Naše pokožka umí vyprávět příběhy. Každá piha, mateřské znaménko nebo tmavší skvrna může být výrazem přirozeného pigmentu, avšak není na škodu tato „znamení“ občas podrobit pečlivějšímu zkoumání. Zatímco většina z nich je zdravotně neškodná, náhlé změny v jejich vzhledu mohou naznačovat potenciální zdravotní rizika.
Co stojí za barvou naší pokožky?
Barvu pokožky řídí pigment melanin, který produkují melanocyty, specifické buňky přítomné hlavně v horní vrstvě kůže. „Tyto pigmentové buňky jsou roztroušené především ve vrchní vrstvě pokožky a vlasových folikulech, ale najdeme je také ve vnitřním uchu, srdci a kostech. Hlavní funkcí melaninu je ochrana před UV zářením, díky němu se opalujeme dohněda,“ vysvětluje Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.
Na UV záření jsou nejcitlivější lidé se světlou pletí se zrzavými nebo blond vlasy a modrýma očima.
Melanin nás chrání před škodlivým UV zářením, ale právě tato ochrana může mít svou cenu v podobě hyperpigmentace – skvrn, které jsou častým „pozdravem“ stárnutí či hormonálních změn. „Méně příjemným důsledkem zvýšené produkce melaninu je hyperpigmentace, kdy se na pokožce objeví například stařecké skvrny. Hyperpigmentace sama o sobě neovlivňuje zdravotní stav člověka, může však být jedním z příznaků onemocnění jater, žlučníku a žaludku,“ říká Iva Bílková.
Kateřina Hradová
7. října 2024
Kdo je nejvíce ohrožen?
V populaci lze rozlišit až šest fototypů kůže, z nichž první dva – světlá pleť se zrzavými nebo blond vlasy a modrýma očima – jsou na UV záření nejcitlivější. Tmavší fototypy mají naopak melaninu více, a tudíž jsou přirozeně chráněnější. Pigmentové změny se však mohou objevit u všech fototypů, a to i v důsledku hormonálních změn, těhotenství, užívání některých léků či vlivem nekvalitní kosmetiky. „Většina projevů zvýšené pigmentace souvisí s věkovými a hormonálními změnami, například v těhotenství se pigmentové skvrny objevují kvůli nadměrné funkci nadledvin,“ dodává Bílková.
Proč je důležité sledovat změny?
Pigmentové skvrny se přirozeně objevují hlavně na rukách a tváři a s věkem přibývají. Pokud ale narazíte na tmavou skvrnu, která se výrazně liší od ostatních, mění barvu, tvar nebo velikost, měli byste zbystřit. „Léčba defektu v pigmentaci se provádí až po zjištění, proč defekt vznikl. Vhodné jsou krevní testy, dermatoskopie, ultrazvuk vnitřních orgánů,“ popisuje postup Iva Bílková. V případě potřeby může dermatolog doporučit další vyšetření, nebo navrhnout estetické úpravy pomocí mikrojehličkování, chemického peelingu nebo produktů s vitamínem C.
Mateřská znaménka: Opatrnosti není nikdy dost
Mateřská znaménka jsou kapitolou sama o sobě. Na rozdíl od hyperpigmentačních skvrn se obvykle objeví už při narození. Přestože 95 % z nich je nezhoubných, doporučuje se jejich pravidelná kontrola. „V naprosté většině se mateřská znaménka objeví kvůli nezhoubnému bujení buněk, to ale někdy může přejít do zhoubného. Potenciální rizika dokáže odhalit vyšetření digitálním dermatoskopem,“ upozorňuje korektivní dermatoložka Eva Harapátová z Medicom Clinic.
Marta Pušová
29. září 2016
Pokud pacient žádá odstranění znaménka z estetických nebo zdravotních důvodů, existuje několik metod: Klasická excize, tedy chirurgické odstranění skalpelem, nebo u vybraných typů znamének laserové odstranění. „Jedná se o ambulantní zákrok, který trvá zhruba 15 minut a díky lokálnímu znecitlivění je téměř bezbolestný,“ dodává Harapátová.
V rámci prevence doporučují odborníci kontrolu znamének jednou ročně. Na vyšetření má nárok každý zdarma jako součást pravidelné prohlídky u praktického lékaře jednou za dva roky.
Jiřina Sivcová
10. dubna 2024