Olze partnerský život nikdy nevyhovoval a po dětech také příliš netoužila. Nakonec se naučila žít sólo a nemůže si svůj styl života vynachválit. Podle jejích slov jí nic nechybí.
Vždycky jsem si svůj život řídila podle svého. Byla jsem už jako dítě dost svérázná. Myslím, že nejen v pubertě se se mnou rodiče natrápili. Revoltovala jsem, bouřila se téměř proti všemu, nerespektovala žádná pravidla. Prostě se mi nechtělo, věci jsem chtěla dělat tak, jak jsem je cítila jen a jen já sama.
Ani v dospívání jsem si nebrala servítky. Kluci za mnou docela pálili, ale mě to nechávalo chladnou. Měla jsem tolik zájmů – věnovala jsem se akrobacii, závodně plavala, hlavu si čistila na vysokohorských túrách. Do toho jsem vystudovala dvě vysoké školy a ve třiceti si založila svoji úklidovou firmu. Byznys se skvěle rozběhl.
Laura Poláková
23. června 2022
Jeden z obchodních partnerů mi časem začal nadbíhat. Zkoušel to nenápadně na pracovních schůzkách, pak mi začal posílat květiny do práce, nakonec mě postavil před hotovou věc tím, že mi poslal letenku do Dubaje, kam jsme spolu měli zamířit.
Když přede mnou za půl roku poklekl, nějak jsem nedokázala říct ne, tak jsme se vzali. Imponoval mi, byl úspěšným byznysmenem. Jenže to mezi námi od začátku drhlo, oba jsme byli příliš ponoření do práce a na společné zážitky nezbýval čas.
A pak se mi zamiloval jinde. Rozvod byl rychlý a bezbolestný. Moje máma z toho byla zdrcená, těšila se na roli babičky a nemohla mi odpustit, že jsme to zabalili. Prý zvlášť když už mi táhne na osmatřicet.
Martina Machová
19. června 2022
Několikrát mi zopakovala, ať moc dlouho neváhám a rychle začnu shánět tatínka pro svoje děti… To mě tak znechutilo, že jsem se zabejčila. Jsem snad jen nějaká bezduchá schránka, která musí dostát požadavkům společnosti?
Nakonec jsem žila tři roky s mužem, který sám měl z minulého vztahu děti tři a další nechtěl, což mi vyhovovalo. Jeho potomci k nám jezdili každý druhý víkend a já musela hrát náhradní mámu, která vaří, peče a jezdí na rodinné výlety. Tahle zkušenost mě utvrdila v tom, že ani tohle není moje cesta. Cítila jsem se tak svázaná, omezená, neustále jsem musela plánovat, kdy budeme jen my dva…
To mi bylo pětačtyřicet a já se rozhodla, že po zbytek života už žádný vážný vztah prožívat nechci. Tolik mě to ubíjelo, moje potřeby byly utlačované, já neustále protivná a v napětí. Vztah jsem ukončila. Upnula jsem se na práci, obklopila jsem se partou rozvedených kamarádek a vytvořila si svůj vlastní svět.
Jiřina Sivcová
12. června 2022
V tu dobu jsem začala hrát tenis a jezdila na seniorské turnaje – po celém světě. Tohle jsem byla a doteď jsem já! Protože jsem si vztahy zkusila, vím, že o nic nepřicházím. Ani stáří bez dětí, které by se o mě postaraly, mě neděsí. Až už nebudu moct, hodlám se přestěhovat do vybraného soukromého seniorského domova a tam v klidu dožít. Ve společnosti vrstevnic.