Hygienici České republiky stále hlásí nárůst počtu nemocných žloutenkou typu A, a to především v Praze a ve středních Čechách. Nové případy nakažených se objevily i v dalších krajích. Celkový počet nakažených žloutenkou od počátku roku přesáhl už hranici šesti set. Onemocnět žloutenkou však nemusíme jen doma, s infekcí se můžeme setkat i při cestování, a to nejen do vzdálených exotických destinací, ale i při cestách po evropských turistických centrech.
Profesor Hans-Dieter Nothdurft z Institutu tropické medicíny v Mnichově uvádí: „Spousta turistů podceňuje rizika právě v blízkých turistických destinacích. Vysoký výskyt žloutenky typu A v posledních letech prokazuje, že lidé se mohou tímto nebezpečným virem nakazit jak v severní a východní Evropě, tak ve Středomoří. Tři sta padesát turistů z devíti zemí Evropy se ve stejný moment nakazilo žloutenkou typu A v jednom čtyřhvězdičkovém egyptském hotelu. Většina z nich tím byla zaskočena, protože nepředpokládala, že by bylo možné se v takovém hotelu nakazit.“
Původce nemoci není vidět, nakazit se může opravdu každý, kdekoli a kdykoli, neboť si nikdy nemůžete být jisti, kde se s infekcí setkáte.
Letošní celoevropský výzkum prokázal, že většina turistů, kteří navštívili destinace ve střední a východní Evropě a oblast Středozemí ležící již mimo Evropu, si neuvědomovala nebezpečí onemocnění žloutenkou, a tak se proti ní nijak nechránila. Mezi nejnavštěvovanější místa se dle výzkumu řadí Egypt, Řecko, Itálie, Česká republika, Polsko, Španělsko, Tunisko a Turecko. Mnoho turistů si ale neuvědomuje, že právě tyto země patří mezi místa se středním či vysokým rizikem nákazy žloutenkou typu A či B, a neúmyslně tak vystavuje sebe a své rodiny nebezpečí nákazy. Turisté často ani nevědí, jak se žloutenka typu A a B přenáší, ani jaká jsou nezbytná preventivní opatření.
Výzkum zahrnující více než 8 000 respondentů ze šesti zemí Evropy přinesl následující zjištění:
29 % dotazovaných cestovalo v roce 2007 do míst s vysokým nebo středním rizikem nákazy žloutenkou typu A a B
45 % cestujících do těchto destinací nebylo proti žloutence očkováno
85 % turistů, kteří nebyli očkováni proti žloutence typu A a B, si nebylo rizika nákazy vědomo
87 % turistů, kteří nebyli očkováni proti žloutence typu A a B, plánuje v letošním roce znovu vycestovat do míst s vysokým nebo středním rizikem nákazy.
„Ze své praxe mohu potvrdit, že velký počet turistů stále podceňuje riziko onemocnění žloutenkou. Často se jedná o turisty, kteří cestují na rodinnou dovolenou do tradičních prázdninových evropských i dalších destinací, kde tak nevědomky vystavují riziku onemocnění jak sebe, tak i své děti,“ uvedla MUDr. Hana Šmejkalová, vedoucí protiepidemického odboru z Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.
Nejúčinnější ochranou je očkování
Nakazit se žloutenkou během dovolené je opravdu snadné. Nejúčinnější a nejjistější ochranou proti ní je prevence v podobě očkování. Jednoduchým řešením je kombinovaná vakcína Twinrix účinná proti oběma typům žloutenky, A i B. Základní očkovací schéma u kombinované vakcíny Twinrix proti žloutenkám typu A a B se skládá ze tří dávek podaných ve schématu 0., 1. a 6. měsíc. U dospělých je očkování možné podat i ve zkráceném očkovacích schématu během 21 dnů. Vakcína obsahuje účinné látky, které zajistí dlouhodobou ochranu, a proto se v současné době proti žloutence A a B nepřeočkovává.
Nechat se naočkovat může každý u svého praktického lékaře nebo v očkovacích centrech. Přehled očkovacích center a řadu dalších informací o žloutenkách je možné nalézt na www.zloutenky.cz.
Žloutenka typu A
Je nejběžnější formou epidemické žloutenky na celém světě, ročně se nově nakazí až 1,5 milionu lidí. Většina lidí se plně zotaví do dvou měsíců, avšak s rostoucím věkem je infekce nebezpečnější a může mít vážnější průběh. K přenosu nákazy žloutenkou typu A může dojít v důsledku konzumace nedostatečně uvařeného jídla, syrových mořských plodů či pití kontaminované vody. U onemocnění tímto typem žloutenky je nutná hospitalizace, opakované odběry krve a dlouhodobá rekonvalescence s omezením sportovních a někdy i profesních aktivit.
Žloutenka typu B
Přenáší se krevní transfuzí, pohlavním stykem, kontaminovanými jehlami, injekčními stříkačkami a také použitím stejného zubního kartáčku. Je světově nejrozšířenější a nejzávažnější infekční chorobou, která odhadem postihuje dvě miliardy lidí. U části nemocných může onemocnění přejít do chronicity a pacienti se tak s nákazou mohou potýkat léta.
zdroj: PLEON Impact