Z deníku bulimičky: Záchranný kruh

2 komentáře

noname
30. května • 16:11

prosím uvítá jakoukoliv pomoc...nedokážu se nikomu svěřit...a přitele jsem kvuli tomu nevidela pres dva tydny...moc prosim o pomoc....meringue007@seznam.czdekuji moc...

noname
30. května • 16:09

už nemůžu dál.bulímie mě trápí přes půl roku.Dělala bych spousty jiných věcí,které mám ráda a byla s lidmi,bez kterých nemůžu být.Ale psychika,která mě směruje jiným směrem, a to k jidlu a následnému zvraceni je silnější.Mám z neustálého dráždějí krku úplně zduřené uzliny,které jsou na první pohled zřetelně vidět.Stydím se za sebe,že nedokaži normálně přijímat potravu.Jsem z toho všeho neskutečně unavena.Blíží se léto,člověk by si měl užívat a ne se trápit a být zcela oddělený od světa a vše utápět v horách jídla,které končí v záchodě.Při pomyšlení,že někde umírají lidé na hladomor,je mi ze sebe špatně.Poraďte,co mam dělat...už nemůžu dál....

Doporučujeme

Články odjinud