Zuzana měla vždy perfektně naplánované Vánoce a neuměla si představit, že by jí je někdo narušil. Když se tak ale jeden rok stalo, rozhodně toho nelitovala.
Když jsem byla malá, rodiče se vždy snažili připravit je pro mě a bratra co nejkrásnější. Dodnes jsem svým rodičům vděčná, jak nádherné vzpomínky nám vytvořili.
A proto se právě takové Vánoce snažím každý rok nachystat i pro naše děti, pětiletou Klárku a sedmiletého Matěje. Nepřipouštěla jsem žádné změny, novoty. Až do předloňska, kdy nám do života nečekaně vstoupil vzácný člověk. Zřejmě Ježíškův dárek pro všechny.
Laura Poláková
10. listopadu 2019
Co nesmí za žádných okolností chybět? Pečení lineckých koláčků, vanilkových rohlíčků a medvědích tlapiček s mými malými pomocníky. Dokonce se pouštíme i do vlastnoručně vyrobené perníkové chaloupky, kterou si děti samy ozdobí.
Užíváme si procházky do lesa, na adventní trhy, do místního kostelíka, kam se chodíme pokochat jesličkami. Manžel s dětmi si pravidelně vyberou kapra, kterého máme už týden před Štědrým dnem ve vaně, a všichni si s ním občas zaskočí popovídat.
Laura Poláková
7. listopadu 2019
Loni na Štědrý den odpoledne jsme se vraceli pěšky od příbuzných. Děti začínaly být rozdováděné a hořely už nedočkavostí, takže dcerka omylem vrazila do staré paní, která bydlí o dvě patra níže v našem domě. Naštěstí se nic nestalo, děti se omluvily, popřáli jsme si hezké svátky a hodně štěstí a pokračovali jsme domů.
Začala jsem chystat večeři a dětem zadala úkoly. Syn rozděloval na stůl příbory, dcera připravila talíře a skleničky. Pak se ještě nabídla, že vynese odpadky, abych mohla začít smažit rybu. Když se ale dlouho nevracela, trochu mě to vystrašilo a poslala jsem manžela, aby se po ní šel podívat.
Laura Poláková
3. listopadu 2019
Uběhlo dalších deset minut a nikde nikdo. Ale pak se konečně otevřely dveře a vešel muž, dcera a s nimi naše známá paní, se kterou jsme se setkali před dvěma hodinami venku. Manžel ji podpíral, trochu kulhala.
Usadili jsme sousedku na pohovku, děti jí nalily sklenici vody a manžel mě odvedl do vedlejšího pokoje. Tam mi popsal, že objevil naši malou Kláru v jejím bytě. Našla ji na schodech před domem, paní upadla a nedokázala vstát. Klára jí pomohla domů a začaly si povídat.
Laura Poláková
31. října 2019
Když tam vešel můj muž a viděl, co se stalo, všiml si také toho, že paní nemá stromeček a nic, co by připomínalo, že jsou nejkrásnější svátky v roce. Impulzivně se rozhodl, že ji vezme k nám a pozve na večeři.
Prvotní paniku, že nám někdo naruší „naše“ Vánoce, rychle vystřídala radost. Tonička, tak se naše úžasná sousedka jmenuje, byla totiž okouzlující a zábavná. Ve třiaosmdesáti letech sršela energií a pozitivní náladou.
Laura Poláková
19. listopadu 2019
Rozpovídala se, a tak jsme se dozvěděli, že žila sama s dětmi a život k ní vůbec nebyl přívětivý. Syn zemřel při tragické autonehodě a dcera, která žije v Austrálii, jí zavolá jen dvakrát za měsíc. Přesto si na nic nestěžovala.
Vyprávěla, zpívala s námi koledy, děti z ní byly unesené. Ještě nikdy se nestalo, aby nepospíchaly jako divé od stolu. Ke stromečku se nikdo nehrnul, povídalo se, smáli jsme se a občas i zaslzeli. Bylo to krásné, získali jsme „adoptovanou“ babičku a vzácnou rodinnou přítelkyni. A letos? Byla samozřejmě zase s námi!