I když nás celý život žene kupředu touha vypadat skvěle, hubnout a žít zdravě, prakticky během celého roku neděláme nic jiného, než hledáme příležitosti pro to, abychom zejména v jídle a pohybu hřešili. Stačí sebemenší oslava, událost nebo splín a saháme automaticky po jídle a kazíme sami sobě předchozí snahy o lepší tělo i život. Hodně za to může i aktuální roční období, protože nejnáchylnější jsme ke zbytečnému přejídání se v zimě (což zní pochopitelně) a bohužel také v létě. Že vás to překvapuje? Čtěte dál a uvidíte, že to dává docela dobře smysl. A které z těchto dvou období je vůbec nejrizikovější a proč? To všechno jsme pro vás spolu s Mgr. Adelou Marečkovou, výživovou poradkyní z týmu Petra Havlíčka, zjišťovali…
SLADKÉ LÉTO
Léto co do přejídání nevypadá na první pohled tak tragicky. Chceme být přece krásní v plavkách, slunko svítí, deprese nehrozí, špatná nálada taky ne, serotoninu máme dostatek… Jenže při druhém pohledu to může být jinak. Tak v čem je problém?
Kalorické dovolené
Jakkoli právě kvůli ní často během jara hubneme, přesto je dovolená pro většinu lidí přejídacím peklem. Volíme si all inclusive programy, týden či dva se válíme bez jakékoli činnosti na pláži, toužíme totálně a maximálně vypnout ani se nehnout, jen se nechat obsluhovat… A toužíme po tom naprosto pochopitelně. Jsme ztrhaní z celoročního pracovního nasazení, z toho, jak se pořád o něco nebo někoho staráme, a dovolená je pro nás obrovským splněným přáním spojeným s pohodou. A s pohodou máme prostě zase spojené jídlo! Zvlášť se na něj těší ti, kteří v běžném denním provozu nestíhají jíst vůbec nic. Nebo ti, kteří nejsou schopní jíst ve stresu. A víte co? Všichni ti si to zaslouží a v ničem by nebyl problém. Ovšem… „Pokud by si všichni ti, kteří se na dovolené přejídají, zachovali alespoň nějakou míru pohybu a totálně neodpadli. Což se bohužel většinou děje i přesto, že all inclusive nabídky zahrnují pravidelně i nabídku základního fitness nebo nabídku animačních programů spojených s pohybem v přírodě, vodě… Ale tu nikdo nevyužívá!“ konstatuje na rovinu Mgr. Adela Marečková s tím, že odpočívat samozřejmě potřebuje naše tělo i mysl, jenže my to ženeme do extrému. V jídle i nicnedělání. Což má samozřejmě své kilogramové následky.
Jídlo jako zážitek
Další přejídací komplikací je, že jídlo pro nás v drtivé většině případů prostě znamená zážitek. A stejně jako po příletu či příjezdu domů nadšeně vyprávíme o komfortu hotelu nebo cestovatelských postřezích, rozplýváme se nad kvalitou, pestrostí i množstvím jídla, které jsme během dovolené ochutnali. Jídlo je prostě nejen požitek, ale i prožitek a zážitek, o nějž se nechceme nechat ochudit. A tak stále testujeme, ochutnáváme. Kvůli jídlu také přímo cestujeme, zvláště třeba do Itálie nebo Francie. Je tedy naším dovolenkovým cílem. „Jestliže vedle této náplně dovolené úplně vypustíte pohyb, můžete si být jistí, že se za dva týdny vrátíte s několika kily navíc. Ale úplně zbytečně. Stačilo by využít animátorské programy, fakt, že máte pod okny pokoje hotelový bazén, nebo se stačí jít dokonce i projít jednou dvakrát denně po hotelovém areálu, po pláži. Stačí zkrátka dělat cokoli. Naprosté nicnedělání a kulinární požitkářství nikdy neskončí dobře,“ varuje výživová poradkyně.
Polopenze = řešení?
Pokud vás napadá, že stačí přece vyměnit all inclusive za polopenzi, jídlo tím omezit, také se bohužel mýlíte. Polopenze znamená jíst jen ráno a večer. V obou případech se preventivně přejíte, aby vás hlad přes den netrápil. Jenže to se stejně stane, takže jdete a koupíte první, co potkáte, a nebudete koukat na to, jestli je to vyhovující, nebo nezdravé. „Hřešit se dá zkrátka i při polopenzi. Nemluvě o tom, že vám nedovoluje dodržovat důležitou pravidelnost v jídle, což může být dalším faktorem přispívajícím k přibírání. To už je lepší opravdu all inclusive se širokou nabídkou ovoce, zeleniny, masa, ryb… Jen k němu člověk potřebuje trochu sebekázně, kterou ovšem na dovolené právě tak rádi odhazujeme,“ říká Mgr. Adela Marečková.
Skryté nebezpečí
Léto pro nás má ale ještě více nástrah. A ty jsou většinou zatraceně nenápadné. Jen si tak třeba ležíte na pláži a dostanete chuť na zmrzlinu. Za chvíli kolem vás projde číšník s podnosem plným exotických koktejlů. A navrch dostanete nápad: doplníte vitaminy a sníte tolik ovoce, co se do vás vejde. Při každém takovém kroku, který vypadá nenápadně, do sebe ale dostanete spoustu cukru, který tělo při lenošení opravdu nevyužije. „Nejhorší na takovém mlsání v průběhu dne je, že vám nedochází, že by mohlo být špatně. Necítíte se sytí, přejedení, jako je to u zimního hodování a přejídání se třeba cukrovím, které je tučné, tedy i syté. Letní přejídání je zrádné právě tím, že nevypadá jako přejídání. V případě ovoce obzvlášť. Nezatěžuje žaludek, nezpůsobuje výčitky. O to více vás ale jeho nepříjemný váhový následek překvapí,“ varuje výživová poradkyně s tím, že letní dobroty jsou prostě většinou lehké, osvěžující, a my s těmito vlastnostmi přibírání nemáme spojené.
Hříchy bez následků
Chcete-li se přibírání vyhnout, dávejte si při letním mlsání aspoň pozor na to, co mlsáte. „Dříve bylo přece docela běžné, že se doma mixovala úroda ze zahrádky s trochou cukru a připravovaly se dřeně. A ty jsou právě místo zmrzliny daleko vhodnější. Určitě je seženete i v zahraničí, v podobě tzv. sorbetů. Stejně tak můžete vyměnit koktejly za lehký vinný střik. Tím ušetříte nesmírné množství kalorií, protože hlavně exotické alkoholické koktejly jsou velmi vydatné, plné sladkých sirupů a tvrdého alkoholu, což se na váze podepíše velmi snadno,“ doporučuje Mgr. Adela Marečková s tím, že přejídání není jen pocit totální sytosti, ale prostě jen nadbytek přijatých kalorií.
Grilování s rozvahou
Pokud krčíte rameny a tvrdíte, že vás se dovolenkové přejídání netýká, protože na dovolené nejezdíte, jste opět na omylu. I doma na vás čeká nebezpečí. V podobě tolik oblíbeného grilování! „Samotné grilování problém není, ale je otázkou, co všechno během něj sníte a také vypijete,“ uvádí na pravou míru výživová poradkyně a pokračuje: „Úplným základem je gril. Pokud máte tzv. kontaktní, na němž nedochází k protékání tuku do ohniště a tvorbě karcinogenních látek, je to jen plus. Ale většina grilů je nezdravá, jídlo se na nich připaluje a odkapává z nich tuk do ohně, kde se mění na rakovinotvorné látky. Druhým problémem je volba toho, co budete grilovat. Libové maso, ryby, zelenina? V pořádku. Ale u nás se většinou grilují nekvalitní uzeniny a i dobré maso se nakládá do nevhodných, tučných marinád, které nenápadně, ale o to důkladněji přidávají gram po gramu kila navíc. V nebezpečí jste i tehdy, když volíte příliš slané koření. Přitom k dobrému masu stačí trocha mořské soli, k dobré rybě snítka čerstvých bylinek a zelenina je dobrá sama o sobě!“ Ne úplně dobré také je, že grilování často probíhá pozdě večer, kdy byste měli jíst ideálně spíše lehká jídla, co si budeme povídat…
TUČNÁ ZIMA
Sotva se příroda zbaví listí a městy fouká severák, přichází královna Zima. Roční období plné rozporů. Jedni ho milují kvůli sněhu, vánoční nostalgii, dlouhým večerům s blízkými. Ale daleko větší množství lidí zimu prostě nesnáší. Zaprvé - se sněhovou nadílkou je to prostě všelijaké. Ve městech se z ní stává břečka, na horách je narváno. Takže kde je ta sněhová romantika a pohoda? Navíc, člověk je pořád nějak unavený, jakoby ospalý, nic se mu nechce, do všeho se nutí daleko delší dobu. Do práce chodíme za tmy, vracíme se z ní pro změnu za tmy. Co je na tom perfektního? Z takového pohledu nic. Vlastně ani není těžké pochopit, že jídlo je jednou z mála světlých chvil během zimních dní plných tmy, chladu a nepohody…
Geneticky podmíněno
V zimě ovšem častěji saháme po jídle i z jiného důvodu. Svůj podíl na tom má jednoduše genetika a evoluce, které člověka po tisíciletí nutily jíst na zimu a během ní maximum, aby ji vůbec přežil. Přednost se samozřejmě dávala jídlům bohatým na tuk. Co na tom, že to bylo potřeba jen v dobách, kdy jsme místo u televize sedávali v jeskyni u ohně. Naše tělo jako by se ještě nepřenastavilo, nepochopilo, že v zimě už nás chlad a obavy o přežití takřka netrápí, protože máme teplé byty a domy, funkční prádlo, nepromokavé boty a na každém rohu stánek se svařákem. „I nadále máme jako každý živočich tendence bránit se proti chladnému prostředí, a ačkoli to nakonec závisí na individuálním nastavení člověka, většina z nás prostě přes zimu přibere. Nemusí to být moc. Dvě tři kila. Ale někdo to pocítí daleko výrazněji a také výrazněji během těch tří čtyř měsíců chladu přibere. Takže ano. Skutečně už se nemusíme obalovat tukovými zásobami, ale stále to jaksi podvědomě děláme. Jako všichni živočichové,“ potvrzuje Mgr. Adela Marečková.
Důležitý biorytmus
S minulostí souvisí také fakt, že v zimě jsme se my lidé obvykle dost zklidňovali. Naši předci měli volno od hospodaření, chodili brzy spát, šetřili síly, ale my jedeme navzdory staletími ověřenému biorytmu dneska v jiném tempu. Pořád naplno. Zima nezima. Stále chodíme naplno do práce, nedopřáváme tělu žádný pomyslný zimní spánek, a to pak logicky potřebuje víc energie, tedy se dožaduje více jídla. „Stejně jako máme denní biorytmus, týdenní, tak máme také roční biorytmus. Tělo potřebuje něco jiného na jaře, v létě, na podzim i v zimě. Už s podzimem přichází kratší bílý den, je více tmy než světla a tělo se tomuhle biorytmu přizpůsobuje i v rámci svých biologických funkcí,“ konstatuje výživová poradkyně a pokračuje: „Kupříkladu s úbytkem světla produkuje tělo i méně hormonu serotoninu. Hormonu dobré nálady, optimismu, odhodlání. Zároveň je serotonin také hormonem, který tlumí chuť k jídlu. Nemluvě o tom, že jeho dlouhodobý nedostatek může způsobovat i deprese. Tělo by zpomalovalo, jak mu to evoluce velí, ale my ho ženeme dál a dál a dostáváme ho do zbytečného stresu, který zase řešíme jídlem. A když nejedeme naplno, naopak upadáme do totální netečnosti a nečinnosti, jakési zimní letargie, což opět vede k přibírání. Zvláště to tak mají tedy citlivější a vnímavější jedinci. Ti také mají vzápětí deprese z toho, že se přejídají, a dostávají se do začarovaného kruhu, ze kterého se cesta hledá jen těžko.“
Význam Vánoc
Zima je kromě toho všeho doslova nabitá oslavami. A oslavy, to je zase jídlo. Už jen samotné Vánoce jsou jednou velkou opulentní hostinou. A i když trvají sotva tři dny, navaříme a napečeme na ně, jako kdybychom potřebovali nasytit půlku města nebo celou vesnici. „V dnešní době se sice učíme, že i kapr se dá udělat zdravě a upravit daleko lehčeji než smažením, mohli bychom si také připravit jen lehkou verzi bramborového salátu, napéct jeden dva druhy cukroví z celozrnné mouky a s minimem cukru, jenže tradice velí jinak, takže smažíme na sádle, cukroví pečeme z bílé mouky a másla. A těch pár dní volna jen projíme,“ poukazuje Mgr. Adela Marečková na to, co se nám s tradicemi a svátky stává stále častěji. Zatímco v minulosti měly nějaký důvod a doprovázelo je mnoho činností, nám z nich zbylo jen jídlo, a jídlo v nezdravé, tučné, vydatné podobě, jak to bylo kdysi. Jenže kdysi se o Vánocích taky chodilo do kostela, po návštěvách. A když říkáme chodilo, pak opravdu chodilo, žádné jezdění autem. A na Štědrý den bylo tradicí se postit, copak to dneska někdo dělá? A kdo z nás pouští o Štědrém večeru lodičky z oříšků nebo lije olovo? Kdepak, tyhle tradice vymizely. Zůstalo jen bohapusté nakupování dárků a přecpávání se spojené s válením se u televize. „Proto se může klidně stát, že za necelý týden volna přiberete i pět šest kilo. A i když ne tolik, s tím, že nabral o Vánocích, se pere každý třetí klient, který s námi hubne!“ potvrzuje neblahý vliv vánočních svátků výživová poradkyně.
Další zvyky a tradice
Když se vrátíme k zimě a jejímu spojení s jídlem, musíme zmínit i další oslavy a zvyklosti. Například zabijačky nebo masopustní hostiny. I ty si ponecháváme dodneška, ale stejně jako v případě Vánoc jsme veškeré tradice okleštili vlastně na jídlo. Vždyť jen ten zmíněný masopust - bývaly to pravda opulentní hostiny se spoustou jídla, ale naši předci po nich drželi 40denní půst! Vzdali se masa, těžkých jídel, jedli střídmě… A my? My v jídle prostě jen dál pokračujeme. „Spousta svátků byla chápána jako oslava práce, tedy oslava lidí, kteří bývali před oslavou i po ní, před tradicí i po ní, velmi aktivní. Mohli se tedy bez výčitek najíst, co hrdlo ráčilo, protože to bylo jen jednou začas a na jejich postavě nebo zdraví se to nijak neodrazilo. Naši předci přece jen měli daleko aktivnější životní styl, než máme dnes my. Určitě co se přirozeného pohybu týče,“ říká k tomu výživová poradkyně s tím, že dříve si na oslavy a svátky lidé opravdu vyčlenili čas, udělali si volno, v době jejich trvání se nestresovali a užívali si je. „My dnes v rychlosti přiběhneme z práce, abychom tedy něco oslavili, uctili nějakou tradici nebo to, co nám z ní zbylo, a zase utíkáme do práce. I to změnilo charakter oslav, tradic. I to se podepisuje na tom, proč po nich přibíráme. Všechno totiž děláme ve stresu, který naši předci znali v daleko menší míře.“
Náročné hubnutí
Stejně jako je snadné zimní kila nabrat, tak je také snadné je shodit? Ne, to bohužel ne. Určitě ne vždycky. „Pokud by šlo opravdu jen o kila nabraná během vánočního týdne, nikoli následky přejídání se během celého zimního období, neměl by to být problém. Jestliže se ale na nás obrátí klienti, kteří vánoční přejídání odstartovali měsíc před svátky a protáhli ho až do Velikonoc a pak se vyděsili, že brzy budou muset do plavek, s těmi už je to samozřejmě horší. Protože to daného klienta bude čekat na hubnutí také daleko více kilo a změna přejídacích návyků, které si za dlouhé měsíce vybudoval,“ upozorňuje Mgr. Adela Marečková.
Konec jen dobrý
Samozřejmě, léto je daleko pohyblivější, živější, takže kila, která během něj přiberete, budete také snáze shazovat. Nicméně… Musíte to vlastně stihnout do nástupu podzimu, kdy na nás zase přichází lenivost, smutky, splíny ze špatného počasí, dny se krátí a člověku energie tak nějak znovu ubývá. „V létě určitě přibíráme po kratší období, v zimě mnoho lidí projí celé čtyři měsíce, takže následky letního přejídání by se vám mělo podařit odstranit snadněji. Ale je to velmi individuální a v každém případě prostě platí: myslete dopředu, předvídejte, jezte rozumně a přejídání ze svého životního stylu zkuste vyškrtnout. Ať už k němu máte sklony v létě, nebo v zimě…“ dodává na závěr Mgr. Adela Marečková.
Víte, že…
světlo je pro naše tělo tak důležité, že se začaly před pár lety prodávat žárovky produkující speciální bílé světlo podobné světlu dennímu? Je přirozenější než ze žlutých žárovek a doporučuje se právě hlavně v zimě, dále lidem se sklony ke splínům a špatným náladám, dokonce lidem s depresemi nebo únavovým syndromem, protože jim jednoduše pomáhá produkovat důležitý serotonin, hormon dobré nálady. S jeho pomocí tedy klesá také pravděpodobnost, že se budete chtít v zimě přejídat!