Jak je to s těmi biorytmy?
Pravidelné rytmy tvoří základ života na Zemi. Přirozené procesy neboli naše vnitřní hodiny ovlivňují všechno živé, na což poukazují přírodní zákony. Například každoroční odlety ptáků, zimní spánek medvědů a hlodavců… To vše jsou reakce na jednotlivá roční období. Přesto je člověk schopen žít navzdory základnímu vzorci své existence a přitom ho s dalekosáhlými následky potlačovat. Vždy se to však projeví na jeho zdraví a duševní kondici…
Umění žít v souladu s přírodou
Na světě existuje spousta národů, které se vyznačují takzvaným pevným zdravím, odolností vůči nemocem, určitou vyrovnaností. Zdraví jednoznačně pramení v umění žít. Pozorní badatelé hledali a zkoumali jednotlivé menšiny a shodli se na tom, že bytí těchto obyvatel se orientuje na „denní a noční doby“, které pochopitelně určuje sluneční světlo. Další důležitou roli hrají i pevné struktury průběhu času, jako například meditace, religiózní svátky, půsty a slavnosti.
Je pro nás prospěšný moderní styl života?
Zcela jinak však vypadá civilizovaný životní styl. Ten připomíná obchod s nepřetržitou pracovní dobou. Všechny rozdíly – den, noc, roční období, sezónní rozdíly ve výživě, klimatické podněty - se postupem doby zcela vyrovnávají. Kdo žije takovým způsobem v těchto uměle vytvořených podmínkách, které se do nás vštěpují již od kolébky, je neustále v konfrontaci s vnitřními přírodními hodinami.
Naše vnitřní hodiny
Tak dnes nazýváme vrozené biorytmy a dělíme je na:
- Denní cykly : spánek a bdělost, vrchol a útlum soustředění, duševní výkonnost… Vytvořily se podle základního vzorce dne a noci vyvolaného otáčením Země dle vlastní osy.
- Krátké cykly: dýchání, srdeční činnost, mozková aktivita, hlad, žízeň, funkce jednotlivých orgánů, krevní tlak…
- Středně a dlouhodobé cykly: roční období
Rytmy porodu a smrti
Pokud necháme přírodu konat, pak se zázrak zrození odehrává především v časných ranních hodinách. To znamená, že za fyziologických spontánních podmínek nastupují porodní bolesti většinou kolem půlnoci, maximum četnosti porodů je od čtvrté do osmé hodiny ranní.
Ve skutečnosti ovšem přicházejí děti na svět během dne, většinou kolem poledne, což je způsobeno masivními zásahy do rytmů vnitřních hodin z důvodu přizpůsobení se pracovnímu dni v porodnici.
Také umírání podléhá určitým rytmům, které dodnes nebyly zcela odhaleny. K většině úmrtí dochází v noci a odpoledne, záleží přitom na příčinách. Kupříkladu srdeční infarkty propukají dopoledne. Zajímavé je, že téměř žádná úmrtí nejsou hlášena v měsíci srpnu. Platí to ovšem za předpokladu, že kraj právě nesužují tropická vedra.
Uspořádání dne dle biorytmů
Jestliže začneme dodržovat harmonogram dne dle přirozených biorytmů, získáme tak svěžest, vitalitu a klid v duši.
Jak na to?
4 – 6 hodin
Organismus se pomalu probouzí, posiluje se tvorba hormonů. Ve skvělé kondici je takto časně ráno krátkodobá paměť.
6.30
Ideální čas pro vstávání z postele. Jestliže tuto dobu dodržíme, bude naše tělo energeticky nabitější než při pozdějším vstávání.
6 - 7 hodin
Výborná doba na krátkou rozcvičku. Pohyb nás nastartuje do nového dne.
8 hodin
Tělo je připraveno přijímat energii ze snídaně a vytvořit si energetickou zásobu na celý den. Snídaně by měla být důležitým rituálem dne. Díky ní se může vylepšit stav těla i duše.
9 – 12 hodin
V tuto dobu jsme schopni se výborně soustředit, přijímat nové informace. Neměli bychom zapomínat na pitný režim a krátké prokysličení například u otevřeného okna.
12.30 – 13 hodin
Ideální čas na oběd. Při obědě bychom neměli zapomínat na polévku a salát. Půl hodiny před a půl hodiny po obědě bychom neměli pít, aby se zbytečně neředily trávicí enzymy. Oběd by měl být konzumovaný v naprostém klidu.
13 – 14 hodin
V této době prodělává organismus menší útlum, tělo tráví. Naše výkonnost klesá až o pětinu, proto bychom se měli věnovat jednoduchým záležitostem.
14 – 18 hodin
Aktivita zase začíná stoupat, kolem 17 hodiny jsme na vrcholu ve schopnostech reagovat a pamatovat si. Tato doba je vhodná k vzdělávání i tvoření. Mezi 16. – 18. hodinou je nejvhodnější čas pro pohybové aktivity.
Po 18. hodině
Organismus se postupně uvolňuje z celodenního shonu. Je ideální čas na lehkou večeři a příjemné posezení s rodinou. Poslední jídlo dne by se mělo konzumovat do 19.30 hodin. Organismus by se měl v noci regenerovat, a ne zatěžovat trávením!
22 hodin
Ideální čas k ulehnutí a spánku.
Stravování podle biorytmů
Pro naše tělo je nejpřirozenější konzumovat tuzemské ovoce a zeleninu. Importované plody se totiž často dovážejí v nezralém stavu, proto obsahují nejen menší množství cenných látek, ale především bývají ošetřeny nejrůznějšími chemickými prostředky, které zabraňují hnilobě a urychlují dozrávání. Domácí sezónní nabídka je dostatečná.
Světlo
Světlo je nejdůležitější dirigent vnitřních hodin a mnoha základních regulací látkové výměny. Naši předkové dobře věděli, že když je světlo, mají být aktivní, a když se setmí, je čas jít spát. Takto by to mělo přirozeně vypadat, ale v dnešní „prozářené“ době stačí zmáčknout vypínač a máme světlo i třeba o půlnoci. Znamená to pro nás jistě nesmírnou výhodu, obzvláště v zimním období, nicméně z hlediska působení na organismus to již tak výhodné není.
Pomysleme na totální rozpad časových struktur. Astronauty fascinoval pohled z kosmické lodi na noční stranu naší planety, kde to jiskřilo jako na vánočním stromečku. Města zářila, celé aglomerace mizely v záplavě světla, které se tlačilo až do vesmíru. Ještě zhruba před sto padesáti lety bylo vše zahaleno v tmě.
Otevírací doba v obchodních centrech a chod strojů v továrnách po celých dvacet čtyři hodin jsou jednoznačně proti přirozenosti člověka. Práce na směny patří k nejtěžším rušivým faktorům biorytmů. Výzkumy ukázaly, že u žen, které pracují přes noc (barmanky, servírky) a jsou vystavovány umělému osvětlení v době, kdy by dle přirozených zákonů mělo tělo odpočívat, byl zjištěn v hojnější míře výskyt rakoviny prsu.
Slunce
Náš vztah k sluníčku je velmi pošramocený. Jsou dny, kdy se uzavíráme v místnostech. Okna propouštějí jen omezené spektrum paprsků, které jsou pro náš organismus absolutně nedostatečné. Jindy se zase „opékáme“ na pláži nebo v soláriích. Oba dva příklady jsou špatné a navíc velmi rizikové. Potřebujeme mírné denní světlo a nikoliv prudké záření.
Mimo to se slunce stojící vysoko na obloze už na jaře a v létě pak následkem zředění ozónové vrstvy stalo příliš agresivní, jak pro pokožku, tak i pro oči. Nárazové ostré světlo nabývá stále více charakteru tělesného poranění. Jestliže je však sluníčko nízko na obloze, například brzy ráno nebo v pozdním odpoledni, působí na nás regeneračně.
Osvětlení kanceláře člověku nestačí. Potřebuje skutečné světlo, tj. světlo slunce. Konkrétně to znamená nejméně dva tisíce pět set luxů, a kvůli tomu musíme pokud možno co nejvíce do přírody. I pochmurnější zimní den má pro nás velké terapeutické výhody. V kanceláři na nás nepůsobí více než tři sta luxů.
Hluk
Všeobecná hladina hluku se v uplynulých desetiletích ztrojnásobila. Což je víc než alarmující. Každému z nás prospěje pravidelný útěk do přírody, lesa, kde si můžeme plnými doušky užívat pouze zpěv ptáků a šumění korun stromů.
Pohyb
Většina naší populace trpí nedostatkem pohybu a těžší fyzické práce. Následkem toho se čím dál častěji vyskytují potíže typu - vyčerpání duševních sil, krize mysli, vyhoření, stres, neustálá nespokojenost, podráždění, deprese, úzkosti, civilizační onemocnění jako chronický únavový syndrom atd. Přitom by stačila každý den alespoň půlhodinka svižnější aktivity na čerstvém vzduchu.
Spánek
Spánek je pro tělo velmi důležitý, protože pomáhá regenerovat tělo i mysl. Důvodem potíží s usínáním a přerušovaným spánkem většinou bývají psychické problémy, tedy stres, starosti, přetížení, nervozita, trápení a celkové depresivní naladění. Výzkumy prokázaly, že ženy mívají častější problémy s nespavostí než muži. Pokud špatně spíme, můžeme se cítit celkově unavení a ve špatné kondici. Chronický nedostatek spánku snižuje duševní i fyzické výkony, vede k nervozitě, úzkostným stavům i jiným potížím.
Vliv elektronických přístrojů na naše zdraví
Dalším velkým narušitelem biorytmů jsou elektronické spotřebiče (především mobilní telefony, počítače, televize). Po zapojení elektrického spotřebiče do zásuvky vzniká elektrické pole, a to i když zůstává vypnutý. Toto pole může vyvolávat bolesti hlavy, poruchy spánku, nervozitu, neklid, podrážděnost, srdeční i oběhové potíže. Po zapnutí přístroje vzniká pole elektromagnetické (elektrosmog), jehož vlnění má negativní vliv na imunitní systém, srdeční činnost i nervový systém.
Elektrosmog je škodlivý především pro děti. Dbejme na to, aby v místnosti, kde si děti hrají a spí, nebyly tyto pro ně velmi rušivé elementy.
Pro vlastní dobro bychom se měli znovu vcítit do cyklů přírody. Když jim budeme naslouchat, otevřeme tím prapůvodní pramen našeho tělesného i duševního zdraví.
.