Máloco dovede u žen vyvolat takový nával strachu a vzteku jako pouhá zmínka o tom, že je tlustá, korpulentní, má nadváhu nebo by měla něco shodit. Jak zjistili japonští vědci z hirošimské univerzity, alergie žen na podobná slovní vyjádření má prokazatelnou a měřitelnou fyziologickou příčinu.
Pojmy, které více či méně nelichotivě hodnotí ženskou postavu, totiž aktivují mozková centra těchto nelibých emocí a jejich zvýšené podráždění lze zachytit a vyčíslit pomocí magnetické rezonance. Muži zůstávají vůči obdobným průpovídkám naopak lhostejní a chladní, i když jsou zcela oprávněné. Převahu si u nich v těchto případech uchovává na rozdíl od žen racionální myšlení.
"Podobné narážky totiž u mužů zpracovává přední část mozkové kůry, která například odpovídá za schopnost orientovat se v mapách a plánech," uvedl londýnský psychiatr Trevor Turner, který se zabývá obdobným výzkumem jako jeho japonští kolegové.
Podle jeho názoru se muži spíš dají vyprovokovat tělesným útokem, ženám stačí k neadekvátní reakci slovní napadení. Tím v podstatě vysvětluje i skutečnost, že na narážky na tloušťku nepřiměřeně a uraženě reagují i ty příslušnice něžnějšího pohlaví, jež nemají ani deko navíc. A objasňuje to také dosud přetrvávající záhadu, proč poruchami v přijímání potravy trpí šestnáctkrát více dívek a žen než zástupců mužského pokolení.
Trevor Turner proto doporučuje, aby se manželé, otcové, synové i milenci snažili pokud možno vyvarovat jakýchkoli narážek na hmotnost a tělesné tvary příslušnic ženského rodu. Pokud už se odpovědím na dotazy typu "Opravdu mám tlustý zadek?" nemohou vyhnout, měli by se držet jediné možné standardní reakce: "Tvůj zadek přece vůbec není tlustý!". (Plus)