Davida Ratha jako politika moc nemusím, ale v jednom s ním souhlasím. Manželka a milenka se navzájem nevylučují, není nutné se vzdát ani jedné, pokud si to člověk umí zařídit. U nás si to ale zařídila spíše moje žena. A tak žiju s manželkou i milenkou pod jednou střechou – a všichni jsme spokojení.
Nikdy jsem nežil nijak promiskuitně, jsem v tomto směru úplně obyčejný průměrný chlap. Několik vážnějších vztahů, o něco více chvilkových záležitostí. Svou manželku jsem poznal těsně po třicítce – v autoservisu. Já přijel kvůli poruše, ona chtěla přezout kola. Během čekání jsme se dali do řeči a zjistili, že si překvapivě rozumíme. Moje auto si v servisu nechali a ona mě odvezla domů. Na oplátku jsem ji pozval na kafe, ale odmítla. Vyžebral jsem tedy aspoň telefonní číslo a za týden ji pozval na večeři.
Vzali jsme se po třech letech a čekal jsem, že hned začne mluvit o dětech. Klára ale na tohle téma nikdy nezabrousila, až jsem s tím nakonec začal sám. „Já vlastně ani děti nechci,“ šokovala mě. „Nebo možná jednou ano, ale v tuhle chvíli si to neumím představit. Neměla jsem moc pěkné dětství, a dokud si nebudu jistá, že svým dětem dokážu zařídit lepší, raději nechci mít žádné.“
Nějakou chvíli mi trvalo, než jsem tuhle informaci strávil. Ne že bych se sám do dětí nějak hnal, ale přece jen bych rodinu jednou chtěl a na Kláru jsem se automaticky díval jako na její součást. Ale protože máme ještě několik let času dost, pustil jsem to nakonec z hlavy.
Žili jsme si tedy spokojeně ve dvou a užívali si života. Oba dva slušně vyděláváme, investujeme jen do sebe, cestujeme. Po nějaké době jsme ale měli pocit, že se paradoxně trochu nudíme – a to se přeneslo i do sexu. Klára je v posteli docela náruživá a rozhodně se nestydí, a tak se jednoho dne zeptala: „Co kdybychom si zašli na swingers party?“ Byl jsem okamžitě pro, vždycky jsem byl na tohle zvědavý.
Jenže místo zajímavých zážitků přišlo zklamání. Celá atmosféra na nás zapůsobila divně, nějak lacině, nikdo z přítomných nás nepřitahoval. Možná jsme jen měli smůlu, ale už jsme to nikdy nezkoušeli. Asi za půl roku Klára přišla s jiným návrhem: Pozvat si do postele ještě jednu ženu! Připadal jsem si jako v ráji – který chlap má takovou iniciativní manželku? „A kde ji seženeme?“ zeptal jsem se jen. „To nech na mně,“ usmála se Klára a pak se asi měsíc nic nedělo.
Jednou mi zavolala do práce: „Na dnešní večer si nic neplánuj a přijď brzy domů, budeme mít návštěvu.“ Já už mezitím na všechno zapomněl, takže jsem večer bezstarostně nakráčel do obýváku – a tam seděla Klára a nějaká cizí žena zhruba v jejím věku. Obě ve spodním prádle. „To je Alice,“ představila mi prostě manželka krásku vedle sebe. Nevěřil jsem svým očím – dvě nádherné ženské a obě jen pro mě?
Ten večer padlo několik lahví vína a následoval sex ve třech na pohovce v obýváku. Bylo to úžasné! Holky se věnovaly mně i sobě navzájem, nevěděl jsem, co sledovat dřív. Když bylo po všem, bál jsem se, co bude následovat, jestli mám tahat peněženku nebo slečnu kamarádsky vyprovodit, ale Klára na mě jen mrkla s tím, že se s Alicí už znají delší dobu a nemám si s ničím lámat hlavu.
Alice k nám začala chodit častěji. Následující půlrok u nás byla minimálně jednu noc v týdnu a později i třeba celý víkend. Postupně jsem zjistil, že je to Klářina kolegyně z práce, se kterou se před nějakým časem opila na firemním večírku a prozradily si navzájem věci, které vedly až k současné situaci. Časem u nás Alice zůstavala celý víkend a v létě jsme se dokonce vydali na společnou dovolenou. A tam přišla Klára s nápadem – co kdyby se k nám nastěhovala natrvalo? Máme přece místa dost a koneckonců už teď žijeme skoro jako rodina, smála se.
Byl jsem z toho dost nesvůj, tohle jsem od své ženy nečekal, ale nakonec jsem souhlasil. A dodnes toho nelituji. S Klárou máme nadále své soukromí v jednom patře našeho domu, Alice bydlí v podkroví a vídáme se, jen když chceme. Což je ale velmi často – v podstatě jsme spolu stejně pořád, od společného stolování přes večerní sledování televize až po noční radovánky. Nejsem ten, kdo tuhle situaci vymyslel a kdo po ní toužil, ale když nastala, zalíbila se mi a jsem naprosto spokojený. Klára s Alicí jsou nejlepší kamarádky a já mám dvě nádherné ženské, které na sebe nežárlí. Když se chci milovat jen s Klárou, Alice nám dopřeje soukromí a nežárlí. S ní jsem se několikrát také miloval jen ve dvou, ale to nebylo ono – manželka je mi stále bližší a nedokážu se k oběma chovat úplně stejně.
Téma děti z našeho života úplně zmizelo a přiznám se, že ani já na to teď nemyslím. Bojím se jen, až jednou třeba na Kláru nebo i na Alici mateřské pudy přijdou, jak to budeme řešit. A popravdě ani nevěřím, že bychom takto mohli žít celý život. O našem trojúhelníku nikdo neví – navenek se tváříme, že Alice je naše podnájemnice, které jsme pronajali podkrovní garsonku, a že se s Klárou kamarádí. Žijeme takhle už dva roky a zatím nám to všichni baští, včetně našich rodičů. Bude to tak ale věčně?
Robert, 37 let, Praha
ČTĚTE TAKÉ:
V sexu mám velké nároky. A to se chlapům nelíbí.
ČTĚTE TAKÉ:
Horoskop na listopad