Lepší pracovní podmínky mužů i žen, větší svoboda a více možností jak utrácet peníze nepřinášejí štěstí. A poněkud jdou proti tvrzení, že tržní kapitalismus zvyšuje spokojenost lidí. Podle rozsáhlého britského výzkumu totiž současní dvacátníci mají život těžší a psychicky náročnější než jejich rodiče. Ti navíc souhlasí s tím, že to mají dnes děti složitější. Ty jsou materialističtější, úzkostnější a nedokážou se uvolnit a užívat si života tady a teď.
Zatímco rodičové byli zvyklí žít doslova na příděly, neboť zdroje v naprosté většině rodin byly omezené, neustále museli slýchat z médií o jaderné válce a peníze, jichž měli méně, nemohli užívat k vlastnímu potěšení, jejich děti dnes nejsou šťastnější, ačkoli mají v mnoha ohledech více svobody.
Britská studie se opírá o životní zkušenosti a názory čtyř tisíc osob ze dvou generací – dvacátníků a jejich rodičů. Z průzkumu financovaného společností Holland & Barrett vyplývá, že osmašedesát procent osob bez ohledu na věk věří, že dnes je život drsnější a obtížnější než před čtyřiceti roky.
Dnešní mladí mají k dispozici technologie, o nichž se rodičům ani nesnilo. Mají mnohem vyšší platy a lepší pracovní podmínky. Přesto nejsou šťastnější. Rodiče měli zaměstnání jistější, nikdo jim nevyhrožoval nedostupností penze a také svět založený na systému píchaček – ač se to nemusí zdát – zajišťoval psychickou pohodu.
„Výsledky studie jsou překvapující. Mladí muži a ženy velmi pečlivě plánují svoji budoucnost, investují hodně času a úsilí do udržování zdraví a kondice a neustále se strachují o své finance. Hédonistický styl života tady a teď je jim vzdálenější než jejich rodičům,“ míní socioložka Catherine Hakimová na stránkách deníku Daily Mail.
Větší množství peněz s sebou nese také více úzkostí, strachu a stresu. Mladí lidé se rovněž úzkostněji – ve srovnání s rodiči – starají o své tělo a vizáž.
„Mladí muži a ženy jsou dnes také mnohem materialističtější než generace jejich rodičů. Mít peníze a mít jich hodně se stalo životním cílem a vysoký životní standard nutností. Je jasné, že cesta ke štěstí a spokojenosti se změnila a stala se ambicióznější a individualističtější,“ dodává socioložka Hakimová.
Dnešní průměrný dvacátník má priority jasné: snaží se rychle uchytit na trhu s nemovitostmi a pořídit si vlastní bydlení, snaží se dělat kariéru a být brzy povýšen, a chce mít zdravé tělo a být fit. Během týdne zažívá velké návaly stresu plynoucí z práce a povinností. Hodně plánuje a žije v budoucnosti, málo žije v přítomnosti. Výjimečně užívá vitaminy, jí hodně ovoce a zeleniny, kterou si ale jen výjimečně sám pěstuje. Rád platí za vše, co má nálepku „zdravé“ bez ohledu na to, zda to zdravé skutečně je.
Dvacátník před čtyřiceti roky měl priority odlišné. Chtěl především rodinu, bavit se a teprve na třetím místě usiloval o kariérní postup. Vedl bezstarostný život a stres si do třicátých narozenin pouštěl k tělu výjimečně. Žil pro danou chvíli a tak přistupoval k životu obecně, toužil po rodině a dítěti. Nikdy neužíval vitaminy, nepřeháněl konzumaci ovoce a zeleniny, ale tu si pěstoval sám. Hodně si užíval večírky a bavil se rád s přáteli.