Výchova dětí je jen na mně. Manžel si myslí, že když nás finančně zabezpečuje, jeho role tím končí

JAK JSEM ZÍSKAL SVÉHO BÝVALÉHO MANŽELA ZPĚT S POMOCÍ SKUTEČNÉHO A EFEKTIVNÍHO KOUZLA OD DR Zaky, jmenuji se Debi Gomez, nikdy jsem si nemyslela, že se budu znovu usmívat, Můj manžel mě opustil se dvěma dětmi na jeden rok, Veškerá snaha přivést ho zpět selhal Myslel jsem , že ho už neuvidím , dokud jsem nepotkal dámu jménem Rita , která mi řekla o kouzelníkovi jménem Dr. Zaka . Dala mi jeho e - mailovou adresu a mobilní číslo a kontaktoval jsem ho a on mě ujistil , že do 48 hodin se mi můj manžel vrátí, za méně než 48 hodin se můj manžel vrátil a začal prosit o odpuštění a říkal, že to je ďábelská práce, takže jsem dodnes překvapená tím zázrakem, nemohla jsem otěhotnět, ale jakmile kouzlo bylo sesláno, otěhotněla jsem a porodila své druhé dítě, pokud od něj potřebujete pomoc, můžete ho kontaktovat prostřednictvím: e-mail: drzakapricedsolution@gmail.com nebo WhatsApp nebo mu zavolejte nyní: +2348082943805.
Dr.Sunny také léčí:
1. HIV / AIDS
2. HERPES 1/2
3. RAKOVINA
4. ALS (Lou Gehrigova nemoc)
5. Hepatitida B?
6. Vyhrajte v loterii
7. Pokud chcete otěhotnět

Když to tady tak čtu, jsem asi šťastná žena. Můj muž také vydělává slušné peníze, ale přijde z práce a zahraje si s dětmi hru,zakope fotbal, přečte večer pohádku nebo se alespoň zeptá jak se ten den měli, jaký byl výlet apod. A takových mužů mám kolem sebe hodně, ať už se jedná o švagra nebo sousedy. Muž který se nezajímá o své děti mi normální nepřijde. Peníze nejsou všechno.

Já měla 3 syny a manžel si jich taky vůbec nevšímal. Když byli v pubertě, tak nesnesitelný byl především manžel. Kluci to vcelku ustáli dobře. Nejmladší měl takovou tichou pubertu, že mě to až děsilo. Jeden den přestal úplně mluvit a jen se válel na válendě. Dnes je tu internet,a lecos si může člověk vyhledat. Já tenkrát zašla do knihy a poptala, jestli nemají něco pro puberťáka, abychom si mohli přečíst, co ta puberta vlastně je. Oni si nějak nevěří a myslí si, že se v tom plácají sami a když zjistí, že ti machři jen machrují a že mají stejné mindráky, tak se zklidní. Kluk knížku přečetl jedním dechem a vstal z válendy a zase jsme si normálně povídali. Druhý den odnesl knížku do školy a šla na dračku. Ani nevím, kde skončila. Dnes mám puberťáky vnuky a uklidňuju syna. Všichni si tím musí projít, jako my všichni. Nenechte se vyprovokovat. Jde to přežít.. JM

lebahu: souhlasím, tak to je...vlastně už píše, že chodí děti do školy tak proboha s nimi není pořád. A jak píše "kočina" má nejspíš dost peněz na to si i někoho zjednat na pomoc s dětmi a věnovat se i sama sobě. Mít svoje zájmy.
Jak píšu, má nadstandartní zabezepečení finanční, ale holt to sebou nese negativa. Neumí se s tím nějak srovnat.

Ono taky někdy vyhovět je těžké. Nějak z toho nevidím, co by paní vlastně chtěla. Co to podle ní znamená "pořádně si hrát" s dítětem, například. Psát s dítětem úkol, když pán přijde domů večer po 12 hodinové šichtě, to je taky dost přehnaný požadavek. Třídní schůzky nejsou povinné (mí rodiče na ně nikdy nechodili, považovali to za ztrátu času, a já jsem na třídní schůzky mých potomků šla jedině v případě, že jsem byla jejich učitelkou osobně žádána o účast, jinak to skutečně ztráta času je). Ten muž z příběhu možná prostě neví, o čem se s malými dětmi bavit, a upřímně, já se mu nedivím - taky bych nevěděla. Moje děti jsou už dávno dospělé a vnoučata nemám, takže vůbec netuším, kdyby přede mě někdo postavil 10leté dítě, jak s ním konverzovat a o čem. Takové to ňuňání typu "ale ty jsi roztomilá princeznička, celá po mamince", co hodně lidí ve styku s dětmi provozuje, to je na vraždu.

No, píše, že on vydělává nadstandardně a peněz jí dává dost, takže bych v první řadě přehodnotila, co skutečně musím a chci dělat já a na co si mohu někoho najmout. Ona není v situaci, kdy by se opravdu musela dětem a rodině věnovat 24 hodin denně, takže kdyby si práci pomocí peněz zorganizovala, rozhodně by se necítila tak uštvaně a že všechno je jen na ní. Navíc by působila free a v pohodě, takže by i pro něj možná bylo přijatelnější vyrazit s nimi všemi na výlet.
To že jí chlap nepomáhal s přebalováním...., tak přiznejme si, kolik chlapů to dělá? A kolik tatínků to dělalo dřív? Prostě někteří chlapi už jsou takoví. Děti jsou pro ně něco jako mimozemšťani a nevědí si s nimi rady. S tím ale nic nenadělá, násilím to nařídit nelze.
Takže pokud jak píše vztah mezi ní a manželem funguje, prostě bych míň přemýšlela o věcech, které nezměním a soustředila se na ty, které změnit mohu.

Mata69: Ale zas chtěla to (on až tak nee)... Píše, že vozí děti z kroužků a tak... ono taky záleží z jaké je rodiny, třeba tam otec nefungoval, tak vlastně neví, co má s dětma dělat. A věřím tomu, že pokud maká na nějaké vedoucí pozici, že opravdu doleze domů totálně KO a maká (nebo aspoň o práci přemýšlí) i o víkendu...
Když chce holka "velký mamuty", musí mu holt zajistit veškerý servis... a nebo si může najít nějakýho co občas "uloví veverku" a bude furt doma... no a za rok tu bude reportáž o tom jaj je chlap neschopnej a línej zabezpečit rodinu...

šiška: a když by se nevěnoval ani o víkendu? Protože musí relaxovat po náročném týdnu, protože musí na tenis s obchodním partnerem...protože musí....cokoliv - jen nebýt s rodinou?
Ono to vypadá rozcapeně, když si ženská, která má na co si vzpomene stěžuje, že se manžel nevěnuje rodině, protože si myslí, že finančně zabezpečit stačí. Ale ono mít děti, domácnost na starosti 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, celý rok a pořád...unaví to.

lebahu: naprosto s vaší recenzí souhlasím. Psychologové říkají, muži jsou prostě velmi odlišný a hlavně jiní oproti ženám. Co by jiná žena za to dala, mít bohatého chlapa a nemuset chodit do práce a pěkně se věnovat naplno dětem. Úplně by mi stačilo, aby se muž věnoval rodině o víkendu, hlavně abych mohla dětem dopřát vše a nemusela přemýšlet nad každou kačkou včetně spotřeby benzinu auta a provolané minuty.

tak můj manžel taky nepřebaloval, za přebalovací období snad jen jednou a z nouze. Ale třeba po vykoupání jsem mu malého strčila oblečeného do ruky a on mu vyfoukal vlásky a přitom si spolu hráli. Pořádně věnovat se mu začal, až když malý začal chodit do školy a nebyl tam miminkózní. Už se s ním dalo jezdit na kole, kopat do balonu, pinkat s pálkama, zkrátka ho něco učit. Ale materiálně se o nás taky staral. Takže přebalování a podobné záležitosti jsem mu v klidu :-)odpustila

Mata69: Ono je to někdy o výkladu, co je to věnovat se dětem. Můj táta se nám nikdy v tomhle smyslu, zahrát si fotbal jet na kole nevěnovl. Neměl na to čas ani chuť ani to neuměl. Společně jsme chodili hrabat seno, resp. dělali jiné domácí a hospodářské práce. Ale pamatuji jak bylo fajn, sedět večer v kuchyni, vykládat co se stalo , případně takové ty rodinné historky. Samozřejmě vždycky to zajímavý nebylo, občas zoufale "nemoderní" ale vím, že nás měl rád a to teplo pořád cítím.

j66: no to jistěže ne. To ale takové manželky často naříkají, že manžel není doma...že se nevěnuje dětem...Když on člověk nemůže mít jaksi všechno. To jim nedochází.

Mata69: Poskytnout finance na slušný život, taky není málo.

lebahu: Já nevím, jestli bych tak úplně souhlasila. Nutit chlapa aby po 12-ti hodinové práci, kdy byl určitě naprosto vyždímaný, přebaloval mimino, nevím jak bych ji slušně pojmenovala. Na druhou stranu, pokud si dětí nevšímá a vlastně ho nezajímají, tak věřím, že jí to trápí.
Ale já nemám z toho příspěvku takový pocit. Spíš se mi zdá, že žena nechce přijmout zodpovědnost za své jednání a chce všechno hodit na manžela.

lebahu: divná jistě nejsi, ale že by se tatík mohl dětem věnovat alespoň v tom smyslu, že si jde s nimi vyjet na kole...zakopat s mičudou...prostě cokoliv. Prostě mít s těmi dětmi vztah. Né jim jen poskytnout finance na pohodlný život.
Mě to z článku přijde, že on o ně vlastně nestál. Kdyby si to manželka přiznala, že děti chtěla hlavně ona, byla by pro ní celá situace lehčí.

Asi jsem divná, ale ač zarytá feministka, mě přijde, že pán z příběhu se chová jako normální mužský. Ono dnes jsme chlapy přinutily v rámci emancipace div né kojit a pak si druhým dechem stěžujeme, že jsou málo mužní. Biologicky jsou naprogramovaní ulovit mamuta a přinést ho domů... a družka by měla toho mamuta uvařit, žvýkat kůže a starat se o mláďata.

j66: no tak to buď ráda...

Mě to přijde, že dotyčný nikdy děti vlastně nechtěl. Ostatně to sama přiznává, že ho k dětem "dotlačila", že než on by se rozhoupal, že by uplynulo deset let...Jestlipak se někdy předtím doopravdy o tom, že by měli děti bavili a jak by to mohlo vypadat až je mít budou.

j66: to jsi šťastný člověk a nevíš o jaké zážitky jsi přišla. Když se puberťák povede tak je to o přežití. Já třeba měla děti v pohodě, ale sama jsem byla na zabití. Nejde ani tak o finance, ty jsou na posledním místě, ale o postoj k rodičům a k okolí. Fakt u takových pokladů to není procházka růžovým sadem

Já nechápu co všichni mají s tou pubertou. Nepamatuji, že by jsme doma měli nějaké rozbroje , když jsem byla já nebo bratr a sestra v pubertě. Ani s mými dětmi nebyly a nejsou nějaké problémy, sestra má tři děti, už na vysoké . také bez problému. bratr má syna 20 let , žádné zvláštní problémy vůbec nepozoruji. Samozřejmě , že problémy jsou, ale děti vědí na co máme a co dovolit nemůžem a respektují to.