Dětem v moderní době už není dopřána ani taková běžná záležitost, jakou je kvalitní spánek. Dvě třetiny dětí si tak do začátku osmého roku po narození nesou spánkový deficit v celkovém úhrnu čtyř a půl tisíce hodin. Jeden z deseti rodičů, kteří se podrobili výzkumu, pak přiznali, že svým dětem nikdy před spaním nepřečetli pohádku.
A právě špatný přístup dospělých a jejich nezdravé návyky mají na vývoj dítěte a kvalitu jeho spánku největší vliv, míní odborníci.
Namísto toho, aby se dítě v klidu uložilo do své postýlky, rodiče jej uklidnili a svým hlasem při čtení pohádky uspali, usínají děti u televize. Její program bývá právě večer a v noci velmi agresivní a nevhodný pro nevyspělou psychiku. Extrémní případy nejsou výjimkou. Jedná se například o situace, kdy děti hrají počítačové hry dlouho do noci, dokud neodpadnou. Jedno z osmi dětí skutečně spí méně než 
je doporučená délka spánku pro dospělého člověka. Kritickou skupinou jsou děti rodičů pracujících v noci, kteří své potomky v noci zanechávají bez dozoru. Čtvrtina dětí pocházející z takových sociálních podmínek spí méně než osm hodin denně. Přitom sami rodiče si ve většině případů uvědomují, že nedostatek spánku má negativní vliv na chování a pozornost jejich dětí.
A na závěr to podstatné a neděsivější zjištění. Sami rodiče, přesněji celé dvě třetiny z pěti set dotázaných tatínků a maminek, neměli tušení, jak dlouho by dítě mělo spát. Profesor Jim Horne z Loughboroughské Univerzity se nad tím pozastavuje: „Postel se mění z místa určeného pro odpočinek v zábavní podnik lákající děti k různým činnostem, mezi nimi k hrám na počítači nebo sledování televize. Dětem bych nedovolil, aby se koukali z postele na televizi. Ani by neměla televize v jejich pokoji být. V každém případě musejí mít děti pevný režim omezující dobu strávenou před obrazovkou. Spánek je stejně významný, jako zdravá strava a pohyb. Jeho nedostatek vede k řadě vývojových vad a poruch.“ (Plus)