HOREM PÁDEM
Dramatické vyprávění o altruismu i xenofobii, o našem strachu z neznámého, o pocitu ohrožení, který probouzí démona rasismu ukrytého v každém z nás. Obraz současného existenciálního pocitu středoevropanů, dříve izolovaných za železnou oponou, jejichž inkubátor se před jejich očima tříští a proměňuje v globální vesnici.
HOREM PÁDEM
Především však intimní příběh několika obyčejných lidí, kteří po dlouhé době mlčení, odloučení a lží hledají a nalézají sílu a odvahu k cestě k sobě navzájem, k odpuštění a smíření, o jejich soukromé cestě z chaosu...
Film režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského bude v prodeji na nosičích VHS, DVD a limitované edici 2DVD od 11. dubna 2005
HOREM PÁDEM NA DVD
2DVD obsahuje:
do 12ti kapitol členěný film ve dvou formátech: originálním širokoúhlém formátu a ve formátu 16:9 vždy se zvukem Dolby Digital 5.1 i Dolby Surround 2.0
zvukovou Dolby Digital 5.1. verzi pro nevidomé klasický Film o filmu
pro filmové labužníky Janem Hřebejkem komentované a k jednotlivým kapitolám přiřazené sestřihy „Jak jsme to dělali“ s nepoužitými záběry z filmu a se záběry z natáčení filmu o filmu videoklip k titulní písni Hello America obsáhlé fotogalerie „Před kamerou“ a „Za kamerou“ upoutávky k filmu ukázky ze soundtracku a to vše s volitelnými anglickými podtitulky.
DVD: je chudší o širokoúhlý formát a o zvukovou verzi pro nevidomé
HOREM PÁDEM – TVŮRCI A OBSAZENÍ
režie: Jan Hřebejk
námět: Petr Jarchovský a Jan Hřebejk
scénář: Petr Jarchovský
kamera: Jan Malíř
architekt: Milan Býček
kostýmy: Katarína Bieliková
střih: Vladimír Barák
zvuk: Michal Holubec
hudba: Aleš Březina
výkonní producenti: Ondřej Trojan, Milan Kuchynka
produkce: Michaela Kuchynková, Marcela Dvořáková, Daria Špačková
vyrobila: Filmová a televizní společnost Total HelpArt T.H.A.
ve spolupráci s Českou televizí a Barrandov Studio
producent: Ondřej Trojan – Total HelpArt T.H.A.
koproducenti: Jaroslav Kučera - Česká televize, Jan Bradáč - Falcon
hrají: Petr Forman, Emília Vášáryová, Jan Tříska, Ingrid Timková, Kristýna Liška-Boková, Jiří Macháček, Nataša Burger, Jaroslav Dušek, Pavel Liška, Marek Daniel, Jan Budař, Zdeněk Suchý a další…
STALO SE OD PREMIÉRY FILMU
16. září 2004
Film Horem Pádem byl do českých premiérových kin uveden 16. září 2004. Ještě předtím se ale představil severoamerickým distributorům na festivalu v Telluride, uprostřed Skalistých hor ve státě Colorado, kde měl 3. září světovou premiéru. A také 12. září na světoznámém filmovém festivalu v Torontu (konal se od 9. do 18. září 2004), kde byl uveden jak v sekci Film Industry, tak i ve veřejné projekci.
Film v Torontu uspěl, což mělo zásadní vliv na rozhodnutí váhavých amerických distributorů. V neděli 12. září časně ráno byla mezi prezidentem americké distribuční společnosti Sony Pictures Classics Michaelem Barkerem a producentem ze společnosti Total HelpArt T.H.A. Ondřejem Trojanem uzavřena dohoda o filmové distribuci filmu Horem Pádem na území USA a Kanady. Po snímcích Musíme si pomáhat a Trojanových Želarech tak Sony Pictures Classics uvedla do zámořských kin již třetí český film.
24. září 2004
Film Horem Pádem získal od České filmové a televizní akademie (ČFTA) nejvíce hlasů ve výběru českého filmu na Cenu americké Akademie filmových umění a věd OSCAR v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. „Mám z toho velikou radost,“ komentoval Hřebejk už druhou naději na toto prestižní ocenění. Za zlatou soškou se totiž s Jarchovským a Trojanem vydal už v roce 2001, kdy se do nejužšího výběru dostal snímek Musíme si pomáhat.
30. září 2004
Během dvou týdnů od premiéry vidělo film Horem Pádem 200 000 diváků. Ještě před premiérou prohlásil Jan Hřebejk, že pokud by na jeho film celkem přišlo méně než 300 000 lidí, byl by zklamaný. Stejné číslo uvedl distributor a koproducent filmu Jan Bradáč jako odhad návštěvnosti Horem Pádem do konce roku. Film se na plátna českých kin dostal ve vysokém počtu osmatřiceti kopií, z nichž jedna je doplněna anglickými titulky.
4. říjen 2004
Film Horem Pádem se stal vítězem 26. festivalu české filmové a televizní komedie Novoměstský hrnec smíchu Karma 2004: získal cenu Zlatý prim. Rozhodla o tom porota, jíž předsedal prezident Asociace českých kameramanů Josef Hanuš.
7. říjen 2004
Film Horem Pádem zahajoval již dvacátý ročník mezinárodního filmového festivalu v polské Varšavě. Ten se konal ve dnech 7. až 18. října 2004 a zúčastnilo se ho 38 národních kinematografií s více než stovkou filmů zařazených do několika festivalových bloků a samotné soutěže.
Film u polských diváků zabodoval. Ve festivalové projekci byl uveden pod názvem „Na zľamanie karku“, což je poměrně volnou parafrází originálního názvu. Ve filmu reflektovaná témata rasismu, uprchlíků i xenofobie jsou společná jak postkomunistické české, tak polské společnosti.
Ve stejnou dobu bylo Horem Pádem promítáno na mezinárodním filmovém festivalu v jihokorejském Pusanu. Program festivalu, jenž byl založen v roce 1996 jako první mezinárodní filmový festival v Koreji, je stejně jako ostatní festivaly rozdělen do několika sekcí. Kromě nových mezinárodních filmů nabízí přehlídku asijských a korejských filmů, včetně filmů krátkých a dokumentárních.
25. říjen 2004
Ve Village Cinemas Anděl vylosoval herec Jan Tříska již 400 000 diváka filmu Horem Pádem.
5. listopad 2004
V Americe proběhla oscarová projekce filmu Horem Pádem. Český zástupce byl do oscarového klání vylosovaný jako první ze všech devětačtyřiceti delegovaných filmů, což rozhodně nepotěšilo producenta Ondřeje Trojana. Jak Trojan řekl, být první může znamenat, že si akademici nejvyšší známky schovají pro další projekce.
20. listopad 2004
Film Horem Pádem vidělo v České republice k 18. listopadu již 500 800 diváků. „Tím se už plní naše nejoptimističtější očekávání," okomentoval toto číslo Ondřej Trojan.
4. prosinec 2004
Jan Hřebejk uvedl film Horem Pádem na Filmovém festivalu temných nocí v Tallinnu. Tento více než týdenní festival (3. až 12. prosince 2004) je nejvýznačnější filmovou událostí Estonska, poprvé byl také soutěžní. Film Horem Pádem získal 3. místo v žebříčku filmových kritiků, jenž zveřejnil nejčtenější estonský deník Postimees.
13. leden 2005
V thajském Bangkoku probíhal sedmý ročník Mezinárodního filmového festivalu (13. až 24. ledna 2005). Jeho hlavní částí jsou dvě soutěže: soutěž mezinárodní (v níž soupeří filmy již oceněné na jiných festivalech) a soutěž filmů patřících do Sdružení jihovýchodních asijských národů (ASEAN). Film Horem Pádem se zúčastnil nesoutěžní přehlídky společně s osmdesáti novými filmy z celého světa.
23. leden 2005
Po dlouhé nemoci zemřela ve věku 74 let v Praze herečka Jiřina Třebická, která patřila k legendárním hereckým osobnostem českého divadla 60. let. „Byla to taková Giulietta Masinová, která nepotkala svého Felliniho,“ komentoval úmrtí své oblíbené herečky režisér Jan Hřebejk, který ji obsadil do filmu Horem Pádem a chtěl, aby se objevila i v připravované Krásce v nesnázích.
25. leden 2005
V časných ranních hodinách úterý 25. ledna se vyhlašovaly oscarové nominace. To, že se film Horem Pádem v konkurenci pěti desítek cizojazyčných snímků nedostal do nominací na Oscary v této kategorii, přijali režisér Jan Hřebejk i producent Ondřej Trojan statečně. „Nemůžeme pořád lízat smetanu! Pro nás je to podnět k další práci – Kráska v nesnázích a jiné projekty, které připravujeme. A nic to nemění na naší ambici jednoho krásného dne toho plešatého kudrnáče přivést do naší rozesmátý répy. Celému zbytku filmového světa navzdory!“ prohlásil Ondřej Trojan.
28. leden – 19. únor 2005
Jan Hřebejk s Petrem Jarchovským se s filmem Horem Pádem zúčastnili festivalových přehlídek na dalekém severu. Jejich cesta po Švédsku začala v Göteborgu (Göteborg Film Festival se konal od 28. ledna do 7. února) a pokračovala festivalem Arctic Light Film Festival v Kiruně, 300 kilometrů za polárním kruhem. K dobrým zprávám, které dvojici Hřebejk-Jarchovský zastihly na severu, patří i skutečnost, že snímek Želary, k němuž psal Petr Jarchovský scénář, našel švédského distributora.
9. únor 2005
Byly vyhlášeny nominace na filmovou cenu Český lev za rok 2004. Film Horem Pádem získal nejvíce nominací – 12: jako nejlepší film, za režii, scénář, kameru, zvuk, hudbu, výtvarný počin, ženský herecký výkon v hlavní i vedlejší roli, mužský herecký výkon v hlavní roli a ve vedlejší, a to hned pro dva herce. Ocenění dostal Aleš Najbrt za nejlepší plakát k filmu a Horem Pádem získalo i cenu čtenářů časopisu Premiere.
26. únor 2005
Horem Pádem vstoupilo do amerických kin. Během oscarového víkendu se film promítal ve čtyřech sálech v Los Angeles a ve dvou v New Yorku. Film se setkal v amerických listech s příznivými kritikami. Dlouhé recenze filmu věnovaly newyorské noviny The New York Times a Village Voice, stejně jako specializovaný deník Hollywood Reporter. Všímaly si zejména mísení komedie a dramatu, rozporuplnosti postav a také otázek rasismu a společenských vrstev.
4. březen 2005
Horem Pádem bylo promítáno na 9. mezinárodním filmovém festivalu v Sofii. Festival se konal ve dnech 4. až 13. března 2005 a zúčastnilo se ho 184 celovečerních, dokumentárních a krátkých filmů zařazených do několika festivalových bloků.
5. březen 2005
Film se stal vítězem dvanáctého ročníku udělování českých filmových cen Český lev. Vedle hlavní sošky za nejlepší film obdržel cenu i sám režisér Jan Hřebejk, scenárista Petr Jarchovský a také Emília Vášáryová za hlavní ženskou roli.
Jan Hřebejk si jako režisér zopakoval vítězství z prvního ročníku Českého lva v roce 1993, když skleněnou sošku dostal za Šakalí léta, a z roku 2000, v němž triumfoval snímek Musíme si pomáhat.
11. březen 2005
Horem Pádem bylo uvedeno v sekci přehlídky moderních světových filmů na nesoutěžním festivalu v makedonském Skopje. Ten existuje od roku 1998 a je zaměřen především na dlouhometrážní umělecky zajímavou či tematicky kontroverzní celovečerní tvorbu.
7. duben 2005
Král balkánské dechovky Boban Markovič přijede 7. dubna se svým dvanáctičlenným orchestrem do pražského Paláce Akropolis. Boban Markovič Orkestar se zapsal do povědomí české veřejnosti nejen divokými koncerty, ale i nahrávkou úvodní skladby Horem Pádem „Hello America” skladatele Aleše Březiny s Danem Bártou. Ostatně Jan Hřebejk a další členové tvůrčího tým tohoto filmu jsou velkými milovníky Bobana Markoviče a balkánské hudby.
RECENZE V NEW YORK TIMES
FILM REVIEW
Češi jsou tak rozděleni, že špatné zprávy nejsou úplně špatné
Autor: A. O. SCOTT
Datum vydání: 25. únor 2005
Film Jana Hřebejka „Up and Down“ (Horem Pádem), česká nominace na Oscara za nejlepší zahraniční film, už názvem napovídá o proměnách nálad, který tento film obsahuje. Film sleduje vesměs nešťastné počínání asi tuctu volně spojených postav v současné Praze, přechází od svižné satiry k domácímu melodramatu a zanechává pozoruhodnou směsici pocitů. Nestává se tak často, že vidíte film, který tak odvážně pesimisticky pojednává o lidském bytí a rozdává dávky špatných zpráv v tak laskavé atmosféře. Film nahlíží na svoje postavy, které pocházejí jak ze spodiny postkomunistické společnosti, tak ze středních tříd, s velkou dávkou skepse, ale zároveň s určitou něžností. Je střízlivý a lehký a přináší trochu čerstvého, kritického a rebelantského ducha z české Nové vlny ze šedesátých let do složité postkomunistické doby v dnešní České republice. (V epizodní roli se dokonce mihne bývaly prezident Václav Havel.) Přítomnost Petra Formana, jehož otec Miloš byl jedním z hlavních protagonistů české kinematografie předtím, než ho vpád vojsk Sovětského svazu v roce 1968 odsoudil na exil do Hollywoodu (kde poměrně uspěl), slouží jako symbolický spoj těchto dvou generací. I přesto, že politická a osobní traumata minulosti jsou v některých dějových liniích cítit, přítomnost nese svoje vlastní problémy jako kriminalita, rasismus a pocit ztraceného smyslu a důvodů.
Zdá se, že „Up and Down“ začíná na hranici reality a pohádky, kdy dva malí zlodějové, kteří pašovali běžence přes hranici, najdou ve své dodávce malé miminko. Zároveň jedna velmi smutná a mentálně nestabilní žena jménem Míla (Nataša Burger) zoufale touží po dítěti. Její manžel Franta (Jiří Macháček), bývalý fotbalový hooligan, byl několikrát trestán, a proto nemohou dítě osvojit. Nalezenec si najde svou cestu do jejich domácnosti. Frantův skinheadský kamarád vidí ale tmavou pleť dítěte jenom jako další důkaz toho, že česká národní identita je dále podkopávaná cizincem. Kontrast pro křehkou rodinu Franty a Míly tvoří rozpadlá rodina, jejíž členové se rozprchli až do daleké Austrálie, kde bydlí Martin (Petr Forman).
Australské exteriéry a zářivé slunce jsou natočeny tak, aby Praha vypadala ještě víc přeplněná a šedivá. Martin je přivolán domů v momentě, kdy jeho otec Otto (Jan Tříska), povoláním vysokoškolský profesor, onemocní mozkovým nádorem. Martin pak musí čelit velmi napjatým setkáním: napřed se svou matkou Věrou (Emília Vášáryová), kterou Otto opustil před dávnými lety, a pak s Ottou, který založil druhou rodinu s Hanou (Ingrid Timková), Martinovou bývalou přítelkyní. Tato složitá historka, která je odkrytá po kouscích, vyústí u oběda, kde dlouho potlačované napětí mezi Hanou a Věrou odkryjí některé hluboké a latentní rozdíly v české společnosti. Je zde více než jenom ponížení starší ženy a obrany její mladší náhradnice. Hana, aktivistka přes lidská práva, reprezentuje snobský liberalismus, který má kořeny v přepychu a morální povýšenosti, kdežto Věřina upřímnost a přímost je poskvrněna její rasovou nesnášenlivostí a třídní ublížeností. Chudák Martin, emigrant a určitě nejsympatičtější postava filmu, je uprostřed této vřavy.
Pánové Jan Hřebejk a Petr Jarchovský (scenárista filmu) nemají tendenci soudit vlastní postavy. To už jsme mohli vidět v jejich předchozím filmu Musíme si pomáhat, neskutečně sladké komedii o politickém a mezietnickém nedorozumění během nacistické okupace Československa. V „Up and Down“ odolávají náchylnosti proměnit některé negativní postavy v karikatury. Jsou na své spoluobčany velmi přísní, ale solidární, a to dělá jejich satiru spíše laskavou než krutou. Život je těžký a člověk se nemůže spolehnout, že lidé se budou chovat slušně. Tato nepříjemná fakta jsou ale zmírněna jasným přesvědčením tvůrců, že život je vždy zajímavý lidskou jedinečností a zvláštností.
zdroj: Total HelpArt T.H.A.