Epidemie chřipky, která v současné době decimuje celou Evropu, není podle odborníků poslední zdravotní pohromou, která nás postihla. Odborníci varují, že v důsledku globálního oteplování se u nás mohou masově šířit i choroby, které až dosud řádily v jiných klimatických pásmech, malárii nevyjímaje.
Vyplývá to z výroční zprávy, kterou předložila Marion Cheatleová, vedoucí projektu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP). Uvádí v ní, že překotné kácení deštných pralesů a aktivity posilující takzvaný skleníkový efekt mají nejen negativní vliv na zemské klima, ale mohou způsobit i to, že nemoci považované ve vyspělých státech za vymýcené, začnou znovu masově ohrožovat jejich populaci.
"Podle expertů plných šest procent onemocnění malárií za poslední čtvrtstoletí je třeba připsat na vrub globálnímu oteplování," zdůraznila Marion Cheatleová.
Vyšší teplota ovzduší vytváří pro komáry druhu Anopheles, kteří šíří malárii, optimální podmínky. K jejich rozmnožování navíc přispívají bažiny vzniklé na místě vykácených deštných pralesů a opuštěné povrchové doly postupně zaplavované vodou. Obdobně blahodárný vliv mají podle doktorky Cheatleové klimatické změny i na další přenašeče nákazy.
"V nenarušeném životním prostředí by neměli šanci se přemnožit," uvedla a dodala, že nečekané epidemie infekčních chorob mají v současnosti celosvětově na svědomí čtvrtinu všech úmrtí, v Africe dokonce třetinu.
Doba, kdy se Evropa stane semeništěm tropických nemocí, není podle ní příliš vzdálená. Připomíná, že v dnešní době se opětovně šíří komáři Anopheles v určitých regionech Ruska, kde dosud kvůli krutým mrazům neměli šanci na přežití.
"I když ve střední Evropě se tito komáři zatím téměř nevyskytují, mohou do ní být v létě snadno zavlečeni v zavazadlech turistů vracejících se z tropů a díky mírným zimám u nás úspěšně přežít," varuje Marion Cheatleová. (Plus)