ZDENKA (46): Syn je gay, muž ho vyhodil z domu. Přemýšlím, že odejdu také

ZDENKA (46): Syn je gay, muž ho vyhodil z domu. Přemýšlím, že odejdu také

Zdenka má ráda svého syna i muže. Jenže ten se čerstvě dospělého syna zřekl, protože je gay. Zdena však nechce ztratit ani jednoho a neví si s celou situací rady.

Markovi je devatenáct let. Pouhých devatenáct let a můj muž ho vyhodil z domu! Všechno, co syn udělal, bylo, že se v trochu emotivnější situaci „přiznal“, že je na kluky. Marek nepije, nekouří, nefetuje, sportuje, celé čtyři roky má na vysvědčení vyznamenání a na maturitu se učí jako nikdo. Od svých patnácti let ví, co chce v životě dělat, a jde si vytrvale za svým, jen se prostě narodil s jinou orientací.

Už od Markových zhruba osmi či devíti let jsem začínala tušit, že je v některých ohledech trochu jiný než ostatní kluci. Bohužel si toho všímal i muž a občas na Markovu adresu utrousil docela nevybíravý komentář, kterému v té době mladší syn ještě moc nerozuměl – to se pochopitelně věkem měnilo (a bolelo!). Všechnu bolest, křivdu, nepochopení a soustavné odmítání navíc umocňoval fakt, že syny máme dva.

Proč jsme zlí na ty, které máme nejraději? Podívejte se na video:

Abych to vysvětlila; starší syn je po tátovi, mají stejné zájmy a vlastně i podobný pohled na svět. Oba jsou nadšení myslivci, oba hrají fotbal, manžel trénuje starší žáky. Oba milují motorky a čtyřkolky. Se starším synem si muž rozumí a podporuje ho, mladší je pro něj zkrátka „holčička“ – což muž skutečně několikrát řekl!

Oba synové se nám povedli, oba jsou pohlední a šikovní kluci a na oba vždy letěly holky. Jenže zatímco starší syn měl řadu známostí, mladší měl a má „jen“ spoustu kamarádek. U jedné z nich teď dokonce bydlí.

Vím to, protože jsme spolu v kontaktu, za synem chodím, posílám mu peníze, nosím mu jídlo. Kdyby to věděl muž, řádil by jako černá ruka. Je to horká hlava, typický macho, ale i tak se rozvádět nechci.

Vím, že mě má manžel moc rád (i já jeho), a i po dvaceti letech to umí dát najevo, jen prostě ještě nezvládnul překročit svůj stín, svou výchovu a hlavně zásady, hodnoty a víru svých rodičů. Je to takový ten tradiční či „starý“ typ muže, nebo jak to říct. Vůbec netuším, co se v naší rodině bude dít dál. Ale takhle to přeci zůstat nemůže!

Muž syna vyhodil po Vánocích, je to tedy už pěkných pár měsíců. Marek má tátu rád a stojí o něj. Touží po tom, aby jeho táta pochopil, že za to, co si přinesl na svět, nemůže a nelze to změnit. Dokonce mi pověděl, že tátu určitým způsobem chápe, protože rozumí tomu, v jaké rodině vyrostl, jaký pohled má na homosexualitu jeho širší rodina, jeho kamarádi, jeho kolegové.

Doslova mi řekl: „Pro tátu by bylo veřejné přijetí mé orientace těžší, než bylo pro mě.“ Skláním se před neuvěřitelnou vnitřní sílou, moudrostí, nadhledem a empatií svého syna a hrozně se za něj trápím.

Jeho starší bratr byl pár dní po oné nešťastné události na tátově straně, ale hodně jsme si o všem povídali, toho je starší syn na rozdíl od manžela schopný. Docela nás to sblížilo. A tak za Markem „na tajňačku“ nechodím jen já, ale i jeho bratr, kterého ta zkušenost hodně změnila, jako by změkčila, za což jsem moc ráda.

Jenže co dál? Je nějaká šance, aby manžel změnil názor? Mluvit s ním o všem zatím nejde, stále nevychladl! A kdo ví, zda někdy vychladne a bude k rozhovoru přístupný.

Ale napadlo mě, že bych vše mohla řešit také trochu silou, tomu by možná muž mohl porozumět. Prostě bych se sbalila a oznámila, že když doma nemůže žít náš hodný a naprosto bezproblémový vlastní syn, když muž syna zavrhl, tak já doma také nebudu.

Dvakrát jsem v lásce počala nový život, dvakrát v bolestech rodila a jestli si muž myslí, že na jedno početí a jeden porod zapomenu spolu s ním, tak se mílí! Manžel by si sám neuměl uvařit, uklidit, vyžehlit, vyprat – máme vše doma rozdělené hodně tradičně, což mně ale nevadí, muž se o „své“ věci stará skvěle. Zahradu i dům máme díky němu jako klícku.

Co jsem si v domě vymyslela – zimní zahradu, skleník, bazén, mobilní kurník, šicí dílnu v podkroví, okno v koupelně – vše mi manžel udělal. Nyní bych ty zlaté české ručičky vyměnila za trochu měkčí srdce.

Doporučujeme

Články odjinud