Pro Žanetu byla dlouhé roky láska zakázané slovo. A tak zatímco její kamarádky zakládaly rodiny, ona se trápila pro muže, který ji opustil. Když se konečně rozhodla zapomenout, dlouho nikoho nemohla potkat. Až před Vánocemi se vše změnilo…
Vánoce jsem dlouho neměla ráda. Právě na Štědrý den mi totiž můj přítel, kterého jsem považovala za muže svého života, oznámil, že mě opouští kvůli těhotné milence. Dlouho jsem se nemohla vzpamatovat, a tak zatímco se moje kamarádky postupně vdávaly, já se na muže nechtěla ani podívat. Když pak přišla doba, kdy jsem znovu zatoužila po lásce, dlouho nebyl nikdo k mání.
Jednou před Vánocemi jsem se chtěla podívat na vánoční trhy. Dám si něco teplého, prohlédnu si stromeček, obejdu stánky a přijdu na jiné myšlenky, říkala jsem si. Kamarádky neměly čas a nemohly se přidat, všechny měly hodně práce s přípravou Vánoc. Tak jsem vyrazila sama.
Laura Poláková
20. listopadu 2018
Pozorovala jsem rozzářené město, lidský shon a vnímala všudypřítomné vůně a vyhrávající koledy Počasí bylo mrazivé, ale studený vzduch dělal mé dušičce dobře. Koupila jsem si kelímek svařáku a pak se přesunula ke stánku s ručně vyráběnými svíčkami. Vůbec jsem si nevšimla, že vedle mě postává jakýsi muž a prohlíží si to, co já.
Když jsem se natáhla po jedné svíčce, že si ji koupím, sáhl pro ni taky a naše ruce do sebe narazily. S úlekem jsem se stáhla, on také - a pak jsme se na sebe usmáli. „Zdá se, že máme stejný vkus," zavtipkoval. „Zabalíte mi tu svíčku, slečno?" obrátil se na prodavačku a já nemohla uvěřit jeho drzosti. On si tu svíčku koupil, a ani se mě nezeptal, jestli mi to nevadí?!
Laura Poláková
25. listopadu 2018
Zamračila jsem se a přesunula se k dalšímu stánku. Za pár minut mi někdo poklepal na rameno. Byl to ten chlap, co mi vyfoukl svíčku. Podával mi dárkovou taštičku. „Pro vás," řekl a usmál se. „A to jako za co?" zeptala jsem se nedůvěřivě. „Za to, že se umíte tak hezky mračit," odpověděl.
Odhrnula jsem papír a vykoukla na mě ona svíčka. „Tak děkuju," odpověděla jsem a usmála se. Chvíli jsme mlčky kráčeli vedle sebe až na tramvajovou zastávku. Pak jsme se rozloučili. „Až ji budete zapalovat, tak si na mě vzpomeňte," poprosil mě, když jsem mizela v útrobách tramvaje.
Laura Poláková
22. listopadu 2018
Přišla jsem domů, svíčku odložila a několik dní si na ni ani nevzpomněla. Když jsem se rozhodla ji zapálit, dole pod svíčkou se objevil malý složený papírek. „Až vám dojde, zavolejte a já vám koupím jinou,“ stálo na něm spolu s telefonním číslem.
Vychutnávala jsem si žluté mihotavé světýlko, příjemnou medovou vůni… a druhý den jsem mu zavolala. Bylo mi jasné, že ho chci znovu vidět a dotknout se ruky, která se srazila s tou mojí.
Laura Poláková
11. prosince 2018
Letos o Vánocích už je to podesáté, kdy zapalujeme světýlka spolu v našem společném bytě, a pomáhají nám s tím naše dvě děti. A já dodnes věřím, že i ta nejtajnější přání se můžou splnit.