Ještě chci dodat, všechny co to tady schvalujete jste kurvy.
Šarin: To už mám za sebou, vyprdni se na ni. Je to kurva ať jsi jde, z vlastní zkušenosti můžu říct že se to bude opakovat. Tím že jí odpustíš a zůstaneš s ní, tak jí akorát dodáš pocit že jseš trouba a ona že ti může srát na hlavu. Bude tě podvádět dál.
PETRTEN gigolo Praha, společnost a doprovod pro ženy na společenské, soukromé, kulturní, sportovní a podobné akce, nebo jen společné sdílení životních událostí.
frakira: No já nevím, nějak se přikláním k mata, nedovedu si představit, že by mě partner "podváděl", podle mě je to známka, že vztah nefunguje, jak má. Já to neustála a rozvedla se, protože jsem to prostě manželovi nehodlala tolerovat. Teď už přes tři roky žiju s novým partnerem, kdybych věděla, že jsou i chlapi, kteří nemají potřebu ženskou urážet, rozvedla bych se hned při první mužově nevěře..
Mata: musím přiznat, že lidem nerozumím, já to tak prostě cítím. Pokud bychom dospěli k tomu, že má krásný vztah pouze s jinou ženou, ale se mnou už ne, tak by mě to sice mrzelo kvůli mně samotné, ale na tom, že jsem ráda, když je manželovi dobře, s kýmkoliv, by to nic nezměnilo. Občas si říkám, jestli to "lpění na věrnosti" prostě není strach lidí, že toho druhého ztratí. Já se toho, že by ho třeba srazilo auto, bojím výrazně víc, než toho, že by mi ho odloudila jiná. Toho, že bych něco chytila, se také nebojím - manžel je rozumný chlap a umí si na sebe dávat pozor. Možná jsem se měla narodit do jiné společnosti. Nebo by se mohla změnit společnost, pokud by se všichni, co se s tím nestotožňují, přestali tvářit, že přirozeností lidí je milovat a zachovávat věrnost celý život jen jednomu člověku.
@frakira: Ano špatně jste se narodila
frakira: cituji tě: "Manželovi bych takový vztah také klidně dopřála - vždyť je to hezké, když se mají lidi rádi."Mám tomu rozumět tak, že ty jako manželka, dopřeješ manželovi paralelní vztah, protože je hezké, když se dva lidi mají rádi. Jakože je hezké, že tvůj muž má rád jinou ženu?Pak tedy smekám před dávkou tvé tolerance. Radovat se z hezkého vztahu svého muže s jinou ženou....Fakt klobouk dolů.
Mata> svým způsobem Ti možná můžeme závidět, že to nejsi schopná pochopit :-)Každopádně já to v takových případech také považuji za optimální řešení "života" a myslím, že manžel by měl být jen rád. Je snad pro chlapa něco lepšího než spokojená a šťastná žena? V takovém vztahu je mnohem více harmonie, než kdyby se žena trápila kvůli něčemu, co nemá, kdyby se snažila manžela měnit, nutit ho ke kompromisům, nebo prostě ačkoliv do té doby spokojená, nakonec se začala užírat tím, že chce být i s druhým a nesmí.Myslím, že rozumní lidé by takové věci měli být schopni pochopit.Úplně náhodou zrovna teď čtu "Manželské judo" a pan Plzák tam píše, že si toho druhého máme brát pouze v případě, že dokážeme snést jeho nevěru. Ano, nepochybně je smutná nutnost občas "lhát", ale hodněkrát jsem se setkala (od mužů) s názorem "nevadí mi myšlenka, že někoho má, ale nechci o tom vědět".A že takový nevěrník riskuje ztrátu vztahu? Vztah není a nikdy nebude jistota. Pokud bych měla milence, manžel by se to dozvěděl a pak nevěděl, co dělat s tím, že má doma kurvu, byla bych z něj opravdu moc zklamaná. Paní, která má manžela a k tomu deset let milence, má do kurvy sakra daleko.Manželovi bych takový vztah také klidně dopřála - vždyť je to hezké, když se mají lidi rádi.
Nic na světě se nedělá bez nějaké příčiny,podnětu! Vše má svůj důvod. Příroda vymyslela sex pro lidstvo a pokud ho u manžela nemám, tak mi přeci nic jiného nezbývá než si ho najít jinde.To ovšem neznamená že bych ho přestala mít ráda nebo se honem rozváděla. Samozřejmě udělat to tak, abych mu neublížila a věděla bych o tom jenom já,to je důležité! Je nás 7 miliard-každý originál, takže každý je jiný a každý má jiné potřeby k životu. Když se mi něčeho nedostává ani po domluvě aby to řešil, tak holt si to najdu jinde.A oba jsme spokojený.
@šiška: Omyl šiško spokojená jsi jenom ty
Mata69: příklad - paní, která je vdaná mnoho let, měli s manželem děti, ona ho miluje a ani minutu nepřemýšlela o tom, že by se někdy chtěla rozvést. Ale - má řadu let ženatého přítele, který je absolutně jiný, než její manžel. Dovede jí dát zážitky (a nejde jen o sex, ba dokonce ani nikdy primárně o sex nešlo), které její život obohacují, a jaké by jinak nikdy nepoznala. I kdyby se její manžel rozkrájel ve snaze jí vyhovět, prostě proto, že je jiný, tak by to nedokázal. On za to nemůže, každý máme nějakou povahu, nějaké možnosti, něco je nám dáno a na něco ani nepomyslíme, neboť to jde mimo nás. Takže paní si jednou za čas užije jiný pohled na svět s jiným mužem, a zase se vrací do svého světa ke svému manželovi, kterého přesto oddaně miluje a nechce ho vyměnit, protože on má spoustu úžasných vlastností jiných a je skvělý manžel i otec. Kdyby paní chtěla toho druhého muže, zas by jí u něj chyběly ty vlastnosti a přednosti, které má její manžel, nikdy by nenašla dokonalost obsahující vše. Což ona dobře ví a umí si vážit toho, co má, nechce jiného muže, je spokojená, a dává to manželovi najevo, on není nijak odstrkovaný nebo šizený, naopak, je pořád ten nejlepší, ten druhý je ... druhý. Je to právě to málo, co chybělo ke spokojenosti. Možná, nemít tohoto přítele, dávno by byla ta paní rozvedená, a žila by sama a zahořklá. Tohle je podle mého lepší varianta, a obě ta manželství jsou spokojená - důležitá je ta vzájemná shoda - já jsem vdaná, ty ženatý, naši partneři jsou jedničky, a ve všem mají přednost, jenom jsou věci, které my dva děláme spolu, a protože je to krásné a něco nám to oběma dává, doplňuje to naše životy a přináší nám radost a právě tu spokojenost, která by jinak nebyla, nebo v menší míře. Pokud se takhle lidi dohodnou a dodržují to, funguje to. Jak už jsem psala, vůbec nemusí jít v první řadě o sex, a skutečně je možné mít ráda oba - manžela i přítele, každého jinak, a jaksi za něco jiného.
Mata69: Jenže to co Vy považujete za "drobný nedostatek" může tomu druhému taky pěkně vadit, hlavně po čase. Tak si to vyřeší jinde, když to partnera nebaví, neumí to, nechce to nijak řešit.
Mata69: V manželství jsou podle mě podstatnější věci než sex. A rozvádět se kvůli tomu, že manžel není ochotný nebo schopný přivést ženu k orgasmu je hloupost. Jenže orgasmus pak prostě chybí, žít prakticky v celibátu je totiž dost náročné na psychiku. Když jste to nezažila, tak to těžko pochopíte co je to x-let bez sexu, když je vám 30-40 let. A naopak, spousta žen po porodu milování odmítá a pak se diví, že si manžel najde milenku. Především si má každý zamést před vlastním prahem . A popřemýšlet proč se to stalo a nakolik moc to vadí. Vadí i to jen kvůli chlapům v hospodě, resp. kamarádkám u vína ? Otázka důvěry mi příjde naprosto irelevantní , v čem spočívá taková ztráta důvěry při sexu s jiným člověkem? Chápu , že je to pěkná rána pro sebevědomí, ale jinak myslím , že tyhle reakce na nevěru (k*rva, k*revník) jsou naprosto přehnané.
Já jsem asi i ve svých letech naivní blázen když to tu tak čtu. Prostě si myslím, že když je manželství spokojené - tak nikdo z toho vztahu nemá ani potřebu, ani chuť a ani potěšení z toho, hledat si náhradu "za drobné nedostatky" jinde. Pak to není "spokojené manželství", jeden je evidentně nespokojený a něco ho baví jinde. Nemá to doma.
j66: no a co kdyby si takovou "bokovku" pěstoval manžel? To je pak odpornej podrazák, že ano?
Šarin: Proboha to si myslíte , že sex s Vámi ja takový zážitek? Já myslím, že byste se měl především zamyslet co děláte špatně Vy !!!
Hrůza - myslím, že si to manžel nezaslouží
Asi před půlrokem jsem na něco takového přišel manželce. Teď řeším situaci, že vlastně žiju s kurvou. Již delší dobu jsem jí říkal, že mi v posteli připadá jako kdybych spal s cizí ženskou, ona na to vždy stejně, že má jen mně. Opak byl pravdou. Teď už řeším jen to, zda to má dále smysl, nebo jestli odejdu. Odpustit nedokážu a věřit jí už nikdy nemůžu. Pak nemá asi smysl pokračovat.
elynor: přesně tak, vůbec toho nelituji, bylo to super(už jsem to ukončila)nemám na to už věk. Být znovu mladá tak to udělám opět.Jasně že jsem si to nedovedla ve 20 když jsem se vdávala něco takového představit, k tomu musí člověk dojít.Mám čisté svědomí i vůči dětem, jelikož jsem nechtěla dříve dokud děti nedospějí a nevylétnou z hnízda.Pak už mi nic nebránilo, spojila jsem příjemné s užitečným a nikdy bych se nerozvedla,to není vždy dobré řešení. Chápu, co člověk to názor.
druidka: proč by to neustála, po deseti letech, to už mají zavedený režim, a jsou to vztahy na solidních základech, žádné poblouznění.
Mata69: tak ale ono je to nenutí, jim se to líbí :-) právě proto je to spokojené manželství, že se hnedka nerozejdou kvůli hlouposti, ale prostě si drobné nedostatky vykompenzují jinak, a tudíž vše funguje a zavládne ta spokojenost.
Já bych nenazvala SPOKOJENÉ MANŽELSTVÍ takové manželství, které jednoho či druhého nutí do paralelního vztahu. Přeci když je manželství spokojené - značí to, že tam vše funguje. Takže "vedlejšák" bokem tu spokojenost popírá.
No, jak vidno (s vědomím paušalizace), emancipace pokročila i do oblasti dřívější "výsadní domény" mužů. Každý strůjcem svého štěstí, ale i možných následků. I když je otázkou, co je vlastně horší - zda trvalá frustrace s případným následným rozkolem a rozbitím rodiny či mimomanželský vztah s "životem ve spokojeném manželství".
Moc bych vám přála, abyste to ustála. Myslím si však, že opak bude pravdou .
Naprosto souhlasím s níže uvedenýma recenzema!!! Také jsem měla skoro 15 let s jedním mužem mimomanželský vztah a moc ráda na to vzpomínám. Nikdy bych nevěřila že lze mít ráda 2 muže současně. Manžel na sex nikdy nebyl,tak jsem to vyřešila po svém. Nikdy se to nedozvěděl jelikož dotyčný pán byl 70km od našeho města a já se s ním vždy setkala mimo mého bydliště, když byl můj muž na služebce v cizině. Bylo to pro dobro věci, proč se hned rozvádět,že.
Taky to tak mám. S manželem jsem přes třicet let. Já jsem stále plná energie. On tráví čas po práci u počítače. Neláká jej sport ani kultura. A tak se stalo, že mám přítele. Je taky zadaný a navíc mladší. Posíláme si SMS, občas se sejdeme. Je to moc fajn. Nikdy jsem si to nedovedla představit, být nevěrná. Ale přiznávám, nemám vůbec výčitky. Kdo nezkusil, nemůže odsuzovat. Držím všem palce!
Začínám prožívat něco podobného-manžel tráví hodně času v práci, navíc si občas pořádně "vypije", i když ví, že mi i dětem to hodně vadí.. Začala jsem se vídat se spolužákem, je rovněž ženatý. I když je mezi námi silné jiskření, nemáme zatím milenecký vztah, i když on by hodně rád...Odolávám, ale nevím, jak dlouho to ještě půjde. Jsem ráda, že si vždy hezky povyprávíme, držíme se za ruce-na chvíli zapomenu na starosti.
I tohle je život . Pokud tím doplňujete co vám schází a jste pak vyrovnaná, tolerantní a vstřícná ,je to ku prospěchu všech. Přátelství je pro život hodně důležitá oblast a s přibývajícími roky budou ubývat. Hýčkejte si ho .
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.