Petra byla v šoku, když si jí partner postěžoval, že mu chybí její doteky a pozornost. Nikdy ji nenapadlo, že by mohla být chladná, teď chce ale situaci řešit.
Jsem totálně zmatená, nikdy mě nenapadlo, že by se mnou mohlo být v tomto směru něco v nepořádku – ale možná je! Po dvou letech vztahu mi nedávno přítel naznačil, že jsem neskutečně nekontaktní člověk.
Doslova mi řekl, že žádnou takovou ženu – přesněji tak nekontaktní a nemazlivou ženu –, jako jsem já, nikdy nepotkal. Podotýkám, že to neřekl v afektu, ale v klidu, s rozmyslem. Myslím, že mě určitě nechtěl ranit, jen potřeboval celou situaci, která ho trápila, řešit.
Martina Šebestová
14. prosince 2021
Když jsme spolu, tak se ho prý vůbec nedotýkám, nepohladím ho, nepřivinu se k němu, nevezmu ho spontánně za ruku a podobně. Řekl mi, že tyto projevy náklonosti bytostně postrádá a chtěl by, abych se v této věci změnila.
Možná to bude znít neuvěřitelně, ale já o své nekontaktnosti neměla tušení! Když se mi přítel svěřil s tím, jak moc mu spontánní doteky a blízkost chybí, byla jsem nesmírně překvapená. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela. Naprosto jsem netušila, že na přítele a možná i na své okolí, a dokonce snad i na své syny mohu působit chladně a odtažitě.
Laura Poláková
16. prosince 2021
Raději podotýkám, že sex nám s přítelem klape skvěle, jsme v tomto směru oba dosti specificky vyhranění, považuji za zázrak, že jsme se zrovna my dva potkali. I mimo intimní oblast máme společné zájmy, které jsou poměrně často námětem našich hovorů. Dokážeme propovídat i několik hodin.
Myslím, že to není ve vztazích mezi mužem a ženou zas až tak běžné. Je mi líto, že je přítel nespokojený, snažím se ho pochopit, ale také si říkám, zda nejde z jeho strany o jakýsi rozmar či změkčilost.
Nicméně chci k celé věci přistoupit objektivně, a tak jsem se snažila trochu „zmapovat“ své chování k nejbližším – k rodičům, k dětem, k bývalému manželovi. Když vzpomínám na dětství, musím popravdě říci, že jsem se s rodiči příliš nemazlila. Byla i jiná doba, taková studenější. Maminka mi sice občas dávala pusu, třeba na dobrou noc, ale neměla jsem to jako dítě ráda. Ani mí kluci. S rodiči v posteli jsem nikdy nespala, to bylo u nás tabu.
Laura Poláková
13. ledna 2022
Moji synové k nám v dětství o víkendu ráno chodívali „na muchlovačku“, jak jsme tomu říkali, ale jen v předškolním věku, pak již o to absolutně nestáli. Bylo to takové mazlení a škádlení dohromady, hlavně bývalý muž s kluky takto blbnul.
S exmanželem jsme si bohužel vůbec nerozuměli, byli jsme rozdílní úplně ve všem, a tak jsme se nakonec dohodli na rozvodu. Byli jsme jedni z mála v našem okolí, kdo se rozešel naprosto bez scén, schválností a v klidu. Jak ale můj manžel vnímal mou kontaktnost, moc netuším a ptát se ho již nebudu.
Laura Poláková
11. ledna 2022
Nyní si myslím, že kontaktní opravdu nejsem. Prostě mě nenapadne, že bych měla přítele jen tak pohladit, jen tak mu dát pusu a podobně. Nemám tu potřebu, nic mě k tomu nepudí. Když nad tím racionálně a upřímně přemýšlím, asi prostě nevím, proč bych to měla dělat, není to pro mě přirozené.
Nicméně mám přítele moc ráda a určitě ho nechci ztratit. Ani s žádnou kamarádkou jsem si nerozuměla tolik jako s ním, je to pro mě nesmírně vzácný člověk! A tak nyní přemýšlím – bude to znít divně –, jak se té mazlivosti či kontaktnosti naučit.
Martina Šebestová
9. ledna 2022
Asi to nebudu nijak komplikovat a prostě si jasně stanovím, že vždy když se uvidíme, tak ho kupříkladu dvakrát do hodiny pohladím a políbím. A když půjdeme například na procházku, tak ho vždy vezmu za ruku. Jak jinak by měl nekontaktní, avšak racionálně uvažující tvor postupovat?