Zina se vdávala z lásky a doufala, že bude mít krásné manželství. Z jejího manžela se ale vyklubal úplně jiný člověk a ona teď neví, jak se ho zbavit.
Vdávala jsem se později než moje vrstevnice, ale bylo to z lásky a vůbec mi nepřekáželo, že můj muž je chudý jako kostelní myš. Naivně jsem si myslela, že nám bude k životu stačit láska. Až mnohem později jsem zjistila, že ani z té největší lásky se opravdu žít nedá.
Můj manžel byl jednoduše lenoch a nechtělo se mu chodit do práce. Prý se nebude nikde dřít za pár korun, to byla jeho odpověď na otázky rodiny a přátel, kdy už si konečně najde práci. Bydleli jsme u mých rodičů a ti za nás téměř všechno platili. Já byla na mateřské a můj muž vysedával celé dny u televize.
Laura Poláková
22. července 2018
Často jsme se kvůli tomu s rodiči hádali, ale nedokázala jsem ho změnit. Brzy jsem se vrátila do práce a všechny náklady na domácnost táhla sama. Manžel se navíc chtěl přestěhovat do vlastního bytu, takže jsme si po pár měsících našli podnájem a osamostatnili se. Nerozuměl si totiž s mými rodiči a pořád opakoval, že to oni narušují naši rodinnou pohodu.
Z práce jsem chodila unavená a doma mě čekaly další povinnosti. Byly to doslova galeje, protože muž se neuměl ani postarat o našeho malého synka a nechával ho celý den nepřebaleného. Celý chod domácnosti ležel jen na mně.
Laura Poláková
19. července 2018
Navíc začal mít syn zdravotní potíže, skončil v nemocnici a vyšly mu špatné krevní výsledky. Zjistila jsem, že ho manžel celé dny, kdy já byla v práci, pořádně nekrmil. To už bylo na mě moc a konečně jsem si dokázala připustit, že člověk, se kterým žiju, je jen obyčejný flákač a nezodpovědný sobec.
Chtěla jsem se rozvést. Byt jsme stejně neměli z čeho platit, takže jsem se s radostí vrátila ke svým rodičům. Můj muž přespával u svých pochybných kamarádů a příležitostných milenek. Párkrát se stalo, že stál před naším domem, vykřikoval do oken nadávky a rozkopal nám plot. Po čase ho to přestalo bavit a konečně nás rozvedli.
Laura Poláková
17. července 2018
Dlouho jsem o něm nic neslyšela, až asi po dvou letech jsem ho náhodou potkala ve městě. Vedl se za ruku s krásnou mladou ženou, která tlačila kočárek. Svého bývalého muže jsem ani nepozdravila, byl pro mě vzduch.
Později jsem se od kolegyně dozvěděla, že žije s mladou vdovou, která zdědila po svém muži velký majetek, a můj ex toho neváhal využít. Bylo mi té paní opravdu líto, že ještě neví, o co mu skutečně jde. Pak už jsem se jen dozvěděla z místních novin, že téhle ženě ukradl velké peníze a nějaké cennosti a zmizel. Policie ho nakonec vypátrala a skončil v base, kde si odseděl pár měsíců.
Laura Poláková
15. července 2018
Bohužel už je zase na svobodě a já jen zpovzdálí přihlížím, jakou dělá mně a mému synovi ostudu po celém městě. Stydím se za to, že jsem s ním žila tolik let a nechala se od něj psychicky týrat i finančně využívat. Čas už bohužel zpátky nevezmu.
Samozřejmě, že můj syn se pořád ptá, kde je táta. Ale copak mu můžu říct, kdo to je? Bojím se o budoucnost, protože můj bývalý se evidentně nebojí ničeho. Už mi několikrát volal a chtěl peníze. Vyhrožoval, že mi vezme syna, když mu nepomůžu.
Laura Poláková
12. července 2018
Malý z toho zatím nemá rozum, ale to se jistě rychle změní. Bojím se, že výhrůžek bude přibývat a že to všechno odnese můj syn. Jenže nevím, jak se tomu vyhnout. Nejraději bych se odstěhovala do jiného města, ale pořád potřebuji zázemí své rodiny, takže je tato možnost zatím nereálná…