Je to dobrý nápad?
Francouzský spisovatel, filmař a dramatik Marcel Pagnol řekl: „Lidem se téměř nikdy nedaří být šťastnými, protože stále vidí minulost lepší, než byla, přítomnost horší, než je, a budoucnost růžovější, než bude.“ A mnohdy takto bohužel koukáme i na partnerské vztahy, kterými jsme prošly – zapomínáme na zlé a připomínáme si pouze to hezké. Než tedy řekneme vztahu s bývalým partnerem své druhé ano, což pochopitelně nemusí být vždy krokem vedle, měly bychom se možná pokusit odpovědět na následující otázky…
Opravdu si myslím, že se změnil, a už mi nebude vadit to, proč jsme se rozešli? Jsem schopná ho případně přijmout nejen se všemi jeho klady, na něž vzpomínám, ale i se zápory, které byly možná důvodem k rozchodu? Nicméně možné je všechno; třeba se nezměnil on, ale změnila jste se vy a vše bude klapat. Pokud to nezkusíte, nezjistíte to, jen to možná bude opět bolet.
Jak si nastavit hranice ve vztahu? Podívejte se na video:
Pokračování 2 / 5
TÁŇA (45 let): Zkusili jsme to znovu pět let po rozvodu
Rozešli jsme se kvůli jeho opakovaným nevěrám a výbušné povaze – prostě přetekl pohár. Petr byl velmi charismatický, pohledný a inteligentní muž, strávili jsme spolu dvacet let. Navíc byl úspěšný a v jistých kruzích i uznávaný, což pochopitelně zvyšovalo jeho atraktivitu u žen všech věkových kategorií. Ke konci manželství jsem si říkala, že bych se s jeho aférkami snad i vyrovnala, v hodně věcech jsme si opravdu rozuměli a v podstatě jsme spolu dospěli, ale Petr začínal být více a více výbušný, labilní a verbálně agresivní. A na to jsem bohužel při naší druhé šanci trochu pozapomněla. Po pěti letech jsme se potkali na maturitním plese syna, oba jsme byli nezadaní a měli si toho tolik co říct… Petr byl stále zábavný a přitažlivý, navíc se o mě moc snažil. Zažívala jsem pocity, které jistě zažívaly jeho milenky, a tak jsem do toho zase spadla. Naštěstí jsem prozřela velmi brzy. Bývalý manžel se bohužel nezměnil v ničem, ale já ano. Během pěti let, které uplynuly od rozvodu, jsem si sama sebe začala vážit, a když se Petr poprvé rozkřičel kvůli banalitě, růžová skla mých brýlí pukla, vrátila se mi paměť a vztah jsem ihned ukončila.
Martina Machová
19. srpna 2023
Pokračování 3 / 5
IVA (37): Dali jsme si pauzu
S přítelem jsem žila deset let a deset let se ho v podstatě snažila změnit. Zděnek byl „gaučový typ“, já ho sice měla ráda, ale také jsem stále intenzivněji vnímala pocit, že mi vedle něj proklouzává život mezi prsty. Nic jsme nepodnikali, nic nezažívali a poslední roky jsme spolu už skoro ani nespali. Nakonec jsme se dohodli na pauze, tedy dohodla jsem se já a on kývl. Odjela jsem na půl roku do ciziny na stáž, prožila tam románek s milým mladíčkem a vrátila se zpět. Lukáš čekal na letišti s kyticí, podlehla jsem. Byl tak spolehlivý, stabilní a věrný! Bohužel jsme po pár měsících byli tam, kde před mým odjezdem. Nesmírně toho lituji. Nyní jsem sama, bez dětí, utekl mi kus života.
Martina Machová
12. srpna 2023
Pokračování 4 / 5
DANA (59 let): Opakování po čtyřiceti letech
Chodili jsme spolu rok na gymnáziu, pak ale odešel na vojnu – v té době byla ještě povinná – a já na něj nepočkala. Dohromady jsme se dali před třemi lety na třídním srazu. Oba jsme byli rozvedení. Musím říct, že jsem nikdy nebyla tak šťastná jako nyní! Děti máme velké, minulost vyřešenou, jsme zajištění a máme krásné společné vzpomínky na školní léta. Navíc jsme tenkrát byli pro druhého „ti první“. Vše bolavé odnesl čas a omluvilo mládí, myslím, že spolu zestárneme.
Martina Machová
7. srpna 2023
Pokračování 5 / 5
MIRKA (47): Návrat k příteli mě málem stál život!
S přítelem jsem žila pět let, brzy se ukázalo, že rád pije. Pil ale zvláštně, ne každý den, ale třeba jen jednou za měsíc, zato týden v kuse. Onen týden byl pak strašný. Z fajn chlapa se stalo hádavé a později i násilnické individuum. Časem došlo i na facky a strkanice – z jeho strany, pochopitelně! Po tomto období se vše vždy na několik týdnů uklidnilo, partner se omlouval, kupoval dary, vařil, uklízel, jednoduše mě nosil na rukou. Po rozchodu mě zahrnoval dárky, vyznáními lásky a sliby. Po měsíci jsem podlehla, uměl být neodolatelný. Dva týdny na to byl konec, přišel opilý, pohádali jsme se, rozbil skleněnou výplň dveří, po níž jsem uklouzla a ošklivě se pořezala. Přítel, respektive bývalý přítel, musel volat sanitku, byla jsem poraněná na zápěstí a šlo o minuty. Bude to znít bláznivě, ale z té události jsem si schovala krvavý šátek, kterým jsem měla zaškrcenou ruku, kdyby mě snad napadlo se opět vrátit.
Martina Machová
31. července 2023