Počet žen, které u nás ročně onemocní rakovinou prsu, dosahuje kolem 7 tisíc. Přibližně 1600 žen s touto diagnózou umírá. „Karcinom prsu je typicky multifaktoriální onemocnění, na jeho vzniku se podílí velké množství faktorů, které od sebe není možné oddělit. Proto je boj v oblasti takzvané primární prevence neúspěšný - počet nových případů tak narůstá ve všech vyspělých zemích.
Mezi faktory, jež nepříznivě ovlivňují situaci, patří stres, nevhodné stravovací návyky, omezený pohyb, málo porozených dětí a pozdní věk prvního porodu. Kouření s největší pravděpodobností nemá vliv na nádory prsu, na rozdíl od jiných nádorů, především plic. Nadměrné pití alkoholu je dalším z rizikových faktorů,“ vysvětluje přednosta Radiodiagnostické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a vedoucí Mamodiagnostického centra v Berouně prof. MUDr. Jan Daneš, CSc.
Jak staré či spíše mladé ženy mohou onemocnět? „U žen velmi mladých (do 30 let) se karcinom prsu vyskytuje poměrně vzácně, žen s nádory prsu v mladém věku podstatně nepřibývá. Velký nárůst ale zaznamenáváme kolem 35. až 40. roku věku a výskyt se v zásadě zvyšuje se vzrůstajícím věkem,“ upřesňuje lékař.
Podle Angeliny
„Existuje řada genů, jejichž mutace nepříznivě ovlivňují vznik karcinomu prsu. Asi 5 až 10 procent všech zhoubných nádorů je podmíněno vrozenou mutací (mluvíme o takzvaném hereditárním karcinomu). Mutace genů BRCA1/2 patří mezi ty nejvýznamnější a nejlépe prozkoumané pro velmi vysoké riziko nejenom karcinomu prsu, ale i nádorů vaječníků,“ přibližuje problematiku profesor Daneš.
U takto ohrožených žen je podle jeho slov potřeba realizovat řadu opatření zaměřených na časnou diagnostiku případně vzniklého karcinomu a hlavně snížení rizika. „Nosičky této mutace jsou již od mladého věku individuálně sledovány s využitím prsní a transvaginální sonografie, magnetické rezonance prsu a později i mamografie. Jako nejdůležitější preventivní zákrok se obvykle doporučuje odstranění vaječníků a vejcovodů ve věku do 40 let.
U mutace genů BRCA1/2 se navíc osvědčilo také odstranění mléčných žláz - riziko vzniku nádorů prsu je pak zcela minimální. Počet těchto operací se v České republice zatím přesněji nesleduje, i u nás ji však podstupuje stále více žen,“ dodává lékař.
A co hormony?
Stále se mluví o tom, zda na vznik nádoru prsu má či nemá vliv hormonální substituční terapie (HST), tedy užívání léků, jež zmírňují nežádoucí dopady klimakteria. Jestliže tedy na jedné straně využíváme jisté ochrany hormonů, stojí na straně druhé strach z onemocnění?
„HST pomůže řadě žen překonat potíže spojené s přechodem, jejich podávání gynekolog vždy pečlivě zvažuje tak, aby přínos zásadně převažoval nad možným rizikem. Neexistuje zatím absolutně bezpečný přípravek, nicméně podle nových studií je riziko vzniku nádorů prsu podstatně vyšší až po mnohaletém trvalém podávání (déle než 10 let). Ženy, které HST užívají takto dlouhodobě, by měly absolvovat preventivní mamografické vyšetření doplněné sonografií prsu častěji, alespoň každoročně,“ vysvětluje profesor Daneš.
Kdy zpozornět?
„V praxi při vyšetření převažují nezhoubné a nevýznamné nálezy, je však třeba vždy vyloučit závažnější změny, zhoubný nádor či přednádorový stav. Z nezhoubných onemocnění jsou nejčastější změny hormonálně podmíněné, uzly, zbytnělé žlázy či cysty. U mladých žen se relativně často vyskytují takzvané fibroadenomy, což jsou nezhoubné nádory bez podstatně vyššího rizika, někdy i rychle rostoucí. Ženy obtěžují také bolestivé prsy, většinou z hormonálních příčin či,od páteře‘,“ podotýká odborník. Některé ženy mají navíc strukturu žlázy tak „bulkovitou“, že se u nich jedná o normu.
Velikost cyst bývá různorodá a nejčastěji je najdeme oboustranně. Fibroadenom zpravidla postupně naroste do velikosti až 3 cm, a pak se již nemění, někdy dokonce zaniká. Hodně záleží na tom, zda nově objevená bulka patří do žlázy, podkoží nebo se objeví přímo v kůži.
Asymetrické propadnutí kůže, na které žena obvykle přijde během samovyšetření, je známkou s vysokou mírou podezření. Alarmem může být také změna barvy pokožky, především zarudnutí, jež bývá často spojené se zvětšením uzlin na stejné straně podpaždí. Velkou míru pozornosti si zasluhují změny na bradavce -mohou se na ní vyskytnout přilnavé šupinky, které nelze lehce odstranit, při odtržení se pod nimi může objevit krev. Krvácení samo o sobě může být dalším varujícím příznakem. Některé ženy udávají bolestivost; tento příznak je ale velice individuální.
Vyčkat, nebo jít hned?
Nahmatáte-li si v prsu bulku a máte-li pravidelný menstruační cyklus, měly byste vyčkat do nejbližší menstruace - pokud bulka přetrvává, jde o známku, že nejde o hormonálně zduřelou žlázu.
Tehdy je nutné vyhledat lékaře, který vás klinicky vyšetří a odešle na mamografické pracoviště. Jiná pravidla platí, máte-li nepravidelný cyklus nebo jste-li již v přechodu -lékaře byste měla navštívit co nejdříve. Pošle vás také na mamografické pracoviště, ale urgentně (dostanete do ruky žádanku označenou STATIM).
I když chodíte na pravidelné preventivní vyšetření po 45. roce, v případě, že si v mezidobí nahmatáte bulku, navštivte neprodleně svého gynekologa. Ten vás odešle na stejné pracoviště, kam chodíte na prevenci.
Pokud ještě na prevenci nedocházíte a nevíte přesně, kam na vyšetření, najděte si nejbližší akreditované centrum, kde mají odpovídající zkušenosti; jejich seznam je k dispozici například na internetových stránkách: www.mamo.cz. Nezapomeňte při objednání zmínit, že jde o akutní záležitost, a popište příznaky.
„K rozlišení zhoubných a nezhoubných změn vyšetření pohmatem nestačí, rozhodující jsou vždy zobrazovací metody. V nejasných případech se ještě odebírá vzorek jehlou obvykle pod sonografickou kontrolou, při některých nálezech i s využitím takzvané mamografické stereotaxe,“ upozorňuje radiolog.
Diagnostika krok za krokem
Právě jste absolvovala vyšetření pohmatem a čeká vás diagnostika na mamografickém pracovišti. Jako první se provádí ultrasonografické vyšetření (ultrazvuk). Nesouhlasí-li jeho výsledek s pohmatovým nálezem, ještě v ten den následuje vyšetření na mamografu. Jeho cílem je hledat shluky vysrážených zrníček vápníku (kalcifikace) ve žláze, jež často mohou být prvním příznakem nádorového onemocnění. Biopsie se dělá i u rychle rostoucích, zdánlivě nezhoubně vyhlížejících bulek v prsu k vyloučení atypického, rychle rostoucího karcinomu prsu.
„Pokud si žena objeví bulku, přijde buď se žádankou na mamografii od svého gynekologa či praktického lékaře, nebo vyhledá mamologickou poradnu. Žena také může přijít přímo na mamografii i bez doporučení, ale veškerá vyšetření si pak musí uhradit sama.
Za sonografické vyšetření se na našem pracovišti platí 350 korun, cena mamografie činí 800 korun,“ uvádí primářka radiodiagnostického oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze MUDr. Jana Votrubová, CSc.
Odvrátit se od nebezpečí
Na vzniku onemocnění se určitou měrou podílí životní styl. I když to není jednoduché, snažte se jej nastavit tak, abyste riziko snížily na minimum. Jak? Připravili jsme pro vás opěrné body:
- Stres z těla ven! Žijete pod tlakem? Velice důležité je naučit se, třeba s pomocí některé z relaxačních technik, všechno „černé“ z těla dostat ven.
- Dolů s nadváhou. Ručička na váze se, zvláště po menopauze, ráda vychyluje směrem doprava a úměrně s tím stoupá též riziko vzniku rakoviny prsu. Týká se problém i vás? Vězte, že tři hodiny aerobní aktivity týdně sníží podle odborníků riziko rakoviny prsu o 20%.
- Změřte si sukni. Máte „michelinku“ v pase nebo níže? Je totiž rozdíl, kam v těle svůj tuk ukládáte. Podle nedávné studie zveřejněné v časopise British Medical Journal je to právě velikost okolo pasu (obezita typu jablko), jež ukazuje na možné riziko rakoviny prsu. Spočítejte si, o kolik centimetrů se zvýšil obvod pasu vaší sukně od doby, kdy vám bylo dvacet. Je-li rozdíl více než hmatatelný, postupujte podle bodu 2.
- Do polopita. Odborníci stále upozorňují na neblahou souvislost mezi konzumací alkoholických nápojů a rizikem vzniku různých onemocnění včetně rakoviny prsu. Riziko výrazně stoupá, zvláště pokud se žena s alkoholem seznámí již po nástupu první menstruace a před prvním otěhotněním.
- Jeďte na zelenou. Některé výzkumy prokazují souvislost mezi konzumací červeného masa a růstem rakovinných buněk. Ale proč nepřistoupit na variantu, že kapustové karbanátky mohou být stejně chutné jako ty masové? Klíčová zelenina, která v rámci prevence výborně funguje, „kvete“ v zimě - jde o růžičkovou kapustu, brokolici či kadeřávek. K zelené se hodí oranžová: mrkev, papriky či rajčata.
- Pryč s chemií. Důkazů o negativních důsledcích toxinů zvaných endokrinní disruptory na naše zdraví stále přibývá. Mikroskopické částečky chemikálií se hromadí v tukových buňkách, kde se začnou chovat jako hormony estrogenu a zvyšují tak riziko onemocnění. Čeho se bát nejvíce? Bisfenolu, polychlorovaných bifenylů a ftalátů.
- Předcházejte! I když stále více žen věnuje pozornost prevenci, mohlo by to být ještě lepší. Jak vyplývá z předchozích řádků, pravidelné „ženské“ preventivní prohlídky mohou být životně důležité a opomíjet je vskutku není známkou hrdinství. K preventivnímu vyšetření vyzývá i obsah webových stránek: www.bezrakoviny.cz
Vyšetření žen s implantátem
Prsní žláza leží na implantátu, takže není problém si ji při samovyšetření prohmatat. Během mamografického vyšetření je přístup opatrnější; laborantky jsou vyškoleny, aby prs příliš nestlačovaly, aby nedošlo k prasknutí implantátu. Sebekontrola Je vhodné si vyšetřovat prsy v první polovině menstruačního cyklu, a to stále ve stejném období.
Ani normální povrch prsu není při pohmatu zcela hladký, hmatá se okraj žlázy a tukové lalůčky v podkoží, jako měkké obláčky a jemné nerovnosti. Důležité je, aby se ženy naučily znát své prsy a při jakýchkoli nových změnách, zatvrdlinách, nových útvarech v prsu a podpaží či změnách na kůži šly k lékaři. U žen, které si dosud samovyšetřování neprovádějí, je dobré jít nejprve k lékaři (u mladých žen na sonografii prsu, u starších na mamografické vyšetření), a pokud je vše v pořádku, brát okamžik vyšetření jako výchozí bod.
Léčba na míru
Léčba nádorů prsu prodělává v posledních letech zásadní vývoj. „V takzvaných komplexních onkologických centrech (KOC) mají onkologové k dispozici i nejmodernější léky a péče o pacienty s nádorovými onemocněními bývá srovnatelná s vyspělými zeměmi. Léčba se vždy ‚šije‘ na míru pro každý případ individuálně, s přihlédnutím například k věku pacientky, typu nádoru a jeho dalším parametrům, hormonálnímu stavu ženy či stadiu v době záchytu,“ říká profesor Daneš.
Pro někoho je podle jeho slov výhodnější nejprve operační léčba, pro jinou pacientku je lepší volit nejprve tzv. neoadjuvantní terapii. Jejím úkolem je zmenšení nádoru a často i snížení rizika uvolnění buněk do jiných orgánů. Po operaci pak může následovat i další léčba adjuvantní, medikamentózní, případně ozáření. „Díky zlepšené časné diagnostice a screeningu, vyšší účasti žen v preventivních programech a pokrocích v léčbě se úmrtnost na rakovinu prsu snižuje. Skvělou zprávou je, že Česko patří v Evropě mezi 4 země s nejnižší úmrtností na rakovinu prsu,“ uzavírá lékař.
Článek vyšel v časopise Moje Zdraví