Katolička Madlenka
Madeleine Albright se narodila 15. května 1937 v Praze se jménem Marie Jana Körbelová do české židovské rodiny. Její otec Josef Korbel byl diplomat, který se svými blízkými po vyhlášení protektorátu emigroval do Velké Británie. O svém židovském původu neměla Madeleine nazývaná Madlenka tušení až do roku 1996, vychovávána byla jako katolička, její rodiče totiž konvertovali na katolickou víru. Až novináři jí prozradili, že se řada jejích příbuzných stala oběťmi holokaustu.
Po válce Madeleine krátce okusila pražský život, než byl její otec převelen na velvyslanectví v Bělehradě. Ani tam se ale rodina příliš neohřála, protože po komunistickém převratu v roce 1948 byl Josef Korbel jako nepřítel státu odsouzen k smrti a rodina požádala o politický azyl v USA. Tehdy si Madlenka, která si ve švýcarské škole změnila jméno na Madeleine, začala vykračovat v otcových stopách. V USA vystudovala politologii, veřejné právo a státovědu (magisterský titul v roce 1968, doktorát v roce 1976) a specializovala se na východní Evropu a vztahy Východ-Západ.
Vivienne S.
23. března 2022
Pokračování 2 / 6
Pauza ve studiu
Dlouhé roky, které jí studium zabralo, se dají snadno vysvětlit. Madeleine se totiž zamilovala a rozhodla se založit rodinu. Jejím vyvoleným se stal novinář ze zámožné rodiny Joseph Albright, kterého si v roce 1959 vzala za manžela. Později se jim narodily hned tři dcery - Katherine a dvojčata Anne a Alice. Poté se však Madeleine zaměřila na svoji kariéru, která začala strmě stoupat, což se negativně odrazilo na jejím manželství. I když vydrželo dlouhých třiadvacet let, nakonec přece jen dospělo k rozvodu, kterého Madeleine dlouho litovala. „Velmi mě to tehdy mrzelo,“ uvedla.
Marta Pušová
3. března 2022
Pokračování 3 / 6
První žena v roli šéfky diplomacie
Americký prezident Bill Clinton si Madeleine vybral jako šéfku diplomacie v roce 1996 a tento post zastávala poslední čtyři roky jeho administrativy. Byla historicky první ženou v tomto úřadu a do té doby také nejvýše postavenou političkou v amerických dějinách.
Albrightová podporovala rozšíření NATO na východ a uvolnění amerických vztahů s Vietnamem a Severní Koreou. Jako svoji prohru pociťovala fakt, že se jí nepodařilo dokončit řešení izraelsko-palestinského problému. Clintonova vláda byla podle ní již blízko, ale administrativa jeho nástupce George Bushe začala poté razit strategii ABC (All But Clinton - Vše jen ne Clinton). Madeleine Albright byla tvrdou kritičkou války v Iráku, která podle ní byla „horší než Vietnam“.
Od bývalého prezidenta Baracka Obamy obdržela v roce 2012 nejvyšší civilní vyznamenání USA - Medaili svobody. Získala rovněž Thayerovu cenu (2013), kterou uděluje vojenská akademie West Point.
Marta Pušová
7. února 2019
Pokračování 4 / 6
Kladné vztahy s Českou republikou
Cestu do své rodné země Madeleine neztratila, naopak se do České republiky často a ráda vracela. Krátce po revoluci se stala poradkyní tehdejšího prezidenta Václava Havla, s nímž se velmi blízce přátelila. V roce 1997 převzala z jeho rukou nejvyšší české státní vyznamenání - Řád bílého lva. Spolu s manželi Clintonovými také osobně uctila jeho památku svojí přítomností na Havlově pohřbu v roce 2011. Nezapomínala ani na svoje předky a hned několikrát navštívila památník obětem holokaustu v Terezíně, v roce 2015 zde odhalila pamětní desku své rodině.
Velmi si vážila také prvního českého prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka. „Ačkoliv T. G. Masaryk zemřel, když mi byly čtyři měsíce, ve všech ohledech jsem vyrůstala s ním. V rodině se o něm často mluvilo,“ uvedla ve svých pamětech.
Pokračování 5 / 6
Boj s rakovinou
Madeline Albright se dožila krásného věku čtyřiaosmdesáti let. Příčinou její smrti byla rakovina, s kterou bývalá první dáma americké diplomacie bojovala. „Se zlomeným srdcem oznamujeme, že Dr. Madeleine K. Albright, 64. ministryně zahraničí Spojených států a první žena v tomto úřadě, dnes zemřela. Příčinou byla rakovina. Byla obklopena rodinou a přáteli. Ztratili jsme milující matku, babičku, sestru, tetu a přítelkyni,“ uvedla rodina v prohlášení. Bývalou ministryni zahraničí rodina popsala jako „neúnavnou zastánkyni demokracie a lidských práv“.
Pokračování 6 / 6
Truchlí naši i zahraniční politici
„Málokdo ze světových státníků vykonal pro naši zemi tolik jako Madeleine Albright. Narozená v naší republice, dvakrát odešla jako uprchlík před diktaturou. Dostala šanci ve svobodném světě a tu plně využila. Děkujeme a nikdy na Vás nezapomeneme!" řekl premiér Petr Fiala.
„Truchlíme nad odchodem Madeleine Albrightové, první ženy na postu ministryně zahraničí USA. Byla to československá vůdčí osobnost, silná zastánkyně demokracie a lidských práv. Dnes si střední Evropa více než kdy jindy připomíná její angažovanost ve prospěch rozšíření NATO. Upřímnou soustrast její rodině,“ napsal ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Byla silou pro svobodu, otevřenou zastánkyní NATO, inspirativní kolegyní a přítelkyní. Upřímnou soustrast její rodině a americkému lidu,“ napsal na twitter generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
„Ministryně zahraničí USA, která mluvila plynně česky a nikdy svoji rodnou zemi nepřestala milovat. Měla zcela zásadní vliv na přijetí CR do NATO a pomohla nám tak zajistit naši bezpečnost. Ať odpočívá v pokoji a ať na ni Češi nikdy nezapomenou,“ napsal Miroslav Kalousek.
„Madeleine Albright byla pro mě díky své odvaze a vizi nejen zásadním zdrojem rad (a přátelství), ale také nenahraditelným hlasem rozumu a varování pro celý svět. A stále v tom pokračovala. Její odchod je obrovskou ztrátou,“ řekl bývalý velvyslanec Spojených států v České republice Andrew Shapiro.
„Vždycky si budu vážit zářivé energie, síly a vtipu Madeleine Albright, o které se se mnou tak ráda dělila - když jsem to nejvíc potřebovala. Svět přišel nejen o historickou ministryni zahraničí, průkopnickou političku, ale i o vůdčí světlo pro mnohé z nás. Odpočívejte v pokoji,“ napsala běloruská politička Světlana Cichanouská.
Marta Pušová
1. listopadu 2022