Dopřát si příjemné relaxační procedury nebo si moci zaplavat v soukromí domova je dnes nedocenitelné. S časem bojujeme všichni a relaxace je nezbytnou a současně příjemnou stránkou života. Které podobě wellness dáte přednost?
SAUNA: FINSKÁ NEBO INFRA
Pořídit si domů klasickou saunu nebo její „infra“ variantu není nijak složité už proto, že převaha výrobků se nabízí v podobě samostatně stojící kabiny. Pak se montuje v interiéru, a kdybyste časem změnili názor nebo se stěhovali, lze ji demontovat a postavit jinde. Díky tomu si můžete saunu pořídit také dodatečně. I do menšího bytu. Samotná kabina se vyrábí ze dřeva, na výběr je řada možností, například smrk, osika, cedr a jiné, včetně dřevin s termoúpravou slibující barevnou stálost. Někteří výrobci sázejí i na spojení dřeva a nerezu. A do jaké míry zvolíte prosklení dveří, to už je na vás. Na vnitřní vybavení, tedy lavice a jejich opěrky, se používají měkké dřeviny.
K odvětrávání zpravidla postačí okno v místnosti nebo ventilátor. Dále je třeba mít k dispozici přívod elektrického proudu (provozní napětí 220 V u menších saun, například 150 x 200 cm) a předem vyřešit podlahu; další hydroizolace už není nutná. Nejpraktičtější i z pohledu hygieny je dlažba, ale využít lze také jinou krytinu, podstatná je rovná, zpevněná plocha.
Kterou saunu zvolit? Pro klasickou finskou saunu stejně jako pro infrakabinu platí, že nabízejí zdravé teplo. To se však liší. Do finské sauny patří topidlo s kameny, z něhož sálá horký vzduch. Základní teplotu lze regulovat a od toho se pak odvíjejí teploty v dalších pásmech. Horký vzduch zasahuje celý prostor, na organismus působí komplexně. Naopak infrakabina je vybavená infrazářiči, jež nabízejí nižší teplotu (zjistěte si také, jaké spektrum záření imitují). Opět se dá nastavit v určitém rozpětí, například 40 až 60 °C, či lze využít optický senzor, který spíná infrazářiče pouze u sedící osoby. Teplo v tomto případě míří pouze na vaše tělo, avšak omezeně – například infrazářiče instalované před vámi zasahují přední část těla.
Po zapnutí bude infrasauna k dispozici za několik minut (u nejkvalitnějších zářičů za pár vteřin), teplotní náběh v případě finské sauny trvá déle: půl hodiny až hodinu. V infrakabině můžete pobývat v řádech desítek minut, ve finské sauně zpravidla 10 až 15 minut. Poté má následovat ochlazení, znovu pobyt v sauně, ochlazení… Celý cyklus je vhodné opakovat třikrát. A pokud by vám vyhovovaly obě varianty, pořiďte si kombi wellness: jak finskou saunu, tak infrasaunu.
PARNÍ KABINA: TURECKO V ČECHÁCH
Komu není po chuti suché teplo, ten spíše zváží pořízení páry – parní neboli turecké sauny. V tomto případě počítejte s jejím trvalým umístěním. Parní kabina se buď celá staví u vás doma na betonový podklad, nebo vzniká z prefabrikovaných dílů. Mezi nejčastěji používaný materiál patří extrudovaný polystyren, který je téměř nenasákavý. Obkládá se keramickou mozaikou nebo dlažbou. Jiné řešení nabízí například laminované sklo, které slibuje lehkou konstrukci, vhodnou i do nadzemních podlaží. Lavice by měly být vytápěné. Kromě samotného materiálu je třeba předem myslet na umístění parního generátoru, přívody studené vody, odpadu i elektřiny a odvětrávání.
Kabina se po použití musí odvětrat, nejčastěji instalovaným ventilátorem – parní generátor automaticky sepne ventilátor, jakmile dojde k vypnutí páry. Samotný parní generátor se umísťuje poblíž parní kabiny (například do technické místnosti), aby do ní dovedl páru a s ní i teplo. Teplota páry se obvykle pohybuje okolo 40 až 50 °C v kombinaci se stoprocentní vlhkostí vzduchu. Výkon generátoru je třeba zvažovat s ohledem na plánovanou velikost kabiny. „Například generátor o výkonu 3 kW lze doporučit pro místnost do 4 m3 (asi 4 kg páry za hodinu) – zde je zapotřebí samostatně jištěný elektrický přívod 3x 2,5 CYKY (220 V). Ale například parní generátor o výkonu 6 kW určený pro prostor do 9 m3 (asi 8 kg páry za hodinu) potřebuje samostatně jištěný elektrický přívod 5x 2,5 CYKY (400 V),“ uvádí Petr Kalivoda ze společnosti Dyntar.
Pobyt v parní kabině prospívá všem, kteří potřebují podpořit dýchací cesty (včetně astmatiků), prokrvit organismus, uvolnit namožené svaly nebo osvěžit mysl. Podobně jako sauna se rovněž doporučuje k celkové regeneraci. I tady kombinujte střídání tepla a chladu. V parní kabině je vhodné strávit několik minut, pak následuje ochlazení, a tento cyklus několikrát zopakujte.
VÍŘIVKY, SWIM SPA A INTERIÉROVÉ BAZÉNY
Pobýt si ve vaně s hydromasáží je určitě také příjemné, ale skutečná vířivka nabídne mnohem více. Ostatně vany představují hlavně místo očisty a patří do koupelny, kdežto vířivky jsou cíleně konstruované na hydroterapii a svou funkcí se blíží spíše bazénům. Podle velikosti i konstrukce nabízejí řadu masážních trysek, stejně tak možnosti polohy vašeho těla (sedátka, lehátka, kombinace). Samotný počet trysek, ať už jsou přímé, rotační či vzduchové, však není tím nejdůležitějším faktorem, podstatné je jejich správné rozmístění, jen pak dojde k hydromasáži celého těla.
Mezistupněm mezi vířivkou a bazénem je takzvané swim spa: bazén, který kombinuje plaveckou část s protiproudem a vířivku. Jak vířivky, tak swim spa se většinou vyrábějí z akrylátu zpevněného laminátem. Buď se stavějí na rovný, zpevněný podklad (a pak je lze i dekorativně obložit), nebo se zapouštějí do připraveného otvoru odpovídající velikosti a tvaru vany neboli skořepiny, jen s potřebným přesahem. A třetí řešení nabízejí interiérové bazény. Realizačních možností je řada, bazén se může jak stavět na míru, tak lze využít už hotových van. Totéž platí i o materiálech; někomu se více zamlouvá zděné provedení s keramickým obkladem, jinému fóliový, další by dal přednost kompozitním materiálům nebo velice elegantnímu nerezu.
O vnitřním bazénu či swim spa je praktičtější uvažovat v době stavby či generální rekonstrukce domu, kdy se současně řeší statika, potrubní a elektrické rozvody i odvětrávání. Jiná situace samozřejmě nastává, když se posléze rozhodnete přistavět zimní zahradu nebo proměnit například nevyužitou garáž ve wellness centrum. Jinak dodatečná realizace do už hotového objektu je rovněž možná, může však být složitější, záleží na konkrétní situaci.
U vířivky je to trochu odlišnější, přece jen jde v porovnání se swim spa či samotným bazénem o subtilnější provedení. „Přesto je vhodné řešit přípravu pro osazení vířivky ve stadiu hrubé stavby. Jde o nosnost podlahy (pokud stavba odpovídá aktuálním normám, pak je vše v pořádku i pro tu největší rodinnou vířivku), přívod elektřiny (ideálně samostatný okruh 400 V, 16A jištění, proudový chránič 0,03A), a pokud se uvažuje pevné připojení na přívod a odpad vody, je třeba zajistit do prostoru pod vířivku k technologii příslušné výstupy,“ uvádí Lukáš Rychetský ze společnosti USSPA. A když zvažujete pořízení vířivky dodatečně, do stávajícího objektu? Pak navíc myslete na průchodnost dveřmi (některé vířivky lze dodat v rozloženém stavu, pak stačí například 80 cm dveřního otvoru).
NA CO POZOR PŘI REALIZACI
Pomineme-li stavbu bazénu na míru, pak se hotová vana (vířivka, swim spa či bazénová) instaluje na rovný, zpevněný povrch, například armovaným betonem. Druhé řešení nabízí zapustit vanu do připraveného stavebního otvoru, s potřebným přesahem. Vyřešte si otázku přívodu a odvodu vody a také eletropřívod. Ten se pro bazén i swim spa odvíjí od množství použitých komponent a přidaných atrakcí, jako jsou filtrace a světla, ohřev podle objemu vody a řešení zdroje topení, protiproudy a masáže, chrliče, rolety a zakrytí či dávkovací stanice.
Vířivky i swim spa se z výroby vybavují elektrickým průtokovým topidlem, ale na zakázku lze doplnit i jiný zdroj ohřevu. A jak je to u bazénů? Ty se nejčastěji vytápějí samostatnou větví přes výměník z hlavního topného média objektu, pokud má rezervy (například jde o plynový kotel, tepelné čerpadlo…). Nebo lze zvolit samostatné tepelné čerpadlo, případně elektrické průtokové topidlo. Tepelný zdroj se instaluje do technické místnosti poblíž vodního prvku a ohřev je řízený ovládáním bazénu. Po elektrickém zapojení se provádí elektrická revize.
Dále zvažte úpravu vody, nabízí se více variant, například ručně přidáváním chemikálií anebo pomocí různých automatů pro dávkování a měření, generováním dezinfekční látky z mírně slané nebo mineralizované vody či ozónováním. V závislosti na zvoleném způsobu se řeší filtrační technologie. U vířivek a swim spa se většinou používají integrované filtrační kartuše, u bazénů se filtrační technologie instaluje do technické místnosti.
Jak je vidět, při realizaci vodního wellness je třeba myslet na řadu technických parametrů, s nimiž by vás předem měl seznámit jak prodejce, tak realizační firma.
INFRA TROCHU JINAK
Kromě infrasauny si lze pořídit také takzvané infranebe – infrasky. Jedná se o panel instalovaný na strop, například o velikosti 210 x 65 cm, s několika infrazářiči (6x 500 W). Pod něj se umísťuje lehátko. Náběh zářičů je rychlý, jde o několik minut. A jak dlouho si pod infranebem poležet? Zde platí stejná pravidla jako pro pobyt v uzavřené infrakabině, tedy asi 20 až 40 minut.
VODA A VLHKOST
V okolí vodního wellness je důležité nejen udržet příjemné prostředí, ale také omezit kondenzaci páry a potenciální degradaci konstrukcí vznikem plísní. Odvlhčit prostor se zakrytou vířivkou je nejsnazší, postačí jednorázové odvětrání místnosti po koupeli. U větších vodních ploch se poraďte s odborníky na využití vhodné odvlhčovací technologie, která závisí na mnoha proměnných (včetně faktu, zda se vodní plocha zakrývá či nezakrývá).
Nejjednodušší jsou lokální odvlhčovače, které se instalují na stěnu nebo stavějí do prostoru. Například pro malý bazén se používají odvlhčovače s odvodem zbytkového tepla do vody nebo bez něj. Dále lze využít takzvanou splitovou odvlhčovací jednotku či ještě dokonalejší kompaktní odvlhčovací jednotku. Avšak nejúčinnější a pro větší vodní plochy i nejvhodnější je vzduchotechnická jednotka, která jednak odvlhčuje, jednak větrá a současně slibuje i tepelný komfort prostředí. Některé vzduchotechnické jednotky také můžou vyhřívat bazénovou vodu. Instalují se mimo relaxační prostor, do technické místnosti.
„U odvlhčení prostoru, kde je swim spa nebo bazén, se řiďte odborným výpočtem. Například pro bazén asi 8 x 4 m se zakrytou hladinou, který je v místnosti o velikosti 14 x 8 m, potřebujete odvlhčovací jednotku o výkonu 1200 W a průtoku vzduchu 1300 m3/hodina,“ uvádí Lenka Holá ze společnosti Canadiana-Whirlpools
JAK SE OCHLADIT
Nejjednodušší variantu ochlazení po saunování najdete ve své koupelně. Nebo si poblíž sauny instalujte sprchu, další možnost jednoduchého ochlazení nabízí polévací vědro, případně káď se studenou vodou. Pokud máte dostatek místa poblíž, lze si pořídit také ochlazovací bazének.
Článek vyšel v časopise Bydlení, stavby, reality.