Je zajímavé, co všechno může pokazit vztahy v rodině. Že si nesednou někteří členové rodu, to se stává, ale rozházet si vztah s bratrem kvůli majetkové závisti? Adéla si myslí, že to bývá častěji, než bychom tušili.
Po delší známosti jsem se vdala a docela se těšila z toho, že má manžel sestru. Představovala jsem si, že s ní a jejím manželem budeme moct jezdit na víkendy po okolí nebo na dovolené. Jsem prostě, jak dnes vidím, takový naivní optimista.
Moje představy se určitý čas s realitou shodovaly. Postupně ale ubývalo volnosti na společné výlety a dovolené, narodily se nám děti a stejně tak manželově sestře. My jsme si pořídili byt, manželova sestra zůstala bydlet v domku po babičce. Měli dost starostí s rekonstrukcí, taky spoustu vydání a na zábavu moc času nezbývalo.
Jak děti trochu odrostly, bylo to fajn, aspoň o víkendech jsme se se švagrovou střídaly – jednou byly jejich děti u nás, pak zase naše u nich. Manžel dost často pomáhal švagrovi na domku, já zase někdy vařila pro nás i řemeslníky, pokud měli někoho na opravách domku. Jenže to nešlo do nekonečna, po mateřské jsem se chtěla vrátit zpět do práce, hlavně abych nepřišla o místo účetní, které jsem dřív zastávala. Abych přispěla do rodinného rozpočtu, dělám doma účetní několika malým firmám, a tak se nám daří celkem dobře. Není problém něco pořídit do bytu nebo si zaplatit dovolenou v zimě na horách a druhou v létě.
Martina Šebestová
5. listopadu 2023
Švagrová s návratem do práce nijak nepospíchala. Líbilo se jí být doma, i když měli rozpočet dost napjatý. I její bratr (můj manžel) jí domlouval, že by si měla něco najít, ale marná snaha. Ona má totiž švagrová o sobě dost vysoké mínění, nevím proč, že má maturitu, není nic mimořádného, tu má kdekdo. Ale ona žije v představách, že získá nějaké lukrativní místo za vysoký plat a krátkou pracovní dobu.
Pokud už jde na nějaký pohovor, vrátí se s tím, že jí nevyhovuje cesta do práce, kolektiv se jí zdá divný, práce asi nezajímavá (spíš ji podezírám, že si na ni netroufne). Na inzeráty neodpovídá, protože ona s maturitou nemůže dělat cokoli.
Alena Menclová
29. října 2023
Mezitím se užírala závistí, jak my žijeme. Při každé návštěvě prošla celý byt, aby viděla, co jsme si pořídili, že za vším stojí naše práce, to nějak nepobrala. Mívala nevkusné poznámky a nakonec to došlo tak daleko, že se mnou přestala mluvit, neb se nad ni povyšuji.
Závidí mi oblečení i boty, a to si nekupuji nic mimořádně drahého, závidí nám i novou varnou konvici, kterou jsme si museli koupit, když se stará porouchala. Přestala téměř mluvit i s bratrem, protože si chtěla vypůjčit peníze bez vědomí svého manžela a bratr jí půjčit odmítl. Neměla by dluh z čeho vrátit, ještě stále jim zbývají nějaké práce na domku a na ty padne, co její muž vydělá.
Snažila jsem se jeden čas jí pomáhat, buď jsem něco koupila dětem, nebo přinesla větší nákup, k narozeninám či svátku jsme se vždycky snažili dát jim něco hodnotného. Velkého vděku jsme se nedočkali, obzvláště já jsem jí byla solí v očích. Jak už jsem říkala, nakonec se mnou přestala mluvit, což by mě zase tolik nemrzelo, kdyby tou svou závistí a žárlivostí nedusila i svého manžela a jejich děti. Zakázala jim k nám chodit, a že se to dětem špatně vysvětluje, je jí jedno.
Martina Šebestová
19. října 2023
Manžel se od nich taky drží stranou, věčné narážky na to, co máme, zatímco oni strádají, už lezou na nervy i jemu. Je mi to líto, bývaly mezi námi pěkné vztahy, máme plno vzpomínek i fotek ze společných výletů a dovolených, a nezůstalo z toho nic. S takovým přístupem k žití se jim těžko povede líp.
Manžel švagrové má sice ještě rodiče, ale dost daleko a v důchodu, takže je těžko mohou finančně podporovat. I tuhle variantu jednou nadhodila, a opět se cítí uražená a nepochopená, že jim nikdo nechce pomoct. Že by se sama pokusila situaci zlepšit, na to je zřejmě jak líná, tak i hloupá.