Míváte pocit, že si s některými životními situacemi nevíte rady? Řešíte momentálně problém, který se vám zdá nezvládnutelný? Potřebovali byste si utřídit myšlenky v hlavě? I tento měsíc jsme oslovili několik zajímavých osobností, aby se s vámi podělily o své postřehy a názory na život. Možná pro vás bude právě jejich pohled inspirativní.
LEJLA ABBASOVÁ, moderátorka
Zrovna jsem líčila mé kamarádce, jak jsem se poprvé setkala s porodní asistentkou, kterou mi doporučila Ester Janečková a která díky ní a paní doktorce konečně zažila přenádherný porod. A mně napoprvé nesedla. Vůbec. Sešla jsem se s ní ale podruhé (díky onomu doporučení mi bylo žinantní se znovu neozvat…) a potřetí a počtvrté. A díky ní a paní doktorce jsem zažila neskutečný porod. A teď ji stále doporučuji já. Proč to píšu? Je strašně jednoduché své okolí zaškatulkovat nebo dokonce nad ním zlomit hůl. Sama jsem to zažila mnohokrát (a sama určitě mnohokrát spáchala). Přezíravost, nevšímavost, netolerance, arogance a podezíravost jsou ale vlastnosti, které infikují NÁŠ život. A my se díky nim mnohdy ochuzujeme o dobrou společnost a skvělé zážitky. Zní to jako klišé, ale: Mějme mysl otevřenou, jen tak ji můžeme obohacovat.
MATĚJ RUPPERT, zpěvák, herec
Vážení přátelé, když jsem přemýšlel nad tím, co vám napíšu, zamyslel jsem se nad naší společností, nad námi a nad tím, jak na tom podle mě jsme. Napadla mě myšlenka, která není bůhvíjak objevná, ale je velmi pravdivá a vždy platná! Chybí nám optimismus! Válku nemáme! Pohodlí moderní doby máme! Pandemie cholery, moru a eboly nemáme, ale jíst co máme! Přesto si stále na něco stěžujeme! A proč? Nebylo by lepší, i když to vždy není lehké, brát věci s humorem? Přeji vám, aby se vám to dařilo. Ať je na světě méně škarohlídů a více klaunů! Mějte se rádi a pevnou naději.
DANIELA PEŠTOVÁ, topmodelka
Když jsem byla náctiletá a někdo se mě zeptal, jestli ta sklenička je napůl prázdná, nebo napůl plná, odvětila jsem jednoznačně. Že je napůl prázdná. Ten druhý pohled na věc mě naučila až Amerika. A dalších dvacet let mého života. Byla jsem vždycky realistka/pesimistka a v průběhu svého života jsem vědomě změnila přídomek za lomítkem. Stala se ze mě realistka/optimistka. Chci to tak. Je mi tak lépe. Zkuste to také! Vřele doporučuji.
ADAM KRAUS, herec, režisér
Čím jsem starší a setkávám se s novými životními i profesními událostmi, vnímám, jak byly některé moje představy o nich naivní a zkreslené, některé soudy ukvapené, a jak snadno se některá přesvědčení časem roztříští a mění. Poznávám, jak jsme sami sobě tou největší překážkou. Věřím, že kdo zůstane otevřený vůči sobě i svému okolí a občas překročí vlastní práh, přijde na to, co skutečně chce a co potřebuje k tomu, aby byl šťastný.
Článek vyšel v časopise Moje Psychologie
FOTO: MATÚŠ TÓTH, JAKUB LUDVÍK, PROFIMEDIA. CZ