Dominikánský klášter v Jablonném v Podještědí. Foto: iStock

Dominikánský klášter v Jablonném v Podještědí. Foto: iStock

Středovéké kláštery a špitály byly mohutné kamenné stavby. Foto: iStock
Dnešní podoba Lemberka. Foto: iStock
Každý klášter měl svou bylinkovou zahradu a jeptišky nebo mniši vyráběli masti a léky přímo v klášeře. Foto: iStock
Zřícenina Zvířetic, hradu Zdislavina syna Foto: iStock
6
Fotogalerie

Významné ženy našich dějin: Zdislava z Lemberka, malá žena s velkým srdcem, jež se vzepřela době

Naše dějiny si převážně všímají udatných rytířů, statečných bojovníků a moudrých panovníků. Trochu v pozadí se tak octly ženy, které dokázaly ve své době posunout zvyklosti a vnímání ženského údělu natolik, že vstoupily do dějin.

Středověký svět nebyl k ženám přívětivý

V těch dávných dobách nebylo ženám dopřáno příliš prostoru pro nějaké sebevyjádření, jak je známe dnes. Pokud se žena narodila do chudých poměrů, její život byl plný práce a starostí – většinou se musela postarat o malé hospodářství s několika kusy domácích zvířat. V každé chalupě bylo také plno dětí, a tak se měly ženy co otáčet. O poznání lépe na tom byly ženy z bohatších rodin: nemusely pracovat, v rodinách bývaly hospodyně a v šlechtických rodech bylo k dispozici panstvu i služebnictvo.

Poznejte významné ženy českých dějin

V našem seriálu vás zveme k seznámení s významnými ženami našich dějin. Některé se zasloužily o pokrok už ve středověku, třebaže v době kdy žily, neměly moc možností se prosadit. Několik století nemohly ženy ukázat svoje schopnosti a nadání, a přesto některé vystoupily z řady i v té době a posunuly běh světa kupředu. Každá z těchto žen má zásluhy na tom, že dnešní svět je ženám otevřený a respektuje jejich cit i rozum.

Životopis Zdislavy dle kronikářů

Do takového světa se někdy po roce 1220 (přesný letopočet neznáme) narodila Zdislava, dcera Přibyslava z Křižanova na Moravě. Matkou jí byla Sibyla ze Sicilského království, která přišla do Čech jako dvorní dáma nevěsty krále Václava I. Měli několik dětí, z nichž se dožily dospělosti pouze tři dcery, mezi nimi i Zdislava Berka, jak znělo její původní rodné jméno. Dětství měla údajně prožít v Brně, neboť její otec Přibyslav byl purkrabím na hradě Veveří. Zda měla Zdislava klášterní výchovu, se kronikáři nezmiňují, ale dá se předpokládat, že tak vysoce postavená rodina dbala na náboženskou výchovu.

Purkrabí byl od 13. století vysoký zemský úředník s daňovou, soudní a výkonnou pravomocí. Podřízen byl přímo panovníkovi.

Vdávala se mladičká

Zdislava se, ostatně jako dívky v té době, vdávala ve věku necelých šestnácti let v roce 1238. Za manžela měla bohatého Havla z Lemberka, důvěrníka krále Václava I. Traduje se, že manželství bylo vydařené a Havel svou manželku hluboce miloval. Zdislava byla pohledná dívka drobné postavy s výškou sto šedesát centimetrů, ale velmi činorodá a energická, jak uvádějí historické prameny. Byla vzdělaná, původně se chtěla stát jeptiškou, ale osud jí určil jiné poslání. Od své matky získala vědomosti a znalosti v oboru bylinářství a léčení, to bylo tehdy na Sicilii na vysoké úrovni díky přítomnému vlivu arabské kultury.

Kláštery a špitály

Manžel Zdislavy byl rytířem v diplomatických službách krále, byl také zbožným člověkem a galantním partnerem své ženy. Manželé se usídlili v Jablonném v Podještědí, kam pozvali řád dominikánů. Zde postupně založili v roce 1250 kostel, po čase i dominikánský klášter v Jablonném a Turnově a špitály pro nemocné.

Jméno Zdislavy nese u nás osmnáct kostelů a kaplí.

Zdislava sama byla výborná léčitelka, legendy jí připisují zázraky v podobě vrácení zraku slepým, uzdravení malomocných a chromých. Skutečnost bude zřejmě taková, že Zdislava využívala svých znalostí a léčila bylinami i mastmi, které sama připravovala. Uměla ulevit od očních zánětů, poradila si i s vnitřními chorobami a zlomeninami. Byla zároveň obětavou ošetřovatelkou, učila i sestry v klášterech, jak se o nemocné starat. Charita byla její doménou, sama žila skromně a neokázale. Bohužel se nedožila vysokého věku, zemřela někdy mezi 27. a 30. rokem. 

Purkrabství byl správní celek v čele s purkrabím, vždy v oblasti strategických míst s vojenskou posádkou.

Zdislava a její synové

Patronka dominikánů, jíž se po smrti Zdislava stala, měla tři syny a jedinou dceru (Jaroslava, Havla, Zdislava a Markétu). Kroniky se zmiňují hlavně o synu Zdislavovi, který založil nad řekou Jizerou před rokem 1287 gotickou pevnost s dvěma věžemi. Byla strategicky umístěna na zemské stezce z Prahy do severních Čech. Pevnost s padacím mostem a klenutou bránou nazval majitel Zvířetice podle nedaleké obce založené mužem jménem Zvěrata.

Pevnost měla studnu o průměru tři metry a hloubce přes čtyřicet metrů až na dno Jizery.

Svatá Zdislava

Zdislava byla nejprve prohlášená za blahoslavenou v Římě roku 1907, proces blahořečení trval dvanáct let. Teprve v roce 1995 byla Zdislava prohlášena za svatou papežem Janem Pavlem II. na základě uznaných zázraků s uzdravováním. Od roku 2000 je svatá Zdislava hlavní patronkou Litoměřické diecéze, o dva roky později byla prohlášena patronkou Libereckého kraje.

K 750. výročí úmrtí sv. Zdislavy vydala Česká národní banka stříbrnou pamětní minci v hodnotě dvou set korun.

Při posuzování reálií ze života Zdislavy musíme vzít na vědomí, že nejde o ověřená konkrétní data. Jejím životopisem se zabýval například kronikář Dalimil, ovšem kroniku začal psát až padesát let po smrti Zdislavy. Přesto může být život této pozoruhodné ženy vzorem i nám.

Doporučujeme

Články odjinud