Nějak mě docházejí síly a nevím, zda vydržet, nebo pro klid rodiny změnit zaměstnání. Manžel totiž žárlí na všechny a na všechno, ale speciálně na moje postavení a výplatu.
Nemyslela jsem si, že se do tohoto stadia dostaneme, ale pro klid v manželství mi už zbývá jediné – změnit lukrativní zaměstnání. Jinak mě snad můj muž nevezme na milost.
Situace u nás byla dřív úplně jiná. S manželem jsme se potkali před 15 lety a narodil se nám brzy syn. Další dítě už jsem mít nemohla, a tak jsem se po mateřské dovolené upnula na práci. Začala jsem dělat v pojišťovně, kde jsem před narozením syna již pracovala, a vše bylo v pořádku. Manžel má technickou profesi, ve které je odborník, a tak jsme si každý budovali svou kariéru a nebyly sebemenší problémy.
Před 5 lety mi šéf nabídl povýšení a já vše s manželem doma probírala. On mi fandil a povzbuzoval, ať práci na vyšší pozici vezmu, že si alespoň přijdu na lepší peníze. Přijala jsem tedy nabídku a dva roky probíhalo vše bez problémů. Manžel sice vydělával méně peněz než já, ale bylo to spíš symbolicky, takže se nic nedělo.
Jenže pak se situace opět změnila, a já jsem dostala další nabídku, tentokrát na manažerskou pozici. Zkrátka se mi v práci dařilo a já byla šťastná. Opět jsem doma diskutovala s mužem, zda s tím souhlasí, a on mi jen odpověděl, že mi přece nebude bránit v rozletu. Tím byla debata u konce a já pozici vedoucí oddělení přijala. A s ní také vyšší plat.
Manželovy negativní reakce přicházely pozvolna a plíživě. Nejprve mi naznačoval, že na něj nemám moc času, že domácnost trpí a že by žena neměla budovat kariéru na úkor rodiny. To mě štvalo, protože jsem dělala pro všechny, co se dalo. Nikdy jsem nepropadala tomu, že práce pohltí všechen čas a bude tím trpět okolí.
Při jedné hádce jsem ale vše pochopila. Z manžela to totiž vypadlo zcela bez obalu. Řekl mi, že si nepřeje, abych mu doma šéfovala a povyšovala se nad něj jen proto, že vydělám o deset tisíc víc. Prý si připadá nepotřebný a k ničemu, zatímco já jsem na koni.
Od té doby je situace napjatá, manžel mi vyčítá, že moc utrácím a že on si to nemůže dovolit a podobné nesmysly, které se samozřejmě nezakládají na pravdě. Jde jen o snahu mě vrátit zpátky na pozici, kde jsme si byli výplatou rovni.
Velmi mě to mrzí, protože mám manžela ráda, ale stále se mi nechce ustupovat jen proto, že on z toho má špatný pocit. Bohužel v poslední době začal i více chodit na pivo s kamarády, což dříve nevyhledával, a tak se bojím, jak se celá situace bude vyvíjet dál. Jsem z toho smutná, ale mám svou práci ráda a nechci ji obětovat…