Ztráty a nálezy menopauzy

Menopauzou bývá často chápáno životní období přechodu neboli klimakteria. Přesněji však znamená poslední přirozené menstruační krvácení. Období kolem této poslední menstruace je nazýváno takzvanou perimenopauzou a představuje dobu jednoho roku před menopauzou a dalšího roku po vlastní menopauze,“ objasňuje na úvod zástupce primáře soukromého gynekologického zařízení GynCentrum Praha MUDr. Daniel Struppl, Ph. D., MBA.

„Klimakterium zahrnuje životní období ženy mezi 45 a 60 lety a je charakteristické útlumem hormonální funkce vaječníků, který se navenek projevuje řadou příznaků neboli symptomů. Nejzřetelnějšími jsou takzvané vegetativní příznaky, například náhlé stavy horka – návaly, noční pocení, dále nespavost, změny psychiky nebo snížení libida. Následně je toto období provázeno příznaky organickými zahrnujícími změny tělesné hmotnosti, kožní projevy a suchost sliznic včetně projevů v oblasti ženských pohlavních orgánů a poruch držení moči. Závažnější vlivy na celkový zdravotní stav mohou mít takzvané metabolické příznaky vedoucí k rozvoji aterosklerózy zvyšující riziko srdečního infarktu a cévní mozkové příhody, vzrůstá i riziko rozvoje osteoporózy,“ vyjmenovává lékař.

Co ženy může potkat?

... nechtěná inkontinence

S problematikou klimakteria ve zvýšené míře souvisí též otázka inkontinence. Z jakých důvodů? „Inkontinence moči může být v období přechodu způsobena řadou faktorů. V rámci takzvaného organického syndromu jsou patrné poruchy prokrvení urogenitální oblasti vedoucí ke snížení uzávěrového tlaku močové trubice. Společně se slizničními změnami se podílejí na vzniku frekventního a obtížnějšího močení a močové urgence. Často se vyskytují i úniky moči urgentního charakteru. Léčba těchto stavů je převážně medikamentózní, s podáním léků, které zklidňují a uvolňují močový měchýř a zvyšují jeho kapacitu, což vede k úpravě močení,“ vysvětluje MUDr. Struppl.

Jiným způsobem se rozvíjí tzv. stresová inkontinence, při které jsou úniky moči vázané na zvýšení nitrobřišního tlaku při kašli, kýchnutí, námaze, sportu či jiném pohybu. Při nejzávažnějších formách s poruchou svěrače močové trubice moč uniká i při změně polohy nebo zcela samovolně. Příčinou úniků moči je nejčastěji snížení podpory močové trubice v oblasti jejího průběhu, často spojené se sestupem přední poševní stěny. Poruchy vazivových struktur mohou souviset i s předchozím porodním poraněním, vrozenou dispozicí či přidruženými onemocněními s nadměrným kašlem, jako je astma. V počínajících stadiích může být léčba i konzervativní a tvoří ji zejména cviky svalů dna pánevního, nejlépe pod dohledem fyzioterapeuta s příslušnou kvalifikací. Též jsou používány pomocné přístroje k elektrostimulaci svalů, nověji se využívá i aplikace laseru. „Nejrozšířenějším způsobem léčby stresové inkontinence je operační řešení, zejména s využitím minimálně invazivních technik. V krátkém celkovém znecitlivění se pod močovou trubici zavádí speciální páska.

Důležité je její zavedení bez napětí, což umožňuje dobré vyprázdnění měchýře při močení. Při zvýšení nitrobřišního tlaku se močová trubice opře o pásku, díky čemuž se zabrání úniku moči. Operace má velmi dobrou úspěšnost i v rámci dlouhodobého sledování. Při výskytu úniků moči je v každém případě důležité překonat ostych a navštívit lékaře kvůli odhalení příčiny a naplánování postupu léčby,“ dodává odborník.

... myomy

Myom představuje nezhoubné svalové zvětšení dělohy, jež se vyskytuje ve formě převážně kulovitých ložisek – uzlů, které mohou deformovat dělohu a někdy, zejména pokud ženy nechodí pravidelně ke gynekologovi, mohou dosahovat i velkých rozměrů. Obecně se udává, že v době po menopauze klesá riziko zvětšování myomů, nicméně pacientky, u kterých se provádí operační odejmutí dělohy pro myom, nejčastěji spadají do věkové kategorie 45–55 let. Pokud v rámci dlouhodobého sledování ke zvětšování myomu nedojde a pacientka nemá žádné příznaky, většinou již po menopauze k dalšímu nárůstu nedochází.

... cysty

Cysty na vaječníku se v období do menopauzy často tvoří v souvislosti s dorůstáním folikulů – váčků, ze kterých se během ovulace uvolňuje vajíčko. V období klimakteria může být jejich vznik zapříčiněn i hormonálními odchylkami, které toto období provázejí. Nezřídka se mohou vyskytnout rovněž cystické nádory na vaječníku, které je nutné řešit operačně. Vaječník je uložen v dutině břišní mezi dělohou a pánevní stěnou a při jeho zvětšování žena nemusí mít žádné obtíže. V období, kdy má žena pravidelnou menstruaci, se růst cysty často projeví jejím vynecháním nebo zpožděním, což pacientku zpravidla přivádí do ordinace, kde dojde k nálezu. Naproti tomu u ženy po menopauze tento příznak odpadá a mnohdy bývá nález objemnějšího vaječníku nebo již závažných nádorových změn zjištěn i zcela náhodně. Sledování vaječníků je nedílnou součástí preventivních gynekologických kontrol, které je vhodné respektovat.

... hysterektomie

„Hysterektomie je chirurgické odejmutí dělohy, které bývá ženám doporučeno či navrhováno z řady možných příčin. Mezi závažné indikace patří zejména nádorová onemocnění dělohy, vaječníků či vejcovodů, kdy je v některých případech nutno postupovat radikálněji včetně kontroly a odstranění pánevních a někdy i dalších mízních uzlin v oblasti průběhu velkých břišních cév (aorty),“ popisuje doktor Struppl. „Nejčastěji se setkáváme s benigními (nezhoubnými) nálezy, jako jsou rostoucí myomy, nepravidelné a nadměrné krvácení, které jsou rovněž důvodem operačního řešení. Při hysterektomii u žen po menopauze většinou doporučujeme i odejmutí vaječníků a vejcovodů z důvodu odstranění rizika rozvoje jejich nádorového onemocnění. Dalším podstatným důvodem odejmutí dělohy v postmenopauze i v pozdějším věku je sestup poševních stěn a dělohy, který vzniká vlivem nedostatečnosti pánevních vazivových a svalových struktur, zejména v souvislosti s proběhlým poraněním při porodu. V současnosti se i při hysterektomii využívají výhody laparoskopického minimálně invazivního přístupu,“ dodává gynekolog.

Žena menopauzou ztrácí i získává

„Nástupem klimakteria a menopauzy žena ztrácí schopnost otěhotnění přirozenou cestou a současně ustává menstruační cyklus. Řada aktivních žen tuto skutečnost vnímá pozitivně a dokáže ji využít ve svůj prospěch. Některé ženy se naopak s touto situací velmi obtížně vyrovnávají a ostýchají se o klimakterických obtížích s lékaři alespoň hovořit. Individuální přístup k výběru přírodních přípravků i k hormonální léčbě vedoucí k odstranění klimakterických příznaků je jednou z možností zlepšení kvality života v tomto období,“ uzavírá MUDr. Struppl.

Období klimakteria s sebou v každém případě nese nejen punc ztráty plodnosti ženy, ale také možnost objevit nové obzory, více porozumět svému tělu, životním a intimním potřebám…

Substituční terapie V současné době je podávání hormonální substituční terapie střídmější než dříve, u počínajících obtíží lze též dobře využít efektu nehormonálních potravinových doplňků s tzv. fytoestrogeny (= rostlinné estrogeny), které jsou obsaženy například v sóje, lnu či červeném jeteli. K nasazení hormonální léčby dochází až po vyhodnocení lékařem na základě posouzení zdravotního stavu, gynekologického nálezu a přítomnosti rizik nádorových onemocnění prsů nebo tromboembolické nemoci. Důležité je však podávání těchto přípravků u pacientek s úbytkem kostní hmoty – osteopenií či osteoporózou, kde má substituce významný léčebný i preventivní efekt.