Většinou se jedná jen o těžko uchopitelný pocit. Pocit, že tento okamžik už jste jednou prožila. Říká se tomu déjà vu. Vědci odhalili, co se za tím skrývá. A nemyslíme tím chybu ve virtuální realitě tak jako ve filmu Matrix.
Zdálo se vám někdy povědomé něco, co jste ale ještě nemohla prožít? Nejedná se ani tak o to, že byste si myslela, že znáte místo, kde jste nikdy nebyla, nebo člověka, kterého jste dosud neviděla, jako spíš o prožívanou situaci či jenom pocity jako takové. Ten pocit je tak důvěrný, intenzivní, tajemný, ale jak ho racionálně vysvětlit? Navíc když ho podle průzkumů zažilo zhruba 80 % zdravých lidí.
Esoterické tělo putuje
Podle esoteriků je to důkaz minulých životů. Nevzpomínáte si podle nich na situaci z tohoto, ale z minulého života. Jiní zase věří, že než se člověk narodí, vidí možné varianty svého života – co vše by se mohlo stát. Déjà vu pak znamená, že si člověk vzpomene na jednu z možných scén, které viděl při projekci před svým narozením. Pak je tady ještě odvážnější esoterické vysvětlení, které pracuje s astrálním cestováním. Podle této teorie naše duše může existovat nezávisle na našem těle. Když tělo spí, duše neboli astrální tělo se vydá na cestu. Tedy duše zažije určitou situaci, zatímco tělo spalo. Vše zaznamená jen podvědomí, nikoliv vědomí. Když obdobnou situaci zažijeme podruhé, z podvědomí se to dostane na povrch. To je ten pocit déjà vu.
Déjà vu řešil už svatý Augustin
Déjà vu lidi trápí už dlouho, jako první ho popsal sv. Augustin ve spise O Trojici, kde ho nazval falešnými vzpomínkami (v 5. stol. n. l.). Zatímco esoterici ale měli po ruce řadu vysvětlení, klasická věda si s déjà vu lámala hlavu. U nemocných lidí to už dokázala vysvětlit, něco takového mívají lidé s epilepsií spánkového laloku. Epileptický záchvat u nich často začíná právě pocitem déjà vu. U těchto pacientů za to může „záchvatové podráždění hipokampu – části mozku, která sehrává důležitou roli při přenášení informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti,“ uvádí na svých stránkách Masarykova univerzita v Brně, která déjà vu u zdravých lidí zkoumala.
Právě vědci z této univerzity pod vedením profesora MUDr. Milana Brázdila se rozhodli, že zkusí záhadu déjà vu rozlousknout. A podařil se jim průlomový objev. Zdraví lidé, kteří prožili déjà vu, mají menší hipokampus než zbývajících cca 20 procent populace. Jak je to možné?
Hipokampus je část mozku velmi citlivá na vlivy ze zevního prostředí. Když člověk prožívá stres, málo spí, prodělá zánět, přidají se k tomu genetické předpoklady, tak to může vést k menšímu objemu hipokampu, a tím ke zvýšení jeho citlivosti. Protože je hypokampus částí mozku úzce spojenou s pamětí, může i malá změna právě v tomto místě podle profesora Brázdila zřejmě vést k občasnému vzniku pocitu falešné vzpomínky. Odborníci ale stále netuší, co přesně je spouštěčem déjà vu. Cíleně vyvolat ho totiž nelze.
