Zdena (33): Nechápu, jak si mateřskou může někdo užívat. Já trpím!

Zebruška: Souhlasím plně. A myslím, že ani frustraci přenášet nemusí, dítě je už samo o sobě frustrováno tím, jak vnímá, že maminka není šťastná tím, že jej má. I já měla 3 děti a užívala jsem si je tak, jako nic jiného v životě. A nemyslím, že jsem tím "hloupla", naopak, dát dítěti všechno co potřebuje, dát mu lásku, všechno hravě zvládnout ( já ještě denně prala 60 plen, vyvařovala je v hrnci na plotně, prala v maličké pračce, máchala ve vaně a hurá, když jsem u třetího miminka měla odstředivku, denně jsem 60 plen žehlila a kojila jsem první dítě do porodu třetího a to třetí do tří let a něco ) a být šťastná jako nikdy v životě, to vyžaduje inteligenci i vzdělání, to není jednoduchá práce pro blbky.----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Pisatelce chci říct: nechcete-li, aby vás někdo odsuzoval za váš postoj k mateřství, neodsuzujte ty, které si ho užívají jinak. Nedělejte ze sebe vyjímečná stvoření, ani se za to nestyďte. Každý je, jaký je. O hovínkách a podobně si maminky vyměňují zkušenosti i proto, což není zase tak k zahození (v práci to přeci děláte taky). Nicméně sedět u počítače a plnit diskuse fotkama, hodiny telefonovat, na to milující maminka určitě čas nemá.----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Já měla ovšem maminku podobného ražení. A celé mé dětství, poté i těhotenství na mě vyvíjela až hysterický nátlak, abych děti neměla (jak je to hrozné), poté, abych si sehnala paní na hlídání a šla do práce (máš přeci vysokou školu, nebudeš přeci blbnout v domácnosti a musíš vracet dluh společnosti...). Možná díky této "přípravě" jsem pak s dětmi prožívala tolik štěstí. A možná, že vy jste o tuto radost ochuzena právě tím oklím, které vám vnucuje a vnucovalo něco ještě dříve, než jste to poznala. Zapomeňte na to, co kdo říká a pokuste se rozšifrovat vlastní pocity, zbavené veškerých okolních tlaků. A zůstanou-li ve vztahu k miminku stejné, potom jděte do práce a zaplaťte si chůvu. Určitě mu dá dostatek lásky, kterou potřebuje. Já jsem si kdysi, abych finančně rodině pomohla, ke svým dětem také přibrala miminko na hlídání a milovala jsem ho úplně stejně, jako ty svoje.