Oblíbená herečka hraje nejen v divadle Ungelt, ale také se v příštím roce představí opět jako Eliška Janderová v úspěšném seriálu Sanitka II. Její největší vášní je cestování, příroda a krásné kameny nabité pozitivní energií.
V současné době hrajete v divadle Ungelt. Na jaké postavy vámi ztvárněné se můžou diváci těšit?
Už přes dvě stě repríz má za sebou komedie „Na útěku“, kde hraji s kolegyní Janou Štěpánkovou. Je to příběh dvou žen, které se náhodně potkají na stopu, jedna utíká z domova důchodců, jedna od rodiny, protože už má všeho po krk. Prožijí pak spolu několik dní, které jsou pro jejich další život zásadní.
V inscenaci „Vzpomínky zůstanou“ jsou mými kolegy Petr Štěpánek, Lucie Štěpánková nebo Jana Stryková a Vilém Udatný. Je to tragikomedie o lidských vztazích a o lásce, která má mnoho podob.
Která z těchto postav je vám nejbližší a v čem?
Myslím, že na divadle je to Margot v již zmíněné hře „Na útěku“. Je to žena, která se rozhodne změnit svůj život, a na cestě za svobodou vidí diváci její proměnu z domácí puťky v sebevědomou ženu. Ta postava má obrovský vývoj, což je pro herečku vždycky nejzajímavější. Navíc je napsaná s humorem a ten mám ráda.
Vy jste dokončila natáčení pokračování oblíbeného seriálu Sanitka. Jak se vám po tolika letech hraje v tomto seriálu, jak vnímáte rozdíl - záchranka dnes a tehdy, resp. jak vzpomínáte na první Sanitku?
Vždycky když se vysílá Sanitka z roku 1984, tak nostalgicky vzpomínám na natáčení s režisérem Adamcem a s milými kolegy, z nichž někteří už bohužel nejsou mezi námi. Proto mě velmi potěšilo, že moje postava Elišky Janderové se vyskytla i v novém pokračování Sanitka II od scénáristy Ivana Hubače.
Pro diváky bude určitě zajímavé, že některé svoje oblíbené postavy najdou ve zcela jiných životních situacích, než by čekali.
Největší změnu ale pocítí v tom, jak se záchranná služba od té doby pohnula k lepšímu, hlavně technickým vybavením, nové vozy, nové přístroje, dokonalý dispečink.
Jedno je ale jisté, v jakékoli sanitce je potřeba rychlý šofér a pohotový lékař, ty zatím žádná technika neumí nahradit. Já sama jsem byla kvůli své roli na "exkurzi" v dispečinku PZS a musím říct, že před všemi smekám. Opravdu.
Doufám, že nové pokračování vedle "první" Sanitky určitě obstojí a já věřím, že diváky nepřemůže vzpomínkový optimismus na první díly, ale že ocení herecké výkony a režii Filipa Renče, který pro ně s profesionálním týmem spolupracovníků v čele s kameramanem Petrem Hojdou nové pokračování po 30 letech připravil.
Když najdete chvílku na relax, jak odpočíváte, odkud čerpáte energii vy?
Energie je vyčerpatelná záležitost a já jsem si vědoma, že u mne její výdej značně převyšuje její příjem. Proto se snažím s ní nakládat podle toho. Relax v přírodě je určitě optimální, ale ne vždycky na něj mám čas. Nedávno jsem zavítala do Poříčan u Českého Brodu na otevření nového showroomu manželů Jakšových s krásnými výtvory z přírodního kamene, dovezeného dokonce až z daleké Indie.
Odvezla jsem si odtud kámen opracovaný do podoby ryby (v tomhle znamení jsem se narodila), a pohled na něj mě doslova uklidňuje. V přírodě jsem jako holka strávila svoje dětství a ráda se do ní čím dál tím víc vracím.
Vaší velkou láskou je také cestování. Jaké země, kultura vás nejvíce zaujala a čím?
Moc se mi líbilo v Jižní Americe. V Brazílii i Argentině. Uchvátila mě příroda, ale velké sociální rozdíly, které nelze přehlídnout, mně ten celkový dojem dost kazily. Přesto se všude tancuje, zpívá, na všechno je dost času, prostě „maňána“… „karibiktime“.
Viděla jsem velký kus světa. Byla jsem v Americe i v Africe, viděla jsem Japonsko, Čínu, Koreu, Filipíny, Nový Zéland, Singapur, Viděla jsem skoro celou Evropu, ale mojí nejoblíbenější zemí je Francie. Tam bych dokázala žít poměrně neokázale, přesto kvalitně a zábavně.
Do kterých míst se tedy v nejbližší době chystáte podívat?
Zrovna zítra jedu do Rakouska, v zimě se chystám za teplem až k rovníku a léto, pokud nebude moc pracovní, bych určitě nějaký čas strávila u moře. To, jako správný suchozemec, miluji.
Zdroj: Alena Hájková, viposobnosti.eu