Ztracené nebe

6. 3. 2002
Ztracené nebe
Do atraktivního prostředí, kde zůstává pod nohama nebe, se mohou čtenářky podívat prostřednictvím nové knihy Evy Brabcové Ztracené nebe.

Ztracené nebe

Do atraktivního prostředí, kde zůstává pod nohama nebe, se mohou čtenářky podívat prostřednictvím nové knihy Evy Brabcové Ztracené nebe (nakladatelství PETRA 2002).

Letuška Barbara má kromě "nebeských starostí" i ty docela obyčejné, pozemské. Práce je pro ni však vždy na prvním místě, a proto jí plně vyhovuje nezávazný vztah s plastickým chirurgem Jindřichem. Po šokujícím setkání s jeho synem však utrpí jejich vztah povážlivé trhliny.
Podaří se pak získat pilotovi Martinu Limberkovi Barbařinu přízeň? Obzvláště poté, co se Barbara díky úrazu ocitá v krizi a je nucena uvědomit si, co je v životě opravdu důležité?

Ukázka:
"Dneska budu nalítaná víc než netopejr," odfoukla si ofinu nová kolegyně, drobná a křehce působící Marcelka.
Barbaru to rozesmálo. Tohle o pár let mladší děvče, než byla ona sama, jí padlo do oka už při minulém letu, kdy se s ní setkala poprvé. Právě vítaly na palubě pasažéry dopoledního letu do řeckých Athén. Byl do klasický let za dovolenou.
"Moment, pusňte mě, hej, slyšíte? Pusňte mě," dral se odzadu k předním řadám pán s batohem na zádech.
"Typická výbava," uličnicky mrkla Marcelka na Barbaru. Než mu stačila vyjít v ústrety a požádat ho, aby batoh sundat, urychlil dobře mířenou ranou svého zavazadla dosednutí jednomu pasažérovi na místě hned vedle uličky.
"Sakra chlape, máte rozum?" zvedal se nedobrovolně usazený muž, zatímco nositel batohu otáčeje se po hlase ho srazil do sedadla podruhé.
Barbara muže s batohem zastavila, vyzvala ho, aby jej sundal a pak mu s profesionálním úsměvem ukázala cestu k sedadlu. Za ním si to cupitala nevelká ženuška s pudlí trvalou na hlavě. Barbara se počala věnovat svým povinnostem, ze kterých jí vytrhl pištivý hlásek právě této ženy. Zápasila marně s dvířky úložného prostoru nad hlavami cestujících, nápis PUSCH - tlačit, jí nic neříkal.
"Hele, Fandó, vono se to ňák šprajclo, kde máš ten nožejk?"
A Fanda se hbitě počal šacovat.
"No páni," chytla se za ústa Marcelka.
Barbara urychleně ženě vysvětlila, že se to nešprajclo a batoh, který málem muži o pár řad dál způsobil otřes mozku, umístila, kam patřil.
"Ale von je Fanda šikovnej, slečno, von s tym nožejkem opraví všechno. Kdybyste něco potřebovali, klidně řekněte. Že jo, Fando?"
"Je tohle vůbec možný?" chechtala se pak v kuchyňce Marcelka.
"Je přesně vidět, že jsi nováček," ohlédla se po ní Barbara.
"A kdybychom to neviděli, chlap nám tu odmontuje půl letadla," prskala Marcelka.
"Slečno, slečno!" ozval se po chvíli známý hlas.
"Klusej," kývla na ni Barbara, která se právě chystala do kokpitu.
Když se vrátila, Marcelka stála v kuchyňce, chechtala se a pila džus. "To mám místo panáka."
Na otázku v Barbařiných očích vysvětlila: "Víš proč nás volala? Vyšla si na procházku letadlem a zahlídla, že se klapky na křídle hejbou. Vyděsila nám půl letadla, že to máme rozbitý."
"Fanda by to spravil," uchechtla se Barbara.
"Budu na ně osobně dohlížet. Drobíte? Cintáte? Jo? Tak houby svačinka."
Během zpátečního letu a podvečerního letu na Sardinii a zpátky měla Barbara možnost se znovu přesvědčit, že Marcelka je nejen vtipná, ale i velice šikovná a milá.
"Tak co, líbilo?" obrátila se na ni, když vycházely z letištní budovy.
"Jasně. Vždycky jsem si přála tuhle práci dělat, viděla jsem to u mojí tety a tak se opičím."
"To jsi moje krevní skupina."

Témata článku:   

Komentáře Zobrazit celou diskuzi

Přečtěte si také

Horoskopy

Je docela dobře možné, že na vás v zaměstnání čeká povýšení. Dosáhnout můžete zejména díky vlivu urputného Merkuru mnohem nezávislejšího postavení než dosud. Úplně nejlepší by bylo,…

Nejčtenější články