Obecně vzato, v přírodě má všechno svůj rytmus. Rok se střídá s rokem každých 365 a ¼ dne, příliv a odliv se opakují po dvanácti hodinách, Země se
kolem Slunce otočí jednou za čtyřiadvacet hodin. A takové malé vnitřní hodiny řídí i život každého člověka. Starají se o tzv. biorytmy neboli pravidelně se opakující děje odehrávající se v různých časových intervalech na úrovni
buněk i vnitřních orgánů, které ve výsledku výrazně ovlivňují každou
vteřinu vašeho života.
A jsou to právě biorytmy, jež „vědí“, kdy je pro vás nejlepší čas pro práci, milování, jídlo, odpočinek, v jakou část dne můžete spálit
nejvíce kalorií při sportu, v jaký okamžik vám půjde nejsnáze řešení konfliktů nebo bude nejúčinnější pleťová maska či nejméně bolestivý zákrok u zubaře.
Pravda, sledování takových biorytmů je komplikované a skeptici upozorňují, že věřit jim je asi tak spolehlivé jako věřit na horoskopy. Na druhou stranu, řada z probíhajících cyklů je neoddiskutovatelně dokázaná. V přírodě i u člověka jako takového…
Hodiny, které nepřeřídíte
O biorytmech mluvili už staří Číňané, ale pozadu nezůstávala ani Evropa – konkrétně i samotný Hippokrates na ně věřil. Když se podíváme blíže k současnosti, o rytmických zákonitostech mluvil také známý I. P. Pavlov, ale samostatný vědní obor – chronobiologii – si biorytmy zasloužily až
ve 20. století. Asi i proto je ještě dnes, ve 21. století, biorytmus pro mnohé lidi něco jako přelud. Vždyť naše životní tempo řídí požadavky zaměstnavatele, děti, jízdní řády, nadupané diáře, budíky a upozornění v mobilech…
Málokdo z nás naslouchá svému tělu nebo respektuje přírodní rytmy. Nebudí nás světlo, neusínáme s tmou. Průběh nebo náplň dne už se dávno nemění s přicházejícími ročními obdobími. A už tím narušujeme základní biorytmy. Snažíme se změnit něco, co změnit vlastně nelze, protože vnitřní biologické hodiny a biorytmy prostě přeřídit nemůžeme. Jsou nám dané, každému trochu jinak, ale jsou. A my bychom jim v ideálním případě měli naslouchat, protože pak by zmizela spousta zádrhelů, zdravotních komplikací, pocitů nepohody, zklamání z neúspěchů.
Základní tempo
Tím úplně základním rytmem, který řídí naše tělo, je ten 24hodinový. Dříve do něj hodně mluvilo zmíněné střídání dne a noci, takže naši předci celkem přirozeně rozlišovali fáze dne, kdy bylo potřeba makat naplno a kdy si tělo zasloužilo zase naprostý odpočinek.
A přestože je 24hodinový rytmus obecně shodný pro všechny, v jeho rámci si každý jedeme ještě podle svého individuálního tempa, které se od tempa lidí kolem nás může lišit o vteřiny i celé hodiny. Vždyť už jen známé lidové dělení na „skřivany“ a „sovy“ neboli ty, kteří fungují lépe od brzkého rána, a ty, kteří raději chodí spát pozdě v noci, se o tyto diference postará. Rozdílnost našeho načasování se projevuje také při změně letního a zimního času, při dlouhých přeletech přes mnohá časová pásma…
Ale přesto je 24hodinový cyklus základem, jakkoli je v detailech člověk od člověka odlišný. Naše tělo funguje ale ještě v mnoha kratších rytmech. Pouhou milisekundu trvá rytmus naší nervové aktivity a o něco déle, celou vteřinu, zabírá rytmus, v němž bije srdce. A jsou tu i intervaly delší – týdenní, měsíční, roční. Ale znovu zpět ke každodennímu cyklu. Když si dáte trochu práce, můžete vysledovat následující!
24 hodin v rytmu biorytmů
Každou hodinu se v těle děje něco jiného. Některé orgány jedou na maximum, jiné odpočívají (mluvíme o tzv. orgánových hodinách), a podle toho vám také něco jde lépe a něco naprosto drhne. Podle chronobiologie je to asi takto:
23.00–1.00 hodina:
Většina orgánů šla spolu s vámi už spát. Regenerují, dochází k vyplavování toxinů, tělo odpočívá a čistí se. A to je také důvod, proč přece jen bdí jeden vnitřní orgán – játra. Proto se snažte udělat všechno pro to, abyste je před ulehnutím nezatěžovali. Ani těžkým jídlem, ani přemírou alkoholu. Jinak by se mohl právě v tuto noční hodinu probudit také žlučník. A bolel by o to víc, že hodinu po půlnoci je tělo na bolest opravdu citlivé.
Když před usnutím udržíte na uzdě své chuťové pohárky, budete v tuto noční hodinu už také spalovat tukové zásoby – protože i ve spánku tělo potřebuje energii a bere si ji právě z tuku.
3.00 hodiny:
V tuto noční hodinu je tělo na nejnižším stupni své aktivity. Dech je mělký, pulz pomalý a ti, kteří musí pracovat, mají právě teď největší problém udržet se bdělí. Ani mozek nereaguje dvakrát svižně, proto se nedoporučuje řídit, a už vůbec ne cestovat na delší vzdálenosti.
4.00–5.00 hodin:
Zatímco ledviny nepracují, probouzejí se plíce a dýchací cesty. Proto se mohou v tuto chvíli budit astmatici, alergici nebo lidé s onemocněním dýchacích cest. A pokud o žádné takové nemoci nemáte ani zdání, a přesto se budíte právě kolem 4. hodiny, zajděte preventivně za doktorem.
5.00–6.00 hodin:
Doba probouzení vnitřních orgánů. Zvyšuje se produkce hormonů, mozek začíná vnímat okolí (hlavně sluchem), a pokud jste v tuhle chvíli zvyklí vstávat, patříte k těm šťastlivcům, kteří jsou rychle čilí, aktivní. Před zkouškami by tohle měl být čas ideální pro zopakování učiva nebo prezentace na poradu, skvěle totiž funguje krátkodobá paměť.
7.00 hodin:
Pokud už jste vzhůru, maximální činnost tlustého střeva vás takřka jistě dovede na „onu místnost“. Tělo se zbavuje přebytků a odpadu, stoupá krevní tlak.
7.00–9.00 hodin:
Sotva se vyprázdníte, ozve se žaludek. Bude chtít nasytit, ale tělo ocení i přísun tekutin, které mu po noci chybějí. Srdce je v dobré formě, játra začínají po noci naopak odpočívat. Na vrcholu je sexuální aktivita, což je dáno nejvyšší hladinou oxytocinu, hormonu lásky.
Je také čas postarat se o pleť. Je vysušená, ocení hydratační krém. A pokud toužíte rychleji nechat odejít otoky, které jsou ráno typické, nedávejte si k snídani nic příliš slaného. Raději se hodně napijte.
9.00–12.00 hodin:
Dopolední aktivita je v tu dobu na vrcholu, snažte se tedy odbavit maximum povinností. Dokážete se lépe soustředit, zvládnete větší psychickou a fyzickou zátěž. Aby vám energie vydržela, podpořte ji sacharidy z ovoce, na sladkosti zapomeňte – zatížili byste slinivku a výkonnost by klesla.
12.00–15.00 hodin:
Tělo se musí dostatečně najíst a vy připravit na to, že po obědě přijde logický útlum. Chtělo by to pauzu – aspoň na deset minut. Vaše schopnost soustředit se stejně výrazně klesne, takže nemáte co ztratit. Nejvíce pracuje tenké střevo, ale mozek má volno, takže nic důležitého nerozhodnete. Pokud musíte, soustřeďte se spíše na manuální, jednoduché úkony.
Celková „otupělost“ vám také sníží práh bolesti a vůbec nejvíce klesá citlivost zubů. Můžete se tedy objednat třeba k zubaři a také na náročnější kosmetické ošetření. To bude navíc účinnější než v jakoukoli jinou denní dobu. Pokožka se právě teď nejsnáze zbaví mdlého, šedého nádechu.
15.00–17.00 hodin:
Mozek už je zase v kondici – cokoli si potřebujete zapamatovat, si nejsnáze zapamatujete právě teď. Protože je na vrcholu své činnosti také močový měchýř, snažte se hodně pít. Chodíte-li na lymfatické masáže, odvedou teď z těla největší množství odpadních látek.
17.00–19.00 hodin:
Tělo jako celek je připraveno na vyšší výkony. Včetně sportovních, protože svaly jsou prokrvené a srdce i plíce jedou naplno.
19.00–21.00 hodin:
Krev, to je to, co je teď v popředí. A prokrvení celého těla stojí i za nejvyšší propustností buněčných membrán, tedy zároveň za vyšší účinností kosmetických produktů, například pleťové masky.
Roste krevní tlak, můžete se cítit lehce podráždění. Na druhou stranu v tuto denní dobu budete všechno skvěle vnímat – divadelní představení, děti, knížku… Na vrcholu jsou i chuťové buňky, takže je na místě lehká večeře. Pak už se trávicí systém chystá odpočívat a například tenké střevo je co do aktivity na minimu.
21.00–23.00 hodin:
Krevní tlak pro změnu klesá, roste naopak produkce melatoninu – „usínacího“ hormonu. Kolem 22. hodiny přichází celkový útlum. „Usíná“ mozek, látková výměna, regenerační procesy pokožky, vlasů a nehtů naopak začínají.
Máte-li nějaké zdravotní potíže, asi je teď ucítíte o něco víc – jste totiž citlivější na bolest. Pleť na noc vybavte vyživujícím krémem, protože pokožka během spánku odvede až 8x více práce než přes den (buňky se dělí rychleji a obnovují).
Kondicogram, prosím!
- Protože se naše tělo řídí nejen 24hodinovým rytmem, existuje také systém zvláštních grafů, tzv. kondiciogramů. Ty se skládají ze tří základních křivek, sinusoid, jež se proměňují v určitých cyklech a od nuly stoupají k maximu, aby pak klesly zpět k nule a od ní k minimu.
- Tyto křivky vám pak každý den ukážou, jak na tom bude vaše fyzická, emocionální a intelektuální kondice. Jako nejkritičtější se pak počítají nikoli dny, kdy jsou v záporných hodnotách, ale dny, kdy jedna nebo více z těchto křivek protíná nulu – čím více cyklů je na nule, tím horší den vás bohužel čeká.
- Fyzický cyklus trvá 23 dní a má „překvapivě“ vliv na to, jak jste na tom s kondicí, fyzičkou, výdrží a dostatkem sil. Jinak se mu říká také „mužský“ cyklus.
- Emocionální „ženský“ cyklus je dlouhý 28 dnů (je snad náhoda, že trvá stejně dlouho jako jiný, menstruační cyklus?) a říká, jak jste na tom ten který den s emocemi, náladou, tvořivostí, představivostí…
- Intelektuální cyklus se odvíjí v rytmu 33 dnů a týká se vašich schopností komunikovat, učit se, pamatovat si, prezentovat se.