Až po první společné noci Zina pochopila, že i když si s Pavlem ve všem rozumí a vypadá to, že on je její princ na bílém koni, není schopná dlouhodobě akceptovat jeho vášeň pro cigarety.
S Pavlem jsme se poznali přes mou kamarádku Petru, krasavici chlapy obletovanou. On byl jeden z těch, kteří se marně snažili získat její srdce, bohužel stále ještě zlomené po rozchodu s osudovým chlapem. Petra prostě o hladové trubce kroužící okolo neměla zájem.
Poté, co Pavlovi jednou dobře mířenou větou srazila naděje i sebevědomí, jsem ho chvíli nechala, než se rána trochu zahojí, a ozvala jsem se mu sama. Protože jsme se znali, nebyl žádný problém ho oslovit. Naopak vypadal, že je rád.
Laura Poláková
8. prosince 2020
Dali jsme si kafe, zastavila jsem se u něj v práci. Další jsme si dali o dva dny později u mě doma. Proč bychom ho přece v době lockdownu pili v autě nebo s rouškou pod bradou na benzínové pumpě, když jsme si ho mohli dát v pohodlí domova?
První pusa padla až napotřetí, to jsem se zastavila u něj, když jsem jela ze služební cesty. Měla jsem to po cestě a už tak nějak bylo jasné, že se budeme vídat, protože si máme co vyprávět.
Rozuměli jsme si, měli stejný náhled na život a taky jsme se společně dost nasmáli. Přišly první smsky na dobré ráno a potom i na dobrou noc. Pořád ale ještě ve „vší slušnosti“.
Laura Poláková
6. prosince 2020
Trvalo to dlouho, hodně dlouho, než došlo na sex. Pár vztahů už jsem zažila a nechtěla jsem se ani spálit, ani mít vztah jen na jednu noc. A tak jsem ho oddalovala, co to šlo, a snažila se Pavla zatím co nejvíc poznat. Chtěla jsem si být jistá, že to tentokrát vyjde na delší dobu než jen na rok nebo na pár měsíců. A vypadalo to moc dobře.
Pavel měl naštěstí pochopení, i když jsem viděla, že ho to chvílemi stojí opravdu spoustu sil. Přece jen… byl to chlap, ne panák, který udělá, co se mu řekne. Já si zase každým dnem byla jistější, že jsem opravdu našla toho správného muže. S velkým srdcem, rozvedeného, s vyřešeným minulým vztahem a s chutí začít s partnerkou společný život, nejlépe hned, protože už je spoustu měsíců sám.
Věra Zikmundová
3. prosince 2020
Netrvalo dlouho a chemie mezi námi začala pracovat naplno. Dala jsem sama pro sebe vztahu zelenou a my velmi rychle překročili poslední bariéru. Ani jsem nevěděla jak a skončili jsme spolu v posteli. Bylo to dlouhé, pěkné a já se vznášela na obláčku štěstí, dokud neodešel.
Lákal mne, ať s ním jedu k němu domů a rovnou tam zůstanu, ale řekla jsem ne. Jednak mi to přišlo po tom pomalém startu moc hrr a pak jsem si ještě chtěla vychutnat těch pár předchozích hodin o samotě, v klidu. Koupat se v tom pocitu jak ve vonné lázni… Když Pavel odjel, aby doma vyvenčil a nakrmil svého psa, a já se rozvalila blaženě v posteli, probudil se k životu kromě těla taky můj nos.
Jana Březinová
29. listopadu 2020
Smrděla jsem kouřem z jeho cigaret. Ten dusivý odér byl všude. Ucítila jsem ho, když jsem pohodila hlavou a rozvlnily se mi vlasy, kouř byl cítit z mých prstů, nikotin mi čpěl z kůže na předloktí, byl prostě všude, ve mně i okolo mě. Místo vůně po milování jsem zapáchala jako hospoda po zavíračce v době, kdy se v nich ještě smělo kouřit a vydrželo to až do rána.
Před pár lety jsem ještě také kouřila, dvě, tři cigarety denně, stejně tak i můj tehdejší partner, a proto jsme byli oba v pohodě. Pak jsem ale přestala. Samozřejmě jsem věděla, že je Pavel silný kuřák, ale tak nějak jsem si myslela, že se to zvládne. Při líbání s ním mi kouř nevadil, necítila jsem ho, možná měly navrch hormony, nevím. Je taky pravda, že když jsme byli spolu, hodně se brzdil.
Laura Poláková
26. listopadu 2020
Pochopila jsem, že se ze mne stal čistokrevný nekuřák, a taky, proč někteří lidé v seznamovacích inzerátech zdůrazňují, že jejich budoucí protějšek nesmí kouřit. Taky mi bylo jasné, že tohle prostě dlouhodobě nedám. Jeho čtyřicet cigaret denně oproti mé nule je prostě moc. A tak jsem ležela, páchla a tekly mi slzy, protože mi bylo jasné, že je konec a že veškeré moje prověřování stejně ve výsledku není k ničemu.
Konec to opravdu byl. „Asi bych ti měl říct, že přestanu, ale neudělám to. Kouření mi chutná a baví mne,“ řekl mi narovinu. „Je dobře, žes to řekla teď a ne třeba za rok,“ dodal. „Já se měnit nebudu, promiň.“ „Ani já,“ odpověděla jsem a cítila, jak se mi svírá srdce. Na lásku ani na její konec není nikdo dost připravený.