ZDENA (42): Vánoce chystám každý rok úplně sama, rodina mi vůbec nepomůže

13. 12. 2020
ZDENA (42): Vánoce chystám každý rok úplně sama, rodina mi vůbec nepomůže
Vánoce jsou pro Zdenu každý rok stejné. Když se v obchodech a na ulicích objeví rozsvícené vánoční dekorace a ozdoby, neřekne si, to je krása. Začne ji bolet břicho. Představí si všechnu tu dřinu, vyluxované konto a jak je naštvaná. A modlí se, aby už byl začátek ledna a všechno se vrátilo do normálu.

Nechci říct, že nemám ráda Vánoce. Máme dvě děti, Tomovi je třináct a Klárce jedenáct. Ani jeden už nevěří, že dárky nosí jenom Ježíšek, ale pořád mají strašně rádi všechno to slavnostní, blyštivé, stromeček, cukroví, štědrovečerní večeři s nadílkou a televizní pohádkou.

A myslím, že mají rádi i to, že jsme všichni víc doma a máme na sebe trochu víc času. Já to mám taky ráda, ale… Kdybych na to všechno nebyla tak sama. A když tohle řeknu manželovi, řekne mi, že to moc řeším, ať jsem v pohodě, že to je vždycky hezký. 

Tomáš ale prostě na nic okolo Vánoc nesáhne. Nemluvím o cukroví, to beru, že je prostě věc ženských. Ale i veškerý úklid a nákupy dělám sama. Nakupuju jídlo, stromeček, kapra, dárky pro děti, dárky pro Tomášovy rodiče, jeho sestru a její rodinu.

Tomáš se dokonce někdy na mě naštve, že to všechno prý stojí moc peněz a už před Silvestrem mívá poznámky o prázdném kontě. Mě to vždycky tak zabolí, protože mě opravdu stojí hodně sil udělat doma vánoční pohodu. A pak už ani nemám chuť nic slavit.

S úklidem je to stejné. Děti jsou ve věku, kdy by mohly se spoustou věcí pomoct, ale chci to po nich jenom já. Tomáš je naprosto v klidu a ptá se mě, proč na ty děti tak řvu, že se snad nic neděje. Že by s nimi kus úklidu třeba ve srandě udělal, to ho ani nenapadne. Já pak lítám mezi vařením, uklízením a balením dárků a poslouchám jenom komentáře: „Á, maminka je zase v ráži!“

Klárka mi ještě občas pomůže s pečením, ale taky se jí už moc nechce.  A Tom je klasický puberťák a moje prosby po něm sjedou jak voda. Loni jsem zkoušela zůstat v klidu, ale bylo to ještě horší. Když jsme pak jednadvacátého přebírali u stánku už jen ošklivé stromky a všichni na mě házeli pohledy, že za to můžu já, bylo mi mizerně.

A tak si letos říkám, jak to udělat. Velkou část roku jsme prožili v karanténě a děti viděly, že obědy se samy neuvaří, prádlo samo nevypere. Snažila jsem se je přimět, aby byly samostatnější. Musely i kvůli škole, hlídat si o-line výuku a tak.

Já se nechci vracet k Vánocům, jak byly dřív. Nechci, aby mě z tak krásného období bolelo každý rok břicho. Navíc jsem letos opravdu vděčná, že jsme všichni zdraví, i naši rodiče, kamarádi. Chci hezké Vánoce.

Takže mám plán. Napíšu seznam, co je potřeba připravit, práci si rozdělíme a neudělám nic, co nebude můj úkol. Upeču maximálně tři druhy cukroví. A Tomášovi řeknu, že musí koupit dárky pro svoji část rodiny a polovinu dárků pro děti.

Do kalendáře chci napsat červeně, že šestnáctého ve středu vyrážíme na lov stromečků. Všichni! A i pro kapra budou muset se mnou. Jinak prostě nebude. Jsem zvědavá, jestli to dokážu ustát, ale musím to zkusit. Třetí adventní neděle je tu a já už zase cítím stres v žaludku.

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Harmonickou náladu získáte v domě očistou obydlí, a to vykuřováním z bylin. Vyžene zlé duchy a navíc domácnost krásně provoníte. Nejlepší je bílá šalvěj. Začněte s úklidem, umyjte okna a…