O užitečnosti žitné mouky a negativech té pšeničné se hovoří stále častěji, ale jen málokdo ví, co je podstatou problému. Jedním z nejdůležitějších faktorů je lepek, směs bílkovin obsažených v nitru obilných zrn, která může za to, že hlavně jemně vymletá pšeničná mouka těsto pěkně váže a pečivo z ní je tak nadýchané a kypré.
Bohužel přibývá lidí, kteří jsou na tento lepek citliví či dokonce alergičtí a některé nové studie potvrzují, že vlastně škodí všem. Mimo jiné zanáší střevní stěny. Lepek samozřejmě obsahuje i mouka žitná, ovšem jiného složení, takže neškodí tolik. Proto i těsto z výhradně žitné mouky špatně kyne a musí se péct ve formě, protože se roztéká.
Kromě lepku dnes nabývají na důležitosti ještě tzv. lektiny, což jsou rovněž látky bílkovinné povahy, které jsou ale naopak zastoupené v obalu zrn. Jejich původním posláním byla ochrana semen před působení plísní a jiných škodlivých faktorů. Nedávno se ovšem zjistilo, že lektiny obsažené v pšeničné mouce (celozrnná pšeničná mouka jich obsahuje nejvíc) se v organismu vážou na inzulinové receptory a přispívají tak ke vzniku cukrovky II. typu. Díky tomu se inzulin jako nosič glukózy, tj. zdroj energie, nemůže v těle navázat na buňky a předat jim energetickou dávku. Koluje tedy dál v těle a odbourává se, zatímco nevyužitá glukóza se mění v játrech na tuk, který se ukládá v tkáních. Druhotným jevem je pak obezita. Ovšem vzniká tu ještě jeden nebezpečný efekt – buňky, které nedostaly požadovanou energii, protože jejich inzulinové receptory blokují lektiny, začínají hladovět a vysílají do mozku nouzový signál. Výsledkem je další přísun inzulinu do krve nesoucího glukózu, ovšem celý proces se jen zopakuje. Takže se rodí zvláštní druh závislosti, mimo jiné i na konzumaci jemného pečiva z pšeničné mouky.
Jak se z této závislosti vymanit? Pozvolna začít zařazovat do jídelníčku produkty z žitné mouky. Ideálním pečivem z žitné mouky, jehož jedinečné vlastnosti využívali už Vikingové na svých dlouhých mořských (a dobyvačných) výpravách před více než 1000 lety, jsou Knäckebroty. Pokud sáhnete po těch s logem Racio, budete si moci vybrat hned ze dvou druhů: Racio Knackebrot žitný a Racio Knäckebrot žitný s vlákninou.
Z Knäckebrotů Racio lze vykouzlit i spoustu atraktivních svačin, ale dokonce velikonoční nádivku nebo i slaný dort!(na obojí naleznete recept níže)
Velikonoční nádivka
6 plátku žitného Knäckebrotu Racio, 150 ml mléka, 3 vejce, 150 g šunky, hrst čerstvé kadeřavé petrželky, libečku a pažitky, 2 PL olivového oleje, špetka strouhaného muškátového květu a mletého pepře, česnek podle chuti
Knäckebrot nastrouhejte nebo rozdrťte v robotu a zalijte mlékem s rozkvedlanými oddělenými žloutky a kořením. Po 5 minutách vše rozmělněte na kaši. Dále vmíchejte šunku pokrájenou na kostičky, jemně sekané bylinky, přimíchejte olej, třený česnek a nakonec do směsi zlehka zašlehejte tuhý sníh z bílků. Směs rozetřete do pekáčku nebo remosky a zapékejte asi po dobu 15 minut, aby se na povrchu vytvořila kůrka. Nádivku chutná báječně teplá, i studená!
Dort s lososem
1 PL citronové šťávy, 2 PL křenu, 200 ml smetany, 2 PL nasekaného ledového salátu, 1 balíček žitného Knäckebrotu Racio, 75 g másla, 4 plátky želatiny, 200 g tvarohového sýra s pažitkou, 150 g uzeného lososa
Rozdrtíme Knäckebroty, rozpustíme máslo a přidáme k rozdrceným Knäckebrotům. Hmotou pokryjeme dno dortové formy (o průměru 20 cm) vyložené papírem na pečení. Uhladíme a dáme na 15 minut do chladničky. Ve vodě rozpustíme 2 plátky želatiny, zahřejeme a po zchladnutí přidáme tvarohový sýr. Vyšleháme do homogenní hmoty a navršíme na vrstvu z Knäckebrotů Racio. V trošce vody rozpustíme zbylé plátky želatiny, zahřejeme a po zchladnutí přidáme ledový salát, našlehanou smetanu, křen, sůl, citronovou šťávu a kousky lososa. Vše pečlivě promícháme a rozetřeme na sýrovou vrstvu. Necháme 2 hodiny vychladit a dozdobíme dle vlastní fantazie, např. nasekanou čerstvou petrželkou, plátky oliv a citronu, případně dalšími kousky lososa.
Zdroj: Botticelli