný

  1. stále znovu používat. Rodiče tápou ve vztahu - léčce, ze které se - i s dítětem
  2. jen těžko zase dostanou.

Má proto smysl - jak to udělala paní Krycnerová - poukázat na stanovené domluvy, pravidla a hranice. Mělo by se to ovšem dít v osobní rovině, a ne v rovině obecné. Nejsou vhodné věty typu: "Člověk ve tvém věku se na takové filmy nekouká!", ale např. konstatovat: "Dohodli jsme se na filmech, na které se můžeš dívat. A prozatím to tak zůstane."
Aň na vašem příkladu děti mohou zažít spolehlivost norem a hodnot. Je to pro ně zdrojem důvěry a jistoty. Aň klidně zjišňují, že v jiných rodinách praktikují docela jiné modely; dítě může srovnávat, může hodnotit. Zakouší, jak různé výchovné styly mají své výhody i nevýhody. Dítě bude možná frustrováno, protože ostatní děti "vždycky smějí víc než já"! Takové frustrace se většinou vážou na materiální oblast - a záliba v televizi k tomu bezpochyby patří. Materiální frustrace mohou děti docela dobře překonat, mají-li citové zázemí.
Kdyby ovšem matčin nesouhlas chápal František jako zákaz a díval se na krimi potají, musela by jednat jinak. Mohlo by to znamenat, že zpochybňuje jednou stanovená pravidla. František by ukazoval, že chce víc. Za výrokem "všichni ostatní smějí..." se někdy skrývá poukaz dítěte: "Jsem větší. Rád bych viděl víc." Takový motiv se může nalézt v rozhovoru a může vést k tomu, aby se hledala nová pravidla a hranice. Na konci by třeba mohlo být večerní krimi. Byl by to však výsledek společného rozhovoru, který vyplynul ze střetávání, a ne proto, že to všichni ostatní smějí.

(ukázka je z knihy Děti potřebují hranice, brož., 136 s., 147 Kč, vydalo nakladatelství Portál).

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Dostanete se do míst, která jste ještě neobjevili nebo se tam vyskytujete jenom jednou za čas, ale litovat nebudete. Potkáte tam někoho, koho jste už dlouho neviděli a možná jste po něm i…

Nejčtenější články