ZDENA (35): Tchyně mi ničí rodinu, posílá mě na DNA testy!

10. 7. 2018
ZDENA (35): Tchyně mi ničí rodinu, posílá mě na DNA testy!
Zdena má rodinu, po které dlouho toužila. Nepočítala ale s protivnou tchyní, která se snaží rozvrátit její manželství. Jak si s ní má poradit?

Když mě můj nastávající seznámil se svou matkou, byla to vlídná paní. Nikdy by mě nenapadlo, co dokáže napáchat škody. Zdeničko sem a Zdeničko tam… Vždycky nachystala pohoštění a ještě nám zabalila výslužku na doma.

Do ničeho se nepletla, nic za nás neřešila, prostě ideál. To, že jí její syn každý den telefonuje a obden nosí nákupy, jsem považovala za synovskou lásku a starost o maminku vdovu, když jí chybí muž, který by si poradil s těžkými taškami nebo opravou kapajícího kohoutku. Nenechá ve štychu matku, nenechá ani tebe, byla jsem si jistá.

Dnes vím, jak jsem byla slepá a neschopná vidět věci v jasnějším světle. Neuvědomila jsem si, že se ve skutečnosti nechce vzdát vlivu na syna a nedovolí mu, aby si založil vlastní rodinu, kde by plnila jen roli babičky. Varovných signálů bylo dost, ale já se na všechno dívala růžovými brýlemi a taky neměla moc zkušeností, které by mi rozsvítily oči.

Moje vlastní rodina byla docela obyčejná. Naši se sice měli stále rádi, ale všichni prarodiče mi zemřeli moc brzy, takže jsem babičku, jako tchyni mé maminky, prostě nezažila. Nic, co jsem znala ze svého okolí, mě nemohlo připravit na neuvěřitelný podraz, který přišel jako blesk z čistého nebe poté, co jsme se s Martinem konečně vzali.

Do tří měsíců po svatbě jsem otěhotněla a byla šťastná, stejně tak Martin. Překvapila mě ale chladná reakce tchyně. Tehdy jsem ještě přešla věc mlčením, jenže podivný pocit zůstal. „Zdeničko, jste si jistá, že je to malé opravdu Martina?“ zeptala se mě jednou na rodinné sešlosti před zraky spousty příbuzných a já byla tak zaskočená, že jsem chvíli ani nemohla odpovědět. „Ano, jsem si jistá. Vy o tom snad pochybujete?“ zeptala jsem se, když se mi vrátila řeč. „No, nebylo by se čemu divit, Martin přece není tvůj první a ty sama možná ani dodnes nevíš, koho vlastně chceš, že?“

Narážela na moji starou studentskou lásku, kluka, kterého jsem poznala ještě před Martinem na koleji. Čtyři roky jsme spolu chodili a chtěli se vzít. Nedlouho před svatbou jsem si ale uvědomila, že se v našem případě jedná spíš o zvyk než o skutečně hluboký vztah, a my se rozešli. Martin byl naším spolužákem z vyššího ročníku a já se později zamilovala do něho.

Ale všechno už bylo dávno pryč. Tchyně příběh znala, nepochopila jsem tedy v prvním okamžiku, proč ho teď vytahuje… Martin koukal do talíře a dělal, že neslyší. „Promiň, matka se chovala trapně,“ řekl až doma, kdy ho nikdo jiný než já neslyšel. Na otázku, proč se mě nezastal, odpověděl, že se přece nebude přede všemi s matkou hádat. To mi jen dodalo. „Bačkoro!“ křičela jsem a jistě by následovala i ostřejší slova, kdybych najednou nepocítila, že mi stéká pramínek krve po nohou. „Martine, já snad potrácím,“ vykřikla jsem a už se víc o problém s tchyní nestarala. Martin se zděsil a hned jsme ujížděli na pohotovost. Verdikt odborníka z porodní kliniky byl jasný – rizikové těhotenství. Konec zaměstnání, kontrolovat se, nerozčilovat a zůstat v klidu doma. O dítě jsem naštěstí nepřišla.

Přestože bych možná stejně skončila na rizikovém těhotenství i bez tchyně, další návštěvy u ní jsem pochopitelně odmítla. Dobré dva měsíce jsme se neviděli. Martin za mámou chodil sám, občas ale přicházel podrážděný a vůbec se mnou nemluvil. Rekonstruovali jsme domek po babičce, vozila se malta, cihly a já jeho nálady připisovala spíš stresům z práce.

„Ty mi vůbec nepomáháš,“ začal mi jednou vyčítat a já se mu marně snažila vysvětlit, že jsem na rizikovém těhotenství a těžko můžu pracovat na stavbě. Pak se tchyně najednou zjevila u našich dveří. Nesla si tašku s tepláky, že se na to nemůže už dívat a jde svému synovi na pomoc.

„Zdeničko, jak v tom můžete toho chudáka nechat samotného,“ kroutila hlavou a chopila se lopaty u míchačky. Oněměla jsem nad její drzostí a Martin zase mlčel. Přece kvůli ní nepřijdu o dítě! Překousla jsem tenkrát vlastní hrdost a ve snaze udělat vstřícný krok jsem nabídla, že aspoň uvařím. Ona ale hned, že ne, že nese synovi i jídlo, protože Martin je čím dál hubenější a potřebuje se pořádně najíst. A takhle že si život svého syna nepředstavovala.

Martin mlčel a ani se na mě nepodíval. Když matka odešla, přišel se zase omluvit. Prý do něj matka stále hučí, on to musí poslouchat a někdy mu to už leze na mozek. Zase jsem mu všechno odpustila a dělala, jako by se vlastně nic nestalo. Nebo jsem spíš neměla sílu k nějakému razantnímu kroku? Nevím. Ovšem byla to chyba.

Když se narodil syn, dali jsme mu jméno Tomáš. Že se nejmenoval po svém otci, jejím synovi, byl pro tchyni poslední důkaz toho, že mám dítě s někým jiným. „Prvorozený kluk se u nás v rodině jmenuje vždycky po tátovi,“ vykřikovala nad jeho kolíbkou, když se poprvé přišla na vnuka podívat. A pak nám oznámila, že žádnou kukačku za vnouče nechce. Jestli máme zájem o babičku, mám jí prý donést testy DNA, že je Martin skutečným otcem.

Tentokrát ji můj muž srovnal, ale ona do něj potají hučela dál. Nyní se i on přiklání k DNA testům a já nevím, co mám dělat. To mám s malým miminkem od manžela odejít? Nebo si to mám nechat líbit a jít na testy? Já jsem přece nic špatného neprovedla!

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Budete si dnes moci dopřát objetí Saturnu a taky Slunce, které je vám nakloněno. Vaše fantazie se rozjede naplno a vy se stanete středem pozornosti v každé společnosti, kterou poctíte…

Nejčtenější články