Zatímco kupříkladu ve Francii je pěstování bylin, zeleniny, ovoce a třeba i malých stromků na balkonech a terasách vcelku běžnou záležitostí, u nás na balkónech vídáme spíše zástupy muškátů a další ryze okrasné rostliny. Proč ale nespojit příjemné s užitečným? I jedlé rostliny mohou být dekorativní. Krásné květy mají třeba okurky, cukety, barevně kvetoucí popínavka lichořeřišnice (ředkvičkově pikantní listy se hodí do salátů), půvabně rozkvétá třeba i pažitka.
Z keřů vám balkónovou zahradu již na začátku března ozelení kamčatská borůvka plodící již v květnu. Zelené balkóny a střechy se navíc mohou alespoň malou částí podílet na zvyšování kvality vzduchu ve městech. Zvláště zelené střechy mají celou škálu zajímavých funkcí; například při deštích mírní nápor vody na kanalizaci, omezují přehřívání betonových ploch apod. Ve zmíněné Francii byl letos dokonce schválen zákon, že nově postavené komerční objekty musí mít na svých střechách zeleň (nebo solární panely). Mohou-li mít Francouzi park či louku na střeše, proč bychom nemohli mít minizahrádku na balkóně?
Co lze na balkóně s úspěchy pěstovat: bylinky (polévkové, čajové, léčivky i koření), balkónové kultivary rajčat i keříková a tyčková rajčata, různé druhy paprik, okurky, cukety, mrkev, různé saláty, ředkvičky, hrášek, fazole, špenát, jahody, kanadské borůvky i kamčatské borůvky. Ale třeba i fíky či brambory a mnoho dalších rostlin, keřů a dokonce i malé ovocné stromky (zákrsky).
Není balkón jako balkón: Je lepší sever, jih, západ nebo východ?
Radka Pokorná, koordinátorka workshopů ze sdružení Kokoza, které se věnuje propagaci městského zahradničení, komunitních zahrad, kompostování a balkónové zahradničení popularizuje také na facebookových stránkách „Balkon nejen k nakousnutí“, tvrdí, že z hlediska pěstování poskytují nejlepší podmínky na jih a západ orientované balkóny a terasy.
Většina zeleniny a bylin totiž upřednostňuje přímé slunce (více než 6 hodin přímého slunečního svitu) nebo polostín (4 – 6 hodin přímého slunečního svitu). Na dobře strukturované jižní a západní „balkonové zahradě“ při troše kreativity polostín bez problémů vytvoříte. Východní balkón, pokud mu nestíní ostatní domy apod., poskytuje dobré podmínky pro rostliny upřednostňující polostín.
„Milovníci slunce“ tu budou prospívat o něco méně; kupříkladu jahody, rajčata či bobuloviny obvykle nebudou tak sladké, jako z jižních a západních balkónů. Některé jižně orientované lokality však bojují během horkých dní s velkým žárem, potřebují tedy dostatek vody, péče a někdy i ochrany před silným slunečním svitem.
Zeleninová soběstačnost: Je to možné?
Ani velký balkón vám pravděpodobně nikdy neposkytne „zeleninovou soběstačnost“ (nejste-li jednočlenná rodina), některé plodiny (např. brambory či mrkev) na něm sice s trochou vědomostí vypěstujete, ale rozhodně ne ve velkém množství.
Co se však týká bylinek, rajčat, cuket, okurek, hrášku, různých druhů salátů a dalších pro balkóny velmi vhodných rostlin, můžete si být při odpovídající péči jistí, že výnosy vám přinesou nejen radost a příjemné chuťové zážitky, ale také ušetří nějaké finance. I když finanční hledisko asi není v případě „zahrady na balkóně“ stěžejním motivem. Možná vás však překvapí, že na balkóně vám ve vhodné nádobě a při náležité péči vyrostou třeba i melouny, fíky, stromkový angrešt i rybíz.
Nádoby: Plast, nebo pálená hlína
A jaké nádoby jsou vhodné? Jistě záleží i na osobním vkusu, finančních možnostech a také nosnosti balkónu (tu je vhodné při větších pěstitelských záměrech zjistit). Osvědčené jsou samozavlažovací plastové truhlíky i plast obecně – jeho výhodou je malá hmotnost, schopnost držet vlhkost (pozor na drenážní otvor, ten musí být 100% funkční, jinak hrozí přemokření půdy).
O květináčích z pálené hlíny lze naopak tvrdit, že „dýchají“, jejich poréznost umožňuje propustnost jak pro vodu, tak pro vzduch, což některým rostlinám velmi vyhovuje. Je tedy nutné více hlídat optimální vlhkost, chránit kořeny rostliny před mrazem i přehřátím – v létě pozor na tmavé květináče, které akumulují teplo! Jistou nevýhodou je však vyšší hmotnost nádob. Hliněné květináče se tedy spíše hodí pro rostliny vyžadující sušší substrát a vyrovnané klima, naopak v platu bude pravděpodobně lépe rostlinám vyžadujícím stálou vyšší vlhkost půdy.
NÁŠ TIP: alternativní pěstitelské nádoby
Proutěné koše vyložené netkanou textilií, ohrnuté pytle z juty, nástěnné plastové kapsáře, doma vyrobené či „vyhandlované“ dřevěné bedýnky z latí vyložené netkanou textilií, větší dřevěné bedny od potravin (vína, sušených plodů, čaje apod.). Vždy je však nutné zajistit drenážní otvory kvůli odvádění přebytečné vlhkosti!
Drenáž, mulč a hnojení
Pěstitelské úspěchy mají několik základních předpokladů. Nesmí chybět drenážní otvory v nádobě, drenáž, správně zvolený substrát (např. mrkev má ráda hlinito-písčité půdy, borůvka zase „kyselou“ rašelinu), kvalitní osivo i hnojivo a základní znalosti ohledně zálivky a nároků na oslunění.
Skvělé je, máte-li možnost zálivky dešťovou vodu (borůvky a třeba rajčata ji milují). Velmi užitečné je též mulčování, které zabraňuje odpařování vlhkosti (zvláště jste-li o víkendech na chatě). Mulčovat lze kamínky, kůrou, drobnými šiškami, slámou, suchým mechem apod.
Zahrádka na balkóně vyžaduje sice pravidelnou péči, ale radost z vlastní úrody a večerní posezení ve voňavé zeleni se sklenkou vína a salátem z vlastních výpěstků je balzámem na městem unavené tělo i duši.